Homeschooling, odmítané téma, strašák, který podle předsudků plodí neznalé, izolované děti, neschopné interakce s jinými dětmi v kolektivu. Ale opravdu tomu tak je?
V posledních letech stoupá jeho popularita a já sama jsem se rozhodla touto cestou vydat. Pojďme spolu vyvrátit některé mýty, podívat se na výhody výuky z domova i některé praktické tipy, které by vám na rozjezd mohly pomoci.
Napadlo Vás někdy, jaké to je, trávit se svým dítětem většinu času? Zažívat spoustu dobrodružství, neodcizit se, prožívat první dětské radosti i zklamání, pokroky, úspěchy?
Toto jistě mnoho rodičů zažívá s dítětem první roky jeho života. Tehdy je dítě prakticky závislé na nás, na rodičích a je to společenský úzus, že jsme doma s dětmi.
Od tří let věku ratolesti však každý rodič slýchává otázku – “Kdy půjde do školky?”, nebo “Už chodí do školky?” a pro mnohé rodiče je to zcela běžné. Dítě půjde do školky v místě bydliště či zaměstnání rodiče a rodič se vrátí zpět do práce.
Dnešní doba však už nabízí i jiné možnosti a jsou mezi námi tací, kterým nepřijde v pořádku dát dítě tak brzy do školního systému, obzvlášť, když mu příliš nedůvěřuje. A nebo, dítě zkrátka do školky ve třech letech nechce. V dobré víře, že bude mezi dalšími dětmi v báječném prostředí se pokusíte navštívit některá taková skvělá zařízení, ale zjistíte, že vaše dítě se necítí být součástí početného kolektivu stejně starých bytostí a že chce být raději s vámi.
Na řadu přijde tedy přemýšlení nad homeschoolingem – tedy domácím vzděláváním. Do šesti let věku vám stačí, pokud máte podmínky na to, abyste mohli mít dítko doma – čili buď stabilní finanční zázemí druhého partnera nebo například práci z domova, která vám umožní se postarat doma i o dítě.
Od šestého roku věku nastává v ČR povinnost navštěvovat předškolní ročník mateřské školy. Tato povinnost však zahrnuje i tu možnost, že své dítě v mateřské škole přihlásíte a rovnou zde oznámíte, že Vaše dítě bude předškolní docházku plnit doma.
Mateřská škola tuto možnost neschvaluje, jen ji formálně přijímá a vám pak vypíše termín, kdy je třeba se přijít “přezkoušet”. Toto přezkoušení může být hezkým dopolednem v mateřské škole, kdy se vaše dítě pochlubí, co všechno zvládne, nebo na přezkoušení dorazíte bez něho a jen předložíte portfolio prací, které dítě během předškolního roku dělalo. Nejde totiž o zkoušení v pravém slova smyslu, dítě se nijak nehodnotí a v přezkoušení se nedá neobstát. Dokonce se na něj můžete dostavit i bez dítěte.
Až potud je to brnkačka 🙂 Ale co škola? Vážně se dá doma dítě něco naučit? A co socializace? Najde si vůbec kamarády? Tak toto jsou další dotazy okolí, které následují během toho dalšího roku, kdy máte dítko doma, místo ve školce. Nyní už to začíná být složitější, ale vlastně jen do chvíle, než se v tom začnete orientovat.
Co je to homeschooling?
Dá se přeložit jako domácí výuka dětí. Zatímco ve spoustě zemí světa je zcela běžné vzdělávat dítě doma, v ČR to má stále nálepku jakési jinakosti, divnosti.
Možná ze strachu z nového, možná je to tím, že si většina vzpomene na přísnou domácí výuku herečky Kláry Pollertové-Trojanové z filmu Jedna ruka netleská 🙂 A když tedy nemáte pedagogické vzdělání, tak přeci nemůžete nic naučit, nebo ano?
Proč homeschooling?
Proč dítě učit doma a nenechat vzdělání na odbornících v lety prověřených institucích? Pro každého ty důvody mohou být jiné. U mě vychází především od mého syna.
Vnitřní motivace dítěte
Odmala je můj syn velmi zvídavý. Stále se na něco ptá, dožaduje se vysvětlení toho kterého děje, pojmenování té které barvy, čísla, písmena (pravda, které dítě ne?!). Některé věci ovládá dříve, k některým si teprve cestu hledá.
Domácí vzdělávání pro syna chci především proto, aby neztratil právě tu vnitřní motivaci dozvídat se nové věci. Neučí se nyní věci pro uznání, pro známky, ale pro sebe, protože ho to zajímá a baví. A dělat věci pro sebe a ne pro cizí uspokojení a zavděčení se, to považuji za klíčovou dovednost každého člověka, který má zdravou sebehodnotu.
Když vidím, že syna něco zajímá více, jdeme v té věci do hloubky, až tam, kam ho to zajímá, abych ho zase neodradila. Je fantastické sledovat, na co všechno si přijde sám, jen vlastním zkoumáním, pokusy. Stačí mu jen dát důvěru a prostor.
Prvňáci jdou do klasické základní školy často nadšení a natěšení. Kolik se jich však do školy těší po dvou měsících? A kolik po půl roce? Více o tom hovoří psycholožka Jana Nováčková na TEDx Prague v pojednání Jak se ztouhy učit stane sběratelství známek.
Je mnoho činností a dovedností, které syn zvládl dříve, než je obvyklé. Je však i mnoho takových, které zvládal déle.
Jízdu na kole často děti zvládnou ve 3, 4 letech. Když si syn ve 4 letech půjčil kolo od kamaráda, velmi rychle ho zase zahodil. Nenadchlo ho to, nebo na to nebyl ještě dostatečně připravený. K pátým narozeninám už si kolo přál. Během narozenin (má je v říjnu) ho vodil po zahradě nebo na něm jezdil jako na odrážedle. Na šlapky si netroufnul. Na zimu jsme kolo zazimovali a na jaře si ho syn vyndal. Prohlásil, že brzy začne jezdit. Nechali jsme ho, nejistili jsme ho ani nepobízeli k jízdě. Druhý den na kolo nasednul a rozjel se. Od té doby jezdí.
Vzdělávat dítě doma znamená, že si (alespoň do určité míry) můžete zvolit tempo pro tu kterou dovednost, až na ni bude dítě zralé.
Čtení není nutné mít zvládnuté do 1. listopadu první třídy, protože si to takto zrovna rozvrhla jako cíl paní učitelka. Není na vaše dítě vyvíjen tlak okolí, že jeho spolužáci už píšou, jen ono ještě nikoliv. Ten individuální přístup je skutečný, ne jen heslem na webové prezentaci základní školy.
Vlastní tempo je důležité jak pro děti talentované, tak pro děti, které naopak potřebují více podpořit. Zde například v závěru případové studie Kateřiny Jančaříkové publikované v časopise Karlovy Univerzity Speciální pedagogika se ukazuje, jak je možné díky domácímu vzdělávání pomoci dítěti se specifickými poruchami učení.
A já si troufám tvrdit, že takových poruch učení by bylo daleko méně, kdyby bylo dětem dáno více času a prostoru k osvojení si dovedností jako je čtení, psaní a počítání.
Prohlubování talentů, nesoustředení se na nedostatky
Domácí vzdělávání je skvělá forma pro nadané děti. Často tuto formu volí právě rodiče, jejichž děti jsou na některou činnost obzvlášť talentované. Může jít o sport, hudební nadání apod.
Individuální přístup pak umožní víc se soustředit na to, co dítěti jde, prohlubuje si své “mistrovství” a ostatní věci se naučí třeba jen okrajově. Je však spokojené a jde si za svým snem.
O tom, že každé dítě je génius, jen potřebuje objevit své přirozené talenty se dozvíte v audioknize Odemykání dětského potenciálu Jana Mühlfeita a Kateřiny Novotné.
Cestování, neomezování rodinného života
Jakmile dítě nastoupí na základní školu, nastane rodině často velká změna v time managementu – vše se časově podřizuje začátku vyučování (vstávání, začátek pracovní doby v zaměstnání rodičů), volný rodinný čas se řídí školními prázdninami.
Proč se na příštích 9 a více let omezovat školní docházkou, proč nastavovat biorytmus dětí na brzké ranní vstávání, když potřebují spát do 8, 9 hodin, aby byly vyspalé. Proč nastavovat takto ten váš, když jste si nevybrali práci, která by toto vyžadovala? I v tomto domácí vzdělávání velmi pomůže. Proč je dobré se kvalitně vyspat a nechat vysvat i vaše děti a jaký obrovský vliv to na kvalitu života má se dozvíte v audioknize Proč spíme od Matthewa Walkera.
Co když také chcete být nezávislí a vaše práce vám umožňuje volně cestovat. Také se tímto dostáváme k té domnělé izolaci, lze být v dnešním světě vlastně izolovaný? Jak si shání přítele člověk dospělý? Mezi dvacítkou stejně starých dospělých? Nebo podle zájmu a sympatií? Co víc napodobí reálný život?
Jistě mi dáte za pravdu, že při cestování se naváže tolik zajímavých přátelství a zkušeností a o izolaci nemůže být řeč.
Jak na homeschooling v praxi?
Kmenová základní škola, vzdělání, garant
Předně je důležité najít si kmenovou základní školu, která je zapsaná v rejstříku MŠMT a která Vám umožní domácí vzdělávání a postará se o povinné pravidelné přezkoušení Vašeho dítěte.
Existuje nyní již řada škol, které mají s tímto zkušenost a nabízí portfoliové přezkušování – kdy se dítě netestuje a nezkouší klasicky před komisí, ale je s ním veden rozhovor nad porfoliem svých úspěchů, které si celý školní rok sestavuje. Dítě se tak samo může poukázat na to, co se mu povedlo a zvážit oblasti kde má rezervy. Tato forma sebehodnocení vede k vlastní odpovědnosti za vzdělání už od útlého věku.
Druhá formální záležitost, kterou si musíte zařídit, je navštívit s dítětem pedagogicko – psychologickou poradnu, která Vám vystaví vyjádření pro domácí výuku. Toto doporučení však nemusí být ani kladné a přesto Vám následně ředitel kmenové základní školy může povolit domácí vzdělávání.
Pro povolení domácího vzdělávání, které Vám na kmenové škole schvaluje ředitel školy, je třeba také doložit vaše odpovídající vzdělání. Pro domácí výuku prvního stupně základní školy potřebujete středoškolské vzdělání s maturitou, pro druhý stupeň vysokoškolské vzdělání bakalářské a vyšší. Pokud nemáte vysokou školu (střední školu), můžete si najít garanta – to může být kdokoliv, kdo se za Vás zaručí a má maturitu / vysokoškolský titul.
Forma, jakou své dítě budete vzdělávat je už pak zcela na Vás.
Projektová výuka samotným rodičem
Když pomineme-li frontální výuku alá Jedna ruka netleská, kterou jsem již zmiňovala, může to třeba vypadat tak, že si podle Rámcového vzdělávacího programu, který je volně dostupný, připravíte různé činnosti – od výletů po Čechách a cizích zemích, návštěv muzeí a galerií, přes různé činnosti jako je vaření, šití, zahradničení, malování, sportování a dalších pestrých věcí, které baví vás i vaše dítě a které zahrnou učivo, s nímž by se mělo dítě během školní docházky seznámit.
Soukromý učitel, online výuka
I rodiče, kteří si netroufnou do rozsáhlých projektů mohou mít dítě v domácím vzdělávání. Dětem můžete zařídit kvalitní soukromé učitele, nadšence v tom kterém oboru.
Toto je skvělé, když například zjistíte, že vaše dítě se více a do hloubky zajímá o jednu oblast, která vám osobně je cizí. Dítě si tak může dojít touto cestou k osvojení i zdánlivě těžkého učiva nebo dovednosti efektivní formou, na kterou by na základní škole nemělo vůbec čas.
A kdo ví – třeba právě ten důležitý zájem jej bude jednou živit 🙂
Jazyky se dnes dají učit formou rodilých mluvčí z celého světa a určitě je obecně známá věc, že učení jeden na jednoho je efektivnější výuka než skupinová. Můžete zvolit konkrétní osobu na doporučení, nebo sáhnout po online výuce.
Například na webu Preply si můžete vybrat učitele či učitelku cizího jazyka z různého koutu světa za takových časových a finančních podmínek, které Vám vyhovují. Je zde mnoho recenzí těchto učitelů, odstupňovaná obtížnost, různé jazyky. S online učitelem si můžete vytvořit individuální plán jazykové a časové náročnosti.
Komunitní škola
Rodiče mohou také dítě zapsat do komunitní školy – to je škola, která většinou není zapsaná do rejstříku akreditovaných škol.
Fyzicky může jít o jednu místnost nebo jednu třídu při některé existující oficiální základní škole a učitelé nemusí být pedagogové, ale může jít o rodiče jednotlivých domškoláků z komunity. Mnoho rodičů totiž v něčem konkrétním vyniká, nebo má nějaké koníčky, zajímavou profesi a když se sejde dobrá parta takových podporujících dospělých, rozvíjí podle smluveného harmonogramu děti své i cizí.
Výhodou komunitní školy je většinou to, že funguje v jiném časovém měřítku, například jen 3 dny v týdnu a děti se tam setkávají s různě starými domškoláky a zpravidla jde o kolektiv menší.
Opět se zde naplňuje potřeba sociální interakce a opět je zdravější, než ta uměle vytvořená na standardní škole. Pro rodiče je to také místo, kde najdou stejně smýšlející dospělé a tudíž i podporu.
Pomůcky, technická řešení
S výukou dnes pomáhají krom online výuky i různé technické pomůcky a aplikace. Jedna skvělá interaktivní pomůcka je Albi tužka. Obzvlášť děti předškolního a mladšího školního věku si ji oblíbí. Jde o český vynález, který zahrnuje plastovou tužku s mikrofonem a ta pomocí digitálního čidla čte informace z knížky k tomu určené. K Albi tužce patří knihy s názvem Kouzelné čtení a pro děti se to určitě jako kouzlo jeví. Kouzelné čtení dnes zahrnuje rozličné tituly všech možných “učebnic” a encyklopedií – Namátkou Hravé české dějiny, Lidské tělo, Člověk a příroda, Atlas světa, Hravá angličtina a mnoho, mnoho dalších.
Tužka nefunguje pouze tak, že by opakovala text z knížky, naopak, vybízí děti k samostatnému myšlení a k samostatné práci s knihou. Knížky totiž obsahují mnoho kvízů a her a tak si děti svým tempem naučí mnoho informací. Navíc texty k Albi tužce jsou kvalitně namluveny českými a slovenskými herci.
Co se aplikací týká, lze jich dnes objevit mnoho kvalitních. Zde alespoň jedna za všechny: syn má oblíbenou aplikaci na matematiku – Matemág. Hraje si s ní už od 4 let a plní v ní různé matematické úkoly a putuje tak pohádkovou zemí. Je založena na Hejného matematické metodě, díky které si na spoustu matematických zákonitostí přichází sám.
Kde hledat další informace a inspiraci?
Mnoho informací, z čeho pro Homeschooling vybírat a jaké možnosti vyzkoušet, nacházím v tematických facebookových skupinách stejně naladěných rodičů, kmenových školách a od rodičů domškoláků v okolí i na webu.
O tom, že díky Homeschoolingu může ze syna vyrůst zajímavá šťastná osobnost, která žije naplněný život, se inspiruji například mnoha skutečnými příběhy domškoláků z řad (nejen) známých osobností.
Například velmi inspirující je pro mě cesta Christophera Paoliniho, autora serie Eragon. Vyrůstal doma s rodiči jako domškolák a díky prostoru a času, který mu rodiče dali se mohl věnovat svému největšímu koníčku – psaní. Zde například rozhovor s ním a Markem Ebenem Na plovárně.
Nemusíme ale chodit jen do ciziny – i v Čechách je mnoho domškoláků, kterým právě tato cesta otevřela jiné možnosti – nejznámější je určitě lyžařka a snowboardistka, olympijská výherkyně Ester Ledecká. Se staršími a některými již dospělými domškoláky vedl pěkný rozhovor Jaroslav Dušek ve svém pořadu Duše K: O domácím vzdělávání očima dětí.
Největší inspirací je mi však mé dítě.
Troufám si tvrdit, že to, jakým směrem se ubírá jeho vzdělání je především jeho věc. A i když dospělá jsem já a mám za něho zodpovědnost, vždy budu brát zřetel na jeho dovednosti, schopnosti a preference.
Vždy se budu ptát na to, co a jak si on přeje a představuje a podle toho budu hledat tu nejschůdnější cestu k win-win-win řešení (syn-rodina-povinná školní docházka). Například nyní si zvolil, že chce chodit mezi děti a že by se mu asi školka líbila. Zvolili jsme tedy dvakrát týdně školku lesní, okolo které jsme mnohokrát šli a kde se mu na první pohled líbili jak průvodci tak děti. Zkusili jsme a je to skvělé, je zde nadšený. Homeschooling jsme zatím neopustili a zřejmě neopustíme, povinný předškolní rok budeme hlášeni právě v kmenové školce. Jak přesně to bude probíhat se školou základní budeme se synem ještě probírat.
Máte sami zkušenost s homeschoolingem? Nebo znáte někoho, kdo děti vzdělává doma? Uvažujete o něm pro své děti? Zaujalo vás toto téma a chtěli byste se podělit o svůj názor? Nechte mi pod článkem komentář, ráda se mu budu věnovat!
V Audiolibrixu se stará o to, aby se k nám každý zákazník vracel s úsměvem. Ve volném čase... haha, ten nemá, má syna. Ale kdyby ho měla, tak ji najdete tančit na nějakém koncertě, nebo ochutnávat jídlo ze všech koutů světa a zapíjet ho třeba jihoamerickým rumem. No a kdyby mohla na večeři se Cillianem Murphym, tak to by prý zešílela. Tak to radši aby nevyšlo… 🙂
Audioknižní experti z Audiolibrixu dostali za úkol vybrat ze svého oblíbeného žánru jednu jedinou audioknihu, kterou by doporučili odvážnému jednci ochotnému probádat zatím neznámý žánr. ...
Umělá inteligence, ChatGPT, AI. Pojmy, které na nás skáčou ze všech stran, moc jim nerozumíme, ale podle všeho je to něco skvělého a zároveň děsivého. ...
Homeschooling, odmítané téma, strašák, který podle předsudků plodí neznalé, izolované děti, neschopné interakce s jinými dětmi v kolektivu. Ale opravdu tomu tak je?
V posledních letech stoupá jeho popularita a já sama jsem se rozhodla touto cestou vydat.
Pojďme spolu vyvrátit některé mýty, podívat se na výhody výuky z domova i některé praktické tipy, které by vám na rozjezd mohly pomoci.
Napadlo Vás někdy, jaké to je, trávit se svým dítětem většinu času? Zažívat spoustu dobrodružství, neodcizit se, prožívat první dětské radosti i zklamání, pokroky, úspěchy?
Toto jistě mnoho rodičů zažívá s dítětem první roky jeho života. Tehdy je dítě prakticky závislé na nás, na rodičích a je to společenský úzus, že jsme doma s dětmi.
Od tří let věku ratolesti však každý rodič slýchává otázku – “Kdy půjde do školky?”, nebo “Už chodí do školky?” a pro mnohé rodiče je to zcela běžné. Dítě půjde do školky v místě bydliště či zaměstnání rodiče a rodič se vrátí zpět do práce.
Dnešní doba však už nabízí i jiné možnosti a jsou mezi námi tací, kterým nepřijde v pořádku dát dítě tak brzy do školního systému, obzvlášť, když mu příliš nedůvěřuje. A nebo, dítě zkrátka do školky ve třech letech nechce. V dobré víře, že bude mezi dalšími dětmi v báječném prostředí se pokusíte navštívit některá taková skvělá zařízení, ale zjistíte, že vaše dítě se necítí být součástí početného kolektivu stejně starých bytostí a že chce být raději s vámi.
Na řadu přijde tedy přemýšlení nad homeschoolingem – tedy domácím vzděláváním. Do šesti let věku vám stačí, pokud máte podmínky na to, abyste mohli mít dítko doma – čili buď stabilní finanční zázemí druhého partnera nebo například práci z domova, která vám umožní se postarat doma i o dítě.
Od šestého roku věku nastává v ČR povinnost navštěvovat předškolní ročník mateřské školy. Tato povinnost však zahrnuje i tu možnost, že své dítě v mateřské škole přihlásíte a rovnou zde oznámíte, že Vaše dítě bude předškolní docházku plnit doma.
Mateřská škola tuto možnost neschvaluje, jen ji formálně přijímá a vám pak vypíše termín, kdy je třeba se přijít “přezkoušet”. Toto přezkoušení může být hezkým dopolednem v mateřské škole, kdy se vaše dítě pochlubí, co všechno zvládne, nebo na přezkoušení dorazíte bez něho a jen předložíte portfolio prací, které dítě během předškolního roku dělalo. Nejde totiž o zkoušení v pravém slova smyslu, dítě se nijak nehodnotí a v přezkoušení se nedá neobstát. Dokonce se na něj můžete dostavit i bez dítěte.
Až potud je to brnkačka 🙂 Ale co škola? Vážně se dá doma dítě něco naučit? A co socializace? Najde si vůbec kamarády? Tak toto jsou další dotazy okolí, které následují během toho dalšího roku, kdy máte dítko doma, místo ve školce. Nyní už to začíná být složitější, ale vlastně jen do chvíle, než se v tom začnete orientovat.
Co je to homeschooling?
Dá se přeložit jako domácí výuka dětí. Zatímco ve spoustě zemí světa je zcela běžné vzdělávat dítě doma, v ČR to má stále nálepku jakési jinakosti, divnosti.
Možná ze strachu z nového, možná je to tím, že si většina vzpomene na přísnou domácí výuku herečky Kláry Pollertové-Trojanové z filmu Jedna ruka netleská 🙂 A když tedy nemáte pedagogické vzdělání, tak přeci nemůžete nic naučit, nebo ano?
Proč homeschooling?
Proč dítě učit doma a nenechat vzdělání na odbornících v lety prověřených institucích? Pro každého ty důvody mohou být jiné. U mě vychází především od mého syna.
Vnitřní motivace dítěte
Odmala je můj syn velmi zvídavý. Stále se na něco ptá, dožaduje se vysvětlení toho kterého děje, pojmenování té které barvy, čísla, písmena (pravda, které dítě ne?!). Některé věci ovládá dříve, k některým si teprve cestu hledá.
Domácí vzdělávání pro syna chci především proto, aby neztratil právě tu vnitřní motivaci dozvídat se nové věci. Neučí se nyní věci pro uznání, pro známky, ale pro sebe, protože ho to zajímá a baví. A dělat věci pro sebe a ne pro cizí uspokojení a zavděčení se, to považuji za klíčovou dovednost každého člověka, který má zdravou sebehodnotu.
Když vidím, že syna něco zajímá více, jdeme v té věci do hloubky, až tam, kam ho to zajímá, abych ho zase neodradila. Je fantastické sledovat, na co všechno si přijde sám, jen vlastním zkoumáním, pokusy. Stačí mu jen dát důvěru a prostor.
Prvňáci jdou do klasické základní školy často nadšení a natěšení. Kolik se jich však do školy těší po dvou měsících? A kolik po půl roce? Více o tom hovoří psycholožka Jana Nováčková na TEDx Prague v pojednání Jak se z touhy učit stane sběratelství známek.
O vnější a vnitřní motivaci se také hodně dozvíte v audioknize Vychováváme děti a rosteme s nimi od Naomi Aldortové.
Vlastní tempo
Je mnoho činností a dovedností, které syn zvládl dříve, než je obvyklé. Je však i mnoho takových, které zvládal déle.
Jízdu na kole často děti zvládnou ve 3, 4 letech. Když si syn ve 4 letech půjčil kolo od kamaráda, velmi rychle ho zase zahodil. Nenadchlo ho to, nebo na to nebyl ještě dostatečně připravený. K pátým narozeninám už si kolo přál. Během narozenin (má je v říjnu) ho vodil po zahradě nebo na něm jezdil jako na odrážedle. Na šlapky si netroufnul. Na zimu jsme kolo zazimovali a na jaře si ho syn vyndal. Prohlásil, že brzy začne jezdit. Nechali jsme ho, nejistili jsme ho ani nepobízeli k jízdě. Druhý den na kolo nasednul a rozjel se. Od té doby jezdí.
Vzdělávat dítě doma znamená, že si (alespoň do určité míry) můžete zvolit tempo pro tu kterou dovednost, až na ni bude dítě zralé.
Čtení není nutné mít zvládnuté do 1. listopadu první třídy, protože si to takto zrovna rozvrhla jako cíl paní učitelka. Není na vaše dítě vyvíjen tlak okolí, že jeho spolužáci už píšou, jen ono ještě nikoliv. Ten individuální přístup je skutečný, ne jen heslem na webové prezentaci základní školy.
Vlastní tempo je důležité jak pro děti talentované, tak pro děti, které naopak potřebují více podpořit. Zde například v závěru případové studie Kateřiny Jančaříkové publikované v časopise Karlovy Univerzity Speciální pedagogika se ukazuje, jak je možné díky domácímu vzdělávání pomoci dítěti se specifickými poruchami učení.
A já si troufám tvrdit, že takových poruch učení by bylo daleko méně, kdyby bylo dětem dáno více času a prostoru k osvojení si dovedností jako je čtení, psaní a počítání.
Prohlubování talentů, nesoustředení se na nedostatky
Domácí vzdělávání je skvělá forma pro nadané děti. Často tuto formu volí právě rodiče, jejichž děti jsou na některou činnost obzvlášť talentované. Může jít o sport, hudební nadání apod.
Individuální přístup pak umožní víc se soustředit na to, co dítěti jde, prohlubuje si své “mistrovství” a ostatní věci se naučí třeba jen okrajově. Je však spokojené a jde si za svým snem.
O tom, že každé dítě je génius, jen potřebuje objevit své přirozené talenty se dozvíte v audioknize Odemykání dětského potenciálu Jana Mühlfeita a Kateřiny Novotné.
Cestování, neomezování rodinného života
Jakmile dítě nastoupí na základní školu, nastane rodině často velká změna v time managementu – vše se časově podřizuje začátku vyučování (vstávání, začátek pracovní doby v zaměstnání rodičů), volný rodinný čas se řídí školními prázdninami.
Proč se na příštích 9 a více let omezovat školní docházkou, proč nastavovat biorytmus dětí na brzké ranní vstávání, když potřebují spát do 8, 9 hodin, aby byly vyspalé. Proč nastavovat takto ten váš, když jste si nevybrali práci, která by toto vyžadovala? I v tomto domácí vzdělávání velmi pomůže. Proč je dobré se kvalitně vyspat a nechat vysvat i vaše děti a jaký obrovský vliv to na kvalitu života má se dozvíte v audioknize Proč spíme od Matthewa Walkera.
Co když také chcete být nezávislí a vaše práce vám umožňuje volně cestovat. Také se tímto dostáváme k té domnělé izolaci, lze být v dnešním světě vlastně izolovaný? Jak si shání přítele člověk dospělý? Mezi dvacítkou stejně starých dospělých? Nebo podle zájmu a sympatií? Co víc napodobí reálný život?
Jistě mi dáte za pravdu, že při cestování se naváže tolik zajímavých přátelství a zkušeností a o izolaci nemůže být řeč.
Jak na homeschooling v praxi?
Kmenová základní škola, vzdělání, garant
Předně je důležité najít si kmenovou základní školu, která je zapsaná v rejstříku MŠMT a která Vám umožní domácí vzdělávání a postará se o povinné pravidelné přezkoušení Vašeho dítěte.
Existuje nyní již řada škol, které mají s tímto zkušenost a nabízí portfoliové přezkušování – kdy se dítě netestuje a nezkouší klasicky před komisí, ale je s ním veden rozhovor nad porfoliem svých úspěchů, které si celý školní rok sestavuje. Dítě se tak samo může poukázat na to, co se mu povedlo a zvážit oblasti kde má rezervy. Tato forma sebehodnocení vede k vlastní odpovědnosti za vzdělání už od útlého věku.
Druhá formální záležitost, kterou si musíte zařídit, je navštívit s dítětem pedagogicko – psychologickou poradnu, která Vám vystaví vyjádření pro domácí výuku. Toto doporučení však nemusí být ani kladné a přesto Vám následně ředitel kmenové základní školy může povolit domácí vzdělávání.
Pro povolení domácího vzdělávání, které Vám na kmenové škole schvaluje ředitel školy, je třeba také doložit vaše odpovídající vzdělání. Pro domácí výuku prvního stupně základní školy potřebujete středoškolské vzdělání s maturitou, pro druhý stupeň vysokoškolské vzdělání bakalářské a vyšší. Pokud nemáte vysokou školu (střední školu), můžete si najít garanta – to může být kdokoliv, kdo se za Vás zaručí a má maturitu / vysokoškolský titul.
Forma, jakou své dítě budete vzdělávat je už pak zcela na Vás.
Projektová výuka samotným rodičem
Když pomineme-li frontální výuku alá Jedna ruka netleská, kterou jsem již zmiňovala, může to třeba vypadat tak, že si podle Rámcového vzdělávacího programu, který je volně dostupný, připravíte různé činnosti – od výletů po Čechách a cizích zemích, návštěv muzeí a galerií, přes různé činnosti jako je vaření, šití, zahradničení, malování, sportování a dalších pestrých věcí, které baví vás i vaše dítě a které zahrnou učivo, s nímž by se mělo dítě během školní docházky seznámit.
Soukromý učitel, online výuka
I rodiče, kteří si netroufnou do rozsáhlých projektů mohou mít dítě v domácím vzdělávání. Dětem můžete zařídit kvalitní soukromé učitele, nadšence v tom kterém oboru.
Toto je skvělé, když například zjistíte, že vaše dítě se více a do hloubky zajímá o jednu oblast, která vám osobně je cizí. Dítě si tak může dojít touto cestou k osvojení i zdánlivě těžkého učiva nebo dovednosti efektivní formou, na kterou by na základní škole nemělo vůbec čas.
A kdo ví – třeba právě ten důležitý zájem jej bude jednou živit 🙂
Jazyky se dnes dají učit formou rodilých mluvčí z celého světa a určitě je obecně známá věc, že učení jeden na jednoho je efektivnější výuka než skupinová. Můžete zvolit konkrétní osobu na doporučení, nebo sáhnout po online výuce.
Například na webu Preply si můžete vybrat učitele či učitelku cizího jazyka z různého koutu světa za takových časových a finančních podmínek, které Vám vyhovují.
Je zde mnoho recenzí těchto učitelů, odstupňovaná obtížnost, různé jazyky. S online učitelem si můžete vytvořit individuální plán jazykové a časové náročnosti.
Komunitní škola
Rodiče mohou také dítě zapsat do komunitní školy – to je škola, která většinou není zapsaná do rejstříku akreditovaných škol.
Fyzicky může jít o jednu místnost nebo jednu třídu při některé existující oficiální základní škole a učitelé nemusí být pedagogové, ale může jít o rodiče jednotlivých domškoláků z komunity. Mnoho rodičů totiž v něčem konkrétním vyniká, nebo má nějaké koníčky, zajímavou profesi a když se sejde dobrá parta takových podporujících dospělých, rozvíjí podle smluveného harmonogramu děti své i cizí.
Výhodou komunitní školy je většinou to, že funguje v jiném časovém měřítku, například jen 3 dny v týdnu a děti se tam setkávají s různě starými domškoláky a zpravidla jde o kolektiv menší.
Opět se zde naplňuje potřeba sociální interakce a opět je zdravější, než ta uměle vytvořená na standardní škole. Pro rodiče je to také místo, kde najdou stejně smýšlející dospělé a tudíž i podporu.
Pomůcky, technická řešení
S výukou dnes pomáhají krom online výuky i různé technické pomůcky a aplikace. Jedna skvělá interaktivní pomůcka je Albi tužka. Obzvlášť děti předškolního a mladšího školního věku si ji oblíbí. Jde o český vynález, který zahrnuje plastovou tužku s mikrofonem a ta pomocí digitálního čidla čte informace z knížky k tomu určené. K Albi tužce patří knihy s názvem Kouzelné čtení a pro děti se to určitě jako kouzlo jeví. Kouzelné čtení dnes zahrnuje rozličné tituly všech možných “učebnic” a encyklopedií – Namátkou Hravé české dějiny, Lidské tělo, Člověk a příroda, Atlas světa, Hravá angličtina a mnoho, mnoho dalších.
Tužka nefunguje pouze tak, že by opakovala text z knížky, naopak, vybízí děti k samostatnému myšlení a k samostatné práci s knihou. Knížky totiž obsahují mnoho kvízů a her a tak si děti svým tempem naučí mnoho informací. Navíc texty k Albi tužce jsou kvalitně namluveny českými a slovenskými herci.
Co se aplikací týká, lze jich dnes objevit mnoho kvalitních. Zde alespoň jedna za všechny: syn má oblíbenou aplikaci na matematiku – Matemág. Hraje si s ní už od 4 let a plní v ní různé matematické úkoly a putuje tak pohádkovou zemí. Je založena na Hejného matematické metodě, díky které si na spoustu matematických zákonitostí přichází sám.
Kde hledat další informace a inspiraci?
Mnoho informací, z čeho pro Homeschooling vybírat a jaké možnosti vyzkoušet, nacházím v tematických facebookových skupinách stejně naladěných rodičů, kmenových školách a od rodičů domškoláků v okolí i na webu.
O tom, že díky Homeschoolingu může ze syna vyrůst zajímavá šťastná osobnost, která žije naplněný život, se inspiruji například mnoha skutečnými příběhy domškoláků z řad (nejen) známých osobností.
Například velmi inspirující je pro mě cesta Christophera Paoliniho, autora serie Eragon. Vyrůstal doma s rodiči jako domškolák a díky prostoru a času, který mu rodiče dali se mohl věnovat svému největšímu koníčku – psaní. Zde například rozhovor s ním a Markem Ebenem Na plovárně.
Nemusíme ale chodit jen do ciziny – i v Čechách je mnoho domškoláků, kterým právě tato cesta otevřela jiné možnosti – nejznámější je určitě lyžařka a snowboardistka, olympijská výherkyně Ester Ledecká. Se staršími a některými již dospělými domškoláky vedl pěkný rozhovor Jaroslav Dušek ve svém pořadu Duše K: O domácím vzdělávání očima dětí.
Největší inspirací je mi však mé dítě.
Troufám si tvrdit, že to, jakým směrem se ubírá jeho vzdělání je především jeho věc. A i když dospělá jsem já a mám za něho zodpovědnost, vždy budu brát zřetel na jeho dovednosti, schopnosti a preference.
Vždy se budu ptát na to, co a jak si on přeje a představuje a podle toho budu hledat tu nejschůdnější cestu k win-win-win řešení (syn-rodina-povinná školní docházka). Například nyní si zvolil, že chce chodit mezi děti a že by se mu asi školka líbila. Zvolili jsme tedy dvakrát týdně školku lesní, okolo které jsme mnohokrát šli a kde se mu na první pohled líbili jak průvodci tak děti. Zkusili jsme a je to skvělé, je zde nadšený.
Homeschooling jsme zatím neopustili a zřejmě neopustíme, povinný předškolní rok budeme hlášeni právě v kmenové školce. Jak přesně to bude probíhat se školou základní budeme se synem ještě probírat.
Máte sami zkušenost s homeschoolingem? Nebo znáte někoho, kdo děti vzdělává doma? Uvažujete o něm pro své děti? Zaujalo vás toto téma a chtěli byste se podělit o svůj názor? Nechte mi pod článkem komentář, ráda se mu budu věnovat!
Sdílej článek
Nejnovější články
Audioknižní experiment: vybrali jsme nejlepší audioknihy z oblíbených žánrů
Velký audioknižní průzkum 2023
Umělá inteligence: Už jste se s ní setkali?