Ak sledujete náš instagram, tak vám to isto neušlo, ale tento týždeň – teda upresním to, 22. mája bol deň Sherlocka Holmesa (alebo aj narodeniny Arthura Conana Doyla). Ako správna Sherlock fanynka som s tým pílila ostatným nervy už od minulého týždňa. A aby som svoje nadšenie trochu zmiernila, pustila som sa opäť do Sherlock audiokníh a pozerania BBC Sherlocka a keď sa mi minie, Elementary je hneď v poradovníku.

Cez víkend som rozmýšľala nadtým, čo zaujímavé by sa o ňom dalo napísať v blogu. Dokonca som si k tomu rozmýšľaniu pustila audioknihu 15 případů Sherlocka Holmese, aby ma nejako inšpirovala. A výsledok?

Pri počúvaní som vytvorila jeden spoiler-komiksík z Prípadu so včelou, typografické cvičenie inšpirované Prípadom s hríbmi a jedno grafické zobrazenie Sherlockovského citátu. Takže v konečnom dôsledku som síce neprišla na nič prevratné, ale aspoň som mala čím spoilerovať náš, Audinov a svoj instagram  Sherlock je pre mňa jednoducho vždy neodolateľný. A len som si potvrdila svoju teóriu o tom, že audioknihy dokážu inšpirovať umenie (o tom raz tiež isto napíšem viac!)

Deň Sherlocka Holmesa je síce už za nami, ale aj tak sa k nemu ešte vrátim a možno vám poviem zopár zaujímavých informácii, ktoré ste ešte nevedeli a vyvrátim zopár vecí, ktoré si filmári domysleli…

1. Sherlock sa pôvodne volal Sherrinford

2. Nenosil tú coolovú čapicu ako poznáte z filmov

3. Kráľovná Viktória bola Sherlockova fanynka

4. Irene Adler nebola jeho životná láska. 

Vo filmoch a seriáloch dostala zvláštne postavenie (a ja milujem toto prezentovanie Irene Adler ako tej ženy s velkým Ž). Každopádne v skutočnosti sa objavila len v jednom príbehu – Scandal in Bohemia (Skandál v Čechách) a aj to je Sherlock vždy v nejakom prevleku, keď sa stretnú..

5. Drogy naozaj bral

Kokaín a morfium boli v tej dobe dostupné voľne bez predpisu a ich užívanie nebolo trestné. ( Je zaujímavé, že koks bol často predpisovaný ako liečba proti závislosti na opiátoch :D).

V druhej polovici 19. storočia bolo známych množstvo kokaínových nadšencov, vrátane vedcov a lekárov, ktorí napísali množstvo brožúr o tomto všelieku proti mnohým ochoreniam (od bolestí zubov, cez hystériu, sennú nádchu až po melanchóliu). Jeden z najznámejších kokaínových priaznivcov bol Sigmund Freud.

No a keď chcete zahnať nudu a zapojiť trochu tej dedukcie, tak sa môžete stať aspoň na chvíľu Sherlockom tiež. Na Sherlocka ste sa mohli hrať už aj minulý rok v Piatkovej Sherlockiáde, tak ak vám jeden prípad nestačí, vyriešte aj tie minuloročné.

Pustite sa do toho a zistite, či ježko spáchal samovraždu

Detektív prišiel na miesto zločinu. Je mu povedané, že ježko vyskočil z okna opustenej budovy a spáchal samovraždu.

Vstúpil do budovy, vyšiel na prvé poschodie a vošiel do izby. Zapálil si cigaretu a prešiel k oknu. Otvoril ho, odklepol si von a pozrel sa na mŕtveho muža. Potom šiel na druhé poschodie a urobil to isté. Pokračoval ďalej až kým neprešiel všetky poschodia s rovnakým postupom.

Nakoniec sa vrátil dole k ostatným a prehlásil, že ide o vraždu. Ako na to prišiel?

Ak sa vám podarilo vyriešiť prípad, tak by ste mali začať rozmýšľať nad zmenou kariéry a stať sa novodobým Sherlockom Holmesom a ak nie, tak výsledok nájdete dole v komentári.

Keďže sa momentálne všetko točí okolo posledného Avengers filmu, tak ani Audiolibrix nezostáva pozadu a sleduje dianie. Teda minimálne ja Samozrejme som sa v predpríprave pustila do všetkých súvisiacich predchádzajúcich filmov (dobrá výhovorka ako si ich opäť pozrieť všetky :D). A nevynechala  som ani všetky 3 Thor filmy.

Asi už to tušíte, ale rovnako ako väčšina ďalších fantasy príbehov, aj jednotliví Avengers majú svoj základ v mytológii. A tu sa môžete stretnúť s Thorom a Lokim zo severu.

Možno ste to zaregistrovali a možno nie, ale v nedávnej dobe bola vydaná audiokniha Severská mytológia od Neila Gaimana (podrobnosti viz nižšie) a po týchto filmoch, to znelo hneď ešte lákavejšie (na mňa osobne počúvanie pôsobilo tak trochu ako by mi niekto rozprával neodvysielané scény filmov :))

Milovníci severskej fantasy a mytológie to samozrejme už vedia. A ak doma skloňujete Ódina rovnako často ako umývanie riadu, potom tu máme grafy, ktoré vás rozhodne pobavia. A pochopia ich aj  ľudia, ktorí poznajú severské božstvo len z prerozprávaných filmov alebo seriálov.

A ešte jeden vše-zhrňujúci graf:

Malý tip na záver
Ak so Severskou mytológiou ešte oboznámení nie ste, nemáte prečo zúfať. Skôr môžete skákať do stropu. Pretože už ako som vyššie spomínala, celkom nedávno vyšlo audioknižné spracovanie mýtov, ktoré napísal Neil Gaiman. Zdrojov tých pôvodných mýtov je pramálo a ak sa nechystáte čítať Eddu (a ak áno, bravo!), Tak sa k nim moc nedostanete. A preto vám ide na pomoc Neil Gaiman, ktorý prerozprával tú pôvodnú mytológiu, a tak si môžete prečítať základné príbehy severu. Drsní Bohovia a ešte drsnejšie prostredie i tresty.

Naviac česká audiokniha je absolútna perla. Číta ju Pavel Soukup a vydavateľstvo OneHotBook si na tento kúsok snáď ani nemohlo vybrať lepšieho rozprávača.

Takže ak ste mýty ešte nečítali, hurá do toho. A potom sa vráťte k článku a možno sa pri grafov zasmejete ešte viac. Kto vie.

Všetci sme raz chodili do školy a s povinným čítaním máme svoje skúsenosti. Hlavne s tým, ako sa mu vyhnúť Existuje doslova milión vecí, ktoré by ste robili radšej, než sa pustili do čítania Dostojevského, Kafku, Austenovej alebo Čapka. Pravdepodobne je väčšina tých kníh  naozaj dobrá, ale povinné čítanie znie tak definitívne.

Ale asi len skutočne veľký knihomol, ktorý s radosťou číta všetko do radu, nemá s týmto čítaním problém. Predsa len sa výber týchto kníh pohybuje v rozpätí niekoľkých žánrov a poézia môže pre niekoho znamenať radosť a pre druhého utrpenie. Tak väčšinou treba zatnúť zuby a pretrpieť si to.

Audioknihy v tomto niekedy dosť ťažkom boji môžu pomôcť a možno práve vďaka nim je väčšina povinného čítania ľahko zvládnuteľná.

Dokonca sa počúvanie audiokníh dá spojiť aj s menej príjemnými činnosťami, ktoré síce robiť nechcete, ale bohužiaľ sa im nedá vyhnúť. Tak si trochu ušetrite čas a spojte nepríjemné s užitočným a zabite dve muchy jednou ranou.

Vžite sa do týchto situácii, v ktorých väčšinou ani byť nechcete…

…a teraz spravte jednu revolučnú vec a nasaďte si slúchadlá alebo zapnite repráky, pustite si k tomu klasickú literatúru a zbavíte sa dvoch vecí naraz

Takto to vyzerá v praxi:

No a samozrejme nemusíte sa zamerať len na činnosti, ktoré robiť nechcete, ale môžete spojiť aj príjemné s užitočným. Všetky činnosti, kde sa práve nemusíte hlboko zamýšľať nad problémami sveta, sa dajú spojiť s audioknihami. Tak nad tým porozmýšľajte.

Audioknihy z povinného čítania nájdete TU.

8. března jsme oslavili Mezinárodní den žen. A u příležitosti oslav jsem se rozhodla podívat na své oblíbené audioknihy s inspirativními hrdinkami. Ale trochu to otočit. Tady jsou lekce, které jsme si s Mirkou vzaly z některých (audio)knih.

A možná jste je v nich vůbec nehledali

1. Pokud máte křehké nervy, povídání vám opravdu nedělá radost. A nic není tak skvělé jako provdaná dcera.
2. Když něco vypadá jako rybízový mošt, nemusí to nutně být rybízový mošt. A vy můžete skončit na šrot.
3. Lidi se můžou měnit. Třeba i párkrát za den.
4. Když se potřebujete zbavit lidí, pomůže dobře umístěné hnízdo sršňů.
5. Malá holčička může být chytřejší než všichni kolem. A to i pokud chce ty všechny sežrat.
6. Bobule k svačině? Radši ne…
7. Když si jako zrzka nabarvíte vlasy načerno, skončí zelené. A pak vás budou muset ostříhat na kluka!
8. Když jste to nikdy nezkusili, je jasné, že to zvládnete levou zadní.
   

Jako malý rébus na konec. Poznáte, ze kterých audioknih jsme si tahle moudra vzaly? A máte nějaké podobné lekce?

Áno, väčšinou si audioknihu vyberáte podľa toho, že si nájdete obľúbeného autora alebo vás oslní nejaký bestseller, ale občas je pre vás rozhodujúci aj čas.

Pre mňa osobne je čas dôležitý, keď len chcem ísť na nákup do obchodu a bojím sa rozpočúvať niečo dlhé, lebo čo keď to bude super napínavé? A tak sa potom začnem bezcieľne prechádzať po obchode, ale to predsa nemôžem robiť 10 hodín Takže si radšej pre istotu vyberám niečo krátke.

A na druhú stranu, keď sa s Michalom chystáme na jednu z našich niekoľkohodinových ciest, tak vždy siahneme po niečom, čo nám sedí aj na naše cestovné hodiny.

Keďže máme mesiac, kedy sa tematicky točíme okolo športu, tak som si trochu posvietila práve na audioknihy so športovou tematikou a trochu ich pozoraďovala podľa toho, koľko času vám počúvanie zaberie.

Môžete si buď vypočuť emotívne príbehy športových legiend ako je Emil Zátopek či André Agassi alebo sa pustiť do audiokníh, ktoré vám pomôžu so zdravším životným štýlom a fyzičkou ako Jedz a behaj či Stvorení pre beh.

Tu by som tak trochu mohla nadviazať na Ivanov článok Ako nás šport môže naučiť čítať viac a poznamenať, že tieto audioknihy by vám v posilovni isto robili dobrú spoločnosť. Taká Pohádka o Raškovi by vystačila akurát tak na jednu návštevu fitka (tým, čo sa vo fitku ukážu len raz a potom už nikdy, je úplne robená na mieru ), ale trebárs taký Agassi a jeho Open by vám hralo do uší cez 16 hodín.

Do bežeckej tematiky sa veľmi púšťať nechcem, lebo by som si musela totálne vymýšľať, ale keď Ivan tvrdí, že pri behaní počúva (viď jeho článok), tak je to isto možné a skvelé. A počúvať audioknihu o behaní zrovna keď beháte, znie fakt cool Tak ak sa chystáte behať isto siahnite po nejakej športovej biblii z Publixingu alebo práve ak máte menej času, tak Můj dlouhý běh o českej ikone ultramaratónu je pre vás tá správna kniha.

Pevne dúfam, že vám naša časová infografika bude k úžitku a raz vám pri výbere zachráni život, keď sa budete musieť rozhodovať rýchlo.

Každý z nás někdy odložil nějaký úkol. A jestli jste neodložili, tak gratulujeme, jste jediný perfektní člověk na světě! Pošlete nám vzkaz, rádi vás poznáme!
Dneska pro vás máme pár grafů, ve kterých se najde jen opravdový prokrastinátor. Na některé z nás totiž sedí všechny… Ale to bych nahlas nepřiznali. Radši.

Máme tu prvý júnový deň a s ním aj MDD, teda neskrátene povedané Medzinárodný deň detí. A ja som zistila, aké je jednoduché na taký sviatok zabudnúť, keď už nie ste dieťa a ani nemáte deti. Ale bolo mi to pripomenuté, takže sa ďalej budem tváriť, že som to nevytesnila z pamäti.

Na deti sme mysleli aj v našom e-shope. Kolekciu audiokníh pre deti vyberali deti nášho Jakuba, takže máme odporúčanie od našich audiolibrixáckych detí pre vaše deti. A určite vybrali to najlepšie. Keď sa tam pozriete, možno si nájdete knihu vhodnú k tvorivej činnosti.

Na blogu dnes budeme opäť trochu remeselníčiť a ukážeme si, čo by mal mať každý malý (aj veľký) audiomol a ako si to môže vyrobiť, respektíve je to taká zábavka pre rodičov aj deti, pre všetkých audiomolov, pre odborníkov na rozprávky, pre každého, kto sa nudí alebo pre hocikoho, kto nemá, čo robiť a vlastní nožnice.

Najprv trochu zalovte v pamäti a pospomínajte na rozprávky. A potom zamierte do oddelenia, kde si môžete stiahnuť maketu vo forme PDF v slovenskom aj českom jazyku. A ďalej vás prevedieme krok za krokom návodom, ako môžete vyrobiť Knižočku malého (veľkého) audiomola.

Ak neviete ako začať a chcete sa inšpirovať. Nechám vás nahliadnuť do mojej audiomolskej knižočky.

Najobľúbenejšia rozprávka: Červená Karkulka. Jednoducho je to moja srdcovka a mám slabosť pre vlka.
Najobľúbenejšia princezná: Snehulienka. Je superbledá, má červené pery a nosí červenú čelenku, takže v mojom svete je to módna ikona.
Najobľúbenejší záporák: Snehová kráľovná, lebo milujem sneh a ona ho má kopu, takže doživotne Top záporák číslo 1.
Najobľúbenejšia rozprávková postavička: Červená Karkulka. Ten červený kabát je neodolateľný.
Nejstrašidelnějšía postavička: Pinocchio, lebo bábky, maňušky a porcelánové bábiky ma desia, takže oživená bábka je pre mňa nočná mora.
Najlepší dopravný prostriedok: Koč z tekvice. Je to vtipná predstava.
Najlepšia rozprávková rekvizita: Otrávené jablko. Jablko ako symbol sa objavuje v náboženstve aj mytológii a je pre mňa fascinujúce.
Najlepší rozprávkový dom: Perníková chalúpka. Je to dom zo sladkostí, viac k tomu povedať netreba.
Najneobľúbenejsia rozprávková postavička: Mauglí. Odjakživa sa bojím knihy Knihy džunglí a tak aj všetky postavy sú na čiernej listine.

PS: Ak vám stále padá mobil zo stola, tak mrknite na návod na stojan na mobil.

Ze začátku loňského roku jsem se v článku zmiňovala o jednom britském průzkumu, z něhož vyšel zajímavý seznam knih. Totiž těch, o nichž nejvíce lidí lže. V jakém smyslu? Předstírají, že je četli, ale ve skutečnosti je buď ani neotevřeli, viděli kousek, nebo vycházejí z faktu, že viděli filmové zpracování.

Chvíli před světovým dnem knihy probíhal v Británii průzkum znovu a vyšel z něj zase jednou zajímavý seznam. Asi nebude pouhou náhodou, že úplně všechny knihy na něm mají své filmové zpracování.

A zatímco loni byli na špičce Rusové (už jen tehdejší popularitě TV zpracování Vojny a míru), nebo Orwellova klasika 1984, letošní žebříček tak trochu reflektuje popkulturu. Nevím, jestli to nebrat jako špatné znamení. Lidé už nemají potřebu předstírat, že přelouskali známé klasiky, ale lže se i o thrillerech a fantasy knihách.

Možná to souvisí i s příležitostmi, kdy lidé nejčastěji předstírají znalost té či oné literatury. Z průzkumu totiž vyplynulo, že nejčastěji se lže během pracovních pohovorů, na sociálních sítích, při setkání s rodiči druhé polovičky, nebo třeba na prvním rande. Vše v zájmu toho, abychom někoho ohromili. Je ale hezké, že se pořád snažíme lidi ohromit četbou, to je na tom pozitivní. I když je ta četba mnohdy předstíraná…

Největší podíl na předstírání má prý ta nejmladší generace. U té si dovedu lhaní spojit se školou a potřebou znát knihy ke zkouškám, protože tím jsme si podle mého prošli všichni. Očividně se často obracejí na filmová či televizní zpracování.

Tady bych chtěla podotknout, že trend audioknih tohle pomáhá trošku potlačovat. Poslech je pro studenty trošku stravitelnější formou seznámení se s příběhy klasické literatury, a tak aspoň část studentů přivádí ke čtení oproti sledování adaptací. No není to skvělé

A teď už k tomu seznamu, který se zrodil mezi angličany.

1. Série James Bond – Ian Fleming
2. JRR Tolkien – Pán prstenů
3. C. S. Lewis – Letopisy Narnie
4. Dan Brown – Šifra mistra Leonarda
5. Suzanne Collins – Hunger Games
6. Irvine Welsh – Trainspotting
7. Frank Baum – Čaroděj ze země Oz
8. Helen Fielding – Deník Bridget Jonesové
9. Stieg Larsson – Muži, kteří nenávidí ženy
10. Mario Puzo – Kmotr
11. Ken Kesey – Vyhoďte ho z kola ven
12. Gillian Flyn – Zmizelá
13. Khaleid Hosseini – Lovec draků

Schválně, kolik děl z tohohle seznamu jste přečetli nebo slyšeli ve srovnáním s tím, co jste viděli? Možná vás to překvapí. A stejně by nás možná všechny překvapilo, pokud bychom si takovou podobnou anketu uspořádali u nás. Já pořád nevěřím tomu, že tolik lidí četlo například Babičku Boženy Němcové (ano, věřím ale tomu, že každý druhý ji viděl a rád si to zaobalí). Zkoušeli jste sami někdy ten trik na pohovoru nebo na rande?

Znáte to, často se rozhodujete na první pohled, na první poslech, dojem… A stejně tomu může být i u audioknih. Někdy si vás příběh nezíská ani po hodině a čekáte, kdy se to zlomí. Občas zlomí, občas ne.

Jsou ale i audioknihy, u kterých vás zaujme/dostane hned první věta. A ta vám stačí k tomu, abyste chtěli poslouchat zbytek. A na takové věty se přesně dnes podívám. Ať už jsou jen zajímavé, nebo dokonce ikonické.

A protože jen je číst by asi hraničilo s nudou, udělám z toho pro vás hru. Poznáte audioknihu, která takhle začíná? Schválně…

V životě existuje tak velká spousta nepříjemných, otravných nebo nudných situací. Určitě vás taky hned napadají. Ale teď už znáte audioknihy, takže vám dnes přináším více než užitečný (skoro až nezbytný!) návod na to, jak přesně v takových situacích využít audioknihy. A zachránit se Užijte návod dle libosti.

Situace 1: ZNÁMÝ V MHD

Pokud situaci znáte, určitě jste se teď trošku oklepali, že? Městská hromadná doprava je peklo už sama o sobě (v létě snad doslova) a bez sluchátek je to už nepředstavitelný horor. Takže zaprvé se nezapomeňte v každé chvíli řídit audiomolským desaterem a vždy si zkontrolovat, že vycházíte z domova s nabitým telefonem/přehrávačem a sluchátky. Toto pravidlo mimochodem platí pro naprosto všechny situace, takže ho už nebudu zmiňovat u těch dalších.

Já třeba nevyjdu bez sluchátek nikdy. Peněženku bych zapomněla, ale sluchátka? Ani náhodou. Ale Mirce se to nedávno stalo a nemohla poslouchat Audinovinky, které měla v plánu (a považte, to je katastrofa už sama o sobě, nemoci poslouchat Audinovinky? Mimochodem, už jste si poslechli nový díl? Je super – to je můj naprosto objektivní závěr). A v takovém případě jste v háji, protože audiokniha je sice kouzelná, ale zase ne až tak, že by vás přetvořila v teenagera, aby vám nevadilo pustit ji hezky nahlas celému dopravnímu prostředku. Pokud ano, tak se omlouvám jak vám, tak audioknihám, podcenila jsem oba.

Pokud máte sluchátka, postup je jasný. Nasadíte sluchátka a posloucháte audioknihu. Ale co když je v autobuse nějaký známý? Pokud si ho všimnete už před nastoupením, běžte na druhý konec. Pak byste měli být v klidu. Jste-li ale v jeho blízkosti, pak se intenzivně koukejte kamkoli jinam.

Nejlépe se ještě otočte, aby vás dotyčný nepoznal. A můžete nerušeně poslouchat. Vyhnete se tak hloupé konverzaci o počasí, nebo ještě lépe – nebudete muset vykládat o svém životě taky kupě další cizích lidí. A pokud během poslechu bojujete s pocitem viny, tak se před vystoupením z prostředku nějak šikovně otočte a najednou si „všimněte“ daného známého se slovy „jé ahoj“ a výrazem „to je škoda, já už vystupuju, tak zase někdy příště!“

Teď trošku vybočím mimo téma a přesto ne – totiž 9 z 10 doktorů doporučuje audioknihy v prostředcích hromadné dopravy jako ochranu proti odumírání mozkových buněk na základě poslechu konverzací okolních cestujících. Jen abyste věděli.

Situace 2: PRÁCE

Ale ne, nečekejte, že vás budu podporovat v tom, abyste se v práci flákali a poslouchali. Hezky pracujte! Máte ale nějakou manuální práci a k tomu třeba i otravné kolegy (nápadně připomínající lidi z MHD)? Problém vyřeší audiokniha!

Nedávno jsme dostali mail od jednoho posluchače, který s láskou poslouchá Dominika Dána při práci v továrně. Psal nám, že díky audioknihám vlastně pracuje víc, protože pořád chodí do provozu kontrolovat, aby mohl poslouchat. Takhle přesně to myslím, je to totiž taková hezká symbióza mezi vámi a vaší audioknihou.

Vy byste se bez ní třeba nudili, nebo se necítili až tak moc motivovaní k práci, ale takový poslech vám pomůže s motivací, zpříjemní práci. A ještě navíc pomůže s potenciálním problémem s tím jedním upovídaným kolegou, protože jestli vám ještě jednou bude vyprávět, co včera viděl v „růžovce“, jako kdyby se to stalo jemu, měli byste potíže s ovládáním vzteku. Vyřešeno! Nemusíte ho poslouchat, jděte něco dělat a poslouchejte audioknihu. Ale hlavně nenápadně! Ne všichni pro to mají tak velké pochopení

Říkala jsi ale symbióza, co z toho teda má ta audiokniha? Inu, audiokniha z toho má skvělý pocit, že posloucháte zrovna ji… Jak to myslíte, že audioknihy nemůžou mít pocity? Pšššššt. Můžou.

Situace 3: VEČÍRKY A PÁRTY

Pokud se vám nepodařilo dostatečně dobře předstírat nemoc/únavu/plno práce proto, abyste se zvládli úspěšně vyhnout nějakému tomu večírku nebo párty a mohli se hezky zachumlat pod deku a v klidu si něco poslechnout, mám pro vás dvě věci – trochu lépe trénujte, příště to třeba vyjde! A ta druhá je informace, že i tak se to ještě dá zachránit.

Řešení této situace od vás bude vyžadovat menší přípravu předem. Totiž úplně nejlepší bude, když si při oblékání připravíte sluchátka rovnou pod svetr/tričko/košili/jakýkoli jiný svršek. Pokud byste si je chtěli hledat až na místě, mohlo by to být komplikované, nebo by si někdo mohl všimnout. Takže buďte připraveni dopředu. Stejně vy i já víme, že se nechystáte socializovat. Tak si to nenalhávejte. Připravte se.

Jakmile dorazíte na večírek, zkuste vyhledat co nejskrytější místo, kde se můžete zdržovat. Tajně si nasaďte jen jedno sluchátko a poslouchejte. Pokud nevyjde skryté místo, přidejte se pokud možno k větší skupince, kde úplně zanikne fakt, že se do konverzace vůbec nezapojujete. Jen se smějte, když se ostatní smějí, kývejte. Předstírejte zájem.

Tak se vlastně na oko socializujete, ale ve skutečnosti jste dál ve své kouzelné bublině. A jak je tam pěkně!

Tento návod se dá samozřejmě využít i při jiných situacích.

Situace 4: RODINNÁ OSLAVA

Rodinné oslavy jsou velice často takovými povinnými událostmi, které si neužije ani hostitel, oslavenec..možná jen hosté. A taky ne všichni. Na takové párty se možná ještě leckdo ovládá a nešíří nahlas své názory, ale v kruhu rodinném už je to úplně jiná hra. Tam se říká všechno. A pokud se nechcete zapojovat, rozčilovat, nebo naopak unudit k smrti, zase jsou tu vaše věřné audioknihy!

A tahle situace přichází ještě s bonusem – tedy pokud by byl život počítačovou hrou (a jak víte, že není??), v tomhle kole máte šanci získat dvojitý bonus. Stačí se řídit návodem.

Nejdříve se omluvte a dojděte si do koupelny připravit přehrávač a sluchátka tak, aby vás nikdo neviděl. A poté chvilku poseďte a když bude hostitel nebo oslavenec (velice často v jedné osobě) pobíhat, protože připravuje občerstvení pro všechny, zvedněte se se slovy: „Já to udělám, pojď si taky sednout, odpočiň si!“ A teď jste vyhráli.

Daný člověk totiž bude extrémně šťastný, že už nemusí tajtrlíkovat na své vlastní oslavě a může si taky sednout a užít si společnost ostatních nebo občerstvení. Problém by nastal ve chvíli, kdy by vám byl až moc podobný a „užívat“ by si tu společnost rozhodně nechtěl, ale i to má řešení – stačí nabídnout pomoc a tím se dostanete do kuchyně a vzhledem k tomu, že je daná osoba podobná jako vy, bude mít jistě pochopení i pro to, když jí vysvětlíte, že si teď pustíte audioknihu. Také to funguje, vyzkoušeno za vás.

Další problém je v předstírané úslužnosti a skromnosti, která vede hostitele k tomu, aby alespoň odmítl vaši nabídku. Buďte neoblomní. Rozhodně není jeho vysněnou představou kolem všech poskakovat. Dříve či později vyhrajete. A potom už se dostanete do kuchyně. A protože práci vám zpříjemní poslech audioknihy, hezky zpomalte a připravte chlebíčky a nápoje pro ostatní. A když už jste u toho, umyjte nádobí.

Máte vyhráno. Čas na oslavný tanec.

Vyhnete se nechtěné situaci a ještě máte obdiv hostů a vděk hostitele. Co víc si přát. Pak už jen s podobnou mírou předstírané skromnosti kývněte a proneste: „Ale prosím vás, rád/a pomůžu! To nic není.“