O tom, jak Audino (možná) zachránil Vánoce

Milí čtenáři, pojďte a vyslechněte si příběh o tom, jak jsem já, Audino, vlastnoručně zachránil Vánoce!

“Haha, myslíš, jak se ti podařilo doručit pár dárků a to jenom díky tomu, že máš kámoše?”

“Ticho, Ježíšku, teď mluvím já!”

Takže…vše se začalo jednoho chladného prosincového rána…zrovna jsem poslouchal pohádky, pil výborné kakao a koukal se z okna. Snažil jsem se psychickou sílou přivolat sníh. A povedlo se! Tehdy jsem zjistil, že jsem kouzelná bytost-

No dobře, nejsem, předpověď říkala, že bude sněžit. Ale chvíli jste mi věřili, že mám pravdu?

To ráno mi volal můj kamarád Ježíšek s tím, že klidně můžu doručit pár dárků na Vánoce a pomůžu mu. V tu chvíli jsem se neskutečně zaradoval! Večer předtím jsem mu totiž nabídl, že pomůžu doručit nějaké ty dárečky z čisté dobroty srdce…

A taky chtěl jsem se dostat ze seznamu deseti nejzlobivějších, kteří mají letos dostat jenom uhlí. Loni jsme s Tierim házeli sněhové koule na Ježíškův domeček a neměl z toho velkou radost, protože jsme taky trefili pár elfů. No, zkrátka nás to posunulo docela vysoko na ten seznam. Ale že bychom měli dostat uhlí?? To už je moc, já chci sluchátka!

Tak jsem se šlechetně nabídl a vyšlo to.

“Tak si pro ně přijeď a můžeš doručovat” řekl mi do telefonu.

“Super! Rád to udělám, jen si vezmu šálu a čepici a hned jsem tam,” odpověděl jsem mu a běžel se obléct. Haha, dostanu skutečné dárky. Jen co doručím tyhle pro ostatní.

 

Audino a dáreček

Můj ženiální plán nicméně došel k menší překážce v moment, kdy mi Ježíšek předal kupu dárků, s mávnutím mi poděkoval a zmizel doručovat tu svoji várku.

Protože v tu chvíli mi došlo, že nemám vůbec tušení, jak to vlastně těm lidem domů doručit. Já trumbera.

Po chvilce jsem si ale vzpomněl na tu spoustu filmů, co jsem viděl, kde je Santa Claus a doručuje dárky na saních. Tak jsem si skočil domů pro svoje sáňky a zkusil dárky naskládat na ně.

Audino a kopa dárků na saních

A hned všechny spadly dolů. Hmmm. Tak tohle asi nevyjde. Musím vymyslet něco jiného, pověděl jsem si.

Přesně v tu chvíli jsem uviděl u stromů Rudyho. Rudy!

“Rudy! Ahoj, počkej, nelekej se, to jsem já…ahoj! Prosím tě, potřeboval bych pomoc.”

“Ahoj Audino, hned jsem tě v tý čepici nepoznal…hehe…no jasně, co potřebuješ?”

“No, slíbil jsem Ježíškovi, že mu pomůžu doručit dárky, ale tak trochu jsem nedomyslel to, jak bych je měl doručit. Nemohl bys mi s tím pomoct?”

“Hele, co kdybys je zkusil dát na moje paroží, docela dost unesu a mohl bych vzít i tebe.”

“Ty jo, to je super nápad! Zkusíme to.”

A tak jsem rychle běžel pro dárečky a s Rudym jsme je zkoušeli nějak chytře umístit na jeho paroží. V tom jsem uslyšel zvuk hodně připomínající trhání papíru.

Audino, Rudy a dárky
“Ach jo, támhleten dárek se protrhl. Teď ho ještě budu muset přebalit,“ konstatoval jsem zoufale.

„Né, to nevadí, podívej, ale můžem je naskládat všechny a nebo nějaké vem do ruky a já tě vezmu,“ zkoušel nabízet Rudy.

Rudy, věčný optimista, vždyť na ně nahoru ani nevidí. Mně začínalo docházet, že Rudy je sice moc hodný a chce mi pomoct, ale tohle asi nebude úplně nejchytřejší a nejvhodnější. Už jsem z toho byl trošku zoufalý. Vůbec nic nefunguje, achich ouvej. Audino, do čeho ses to zase navezl?

Když tyhle dárky nedoručím, tak bude spousta lidí bez dárků a budu šířit tak akorát smutek – a navíc to nebude mít vůbec žádné plus body do mého ženiálního plánu! Ach jo. Takhle to nejde, musím zavolat Tierimu, třeba ho něco napadne. Vzal jsem si telefon a zavolal Tierimu.

“Ahoj, Audino, jak to jde?”

“Ahoj, Tieri, mám takový problém a už nevím, co s tím… Potřebuju pomoct Ježíškovi doručit dárky, zkoušel jsem saně, zkoušel jsem soba a nic nefunguje. Nenapadá tě něco?”

“Hmmm….zkoušel jsi zavolat Willyho?”

“Willy! Že mě to vůbec nenapadlo! Díky moc, Tieri, uvidíme se zítra?”

“No jasně. Tak držím palce, ahoj zítra.”

Nedávno jsem koukal na ten film, kde rybka mluví velrybštinou, taky jsem se to naučil a jak se to bude hodit. Rychle jsem běžel k vodě a zkusil volat:

“Wiiiiiiiillloooouyyyyyyy, sloooouyyyyyšííííííííííš měuuuueeeeeeeeeeeeee?”

No dobře, musel jsem zavolat ještě třikrát, ale pak se zvedla vlna a přede mnou byl obrovský Willy. Vysvětlil jsem mu svojí situaci a on souhlasil s tím, že mi samozřejmě pomůže, Vánoce nemůžeme nikomu zkazit.

Audino, velryba a dárky

 

A tak jsem si mohl oddechnout, neb Vánoce zachráněny byly. Ježíšek by vám ten příběh odvyprávěl jinak, ale on je vcelku takový trošku pesimista, takže ho vůbec neposlouchejte. A já mám navíc přece vždycky pravdu, to je jasné jak facka! 

Teď už si můžu dát nožky nahoru, uvařit čajík a jít si zase něco fajn poslechnout. Domeček nazdobený, cukroví napečeno, tak už se těším, co si s ostatními zítra pustíme za pohádku.

Krásné Vánoce vám všem!

Sdílej článek

1 Comment

  1. Audinovinky #14 | Blog Audiolibrix
    27. prosince 2016 @ 10:06

    […] Blog O tom, jak Audino (možná) zachránil Vánoce […]

    Reply

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější články

Audioknihy

Audioknižní experiment: vybrali jsme nejlepší audioknihy z oblíbených žánrů

Audioknižní experti z Audiolibrixu dostali za úkol vybrat ze svého oblíbeného žánru jednu jedinou audioknihu, kterou by doporučili odvážnému jednci ochotnému probádat zatím neznámý žánr. ...
Pokračuj >
Velký audioknižní průzkum 2023 a soutěž o 22 audioknih Audioknihy

Velký audioknižní průzkum 2023

Informace o akci Velký audioknižní průzkum 2023 a soutěž o 22 audioknih, která probíhá od října do konce roku 2023.
Pokračuj >
Umělá inteligence Technologie

Umělá inteligence: Už jste se s ní setkali?

Umělá inteligence, ChatGPT, AI. Pojmy, které na nás skáčou ze všech stran, moc jim nerozumíme, ale podle všeho je to něco skvělého a zároveň děsivého. ...
Pokračuj >