Co je to Bullet Journal a jak mi pomáhá být produktivní

Pokud jste někdy bojovali s odpovědností, produktivitou a zapomínáním, jste na správném místě. Tím bojem jsem si totiž prošla taky. Dlouho jsem se snažila trošku víc zorganizovat. Každý rok jsem začala diář s pocitem, že tentokrát už to vydržím a dotáhnu to dál. Abych za pár týdnů ani nevěděla o jeho existenci.

Skončila jsem s pocitem, že diáře prostě asi nejsou pro mě a chaos bude navždy mým druhým jménem. 

Než jsem objevila metodu Bullet Journal.

Teď si sice připadám (a zním) jako reklama na Perwoll… Ale svůj BuJo tahám všude, takže bych ten špíl zvládla dotáhnout do konce i s ukázáním dotyčného produktu.

Ale zpátky k věci – pokud pro vás nejsou normální diáře, zastavte se a čtěte. Protože i vy můžete dosáhnout nějakého pořádku a pamatovat si to důležité. 

 

O co jde?

Bullet Journal zní dost… anglicky. Používám ten termín proto, že vlastně nemá fungující český překlad (bylo by to něco jako „odrážkový diář/deník“). Je těžké zachytit jeho podstatu. Je to totiž takový jednoduchý zápisník. A nejen to, je to váš diář, místo na poznámky, kreativní sešit a cokoli od něj budete chtít.

Jeho tvůrcem je Ryder Caroll. Podle něj máte díky tomuto diáři přehled o minulosti, pořádek v přítomnosti a možnost navrhnout si budoucnost. Což je asi nejhezčí a nejpravdivější definice BuJo.

Ryder si s nápadem pohrával dlouho a jeho výsledný produkt měl pomoci s diagnózou poruchy pozornosti. Dnes už je z toho celosvětový fenomén, který lidem pomáhá být efektivnější, produktivnější, soustředit se na to důležité.

Ještě lepší zprávou je, že sám Ryder o metodě napsal knihu, která vás má celým procesem provést a představit vám všechny možnosti, které BuJo nabízí. Ale o té později, nejdřív se pojďme podívat na to, proč by vás to vůbec mělo zajímat.

 

To nestačí diář?

Nestačí. Mně rozhodně nestačil. Diáře mi vždycky způsobovaly vyrážku, protože mě svazovaly. Diktovaly mi, kolik prostoru dostane každý den, prázdná místa se mi vysmívala. A naopak, v příliš zaneprázdněném období v nich nebylo místa dost.

Žádný prostor pro kreativitu, žádné uzpůsobování. Zbytečné stránky navíc, nepotřebné informace, málo variací. Takže mi žádný nikdy nevydržel.

BuJo si píšu/tvořím přes 2 roky a už to ani nechci měnit. U mě jde o tu volnost. Na začátku máte prázdný sešit – a jak s ním naložíte, to je na vás. A stejně tak je na vás i míra kreativity, s jakou k tomu přistoupíte.

 

Proč to funguje

Body číslo 1 a 2 už jsem zmínila. Tenhle diář funguje pro lidi trpící poruchou pozornosti. Ale zajdu i dál, protože žijeme v době, kdy mají lidé prakticky menší schopnost udržet pozornost než akvarijní rybičky. Variabilita BuJo pomáhá se soustředěním úplně každému. A když nevěříte mně, poslechněte si TED talk Rydella, kde mluví o svém vlastní ADD.

Zároveň funguje pro kreativní lidi. A opět bych mohla zahrnout všechny, protože každý z nás je kreativní, ať tak či onak (pusťte si audioknu Génius v nás). Pokud ale tvoříte –  ať už píšete, malujete nebo děláte cokoli jiného – většinou nemáte rádi svazující hranice. A přesně ty BuJo odstraňuje. Na začátku je prázdný sešit a otěže držíte pevně ve svých rukou vy.

Díky BuJo dáváte průchod svým myšlenkám a tím, že jsou na papíře, vlastně si uklízíte v hlavě. Pak máte víc prostoru a klidu na přemýšlení a další kreativu i řešení úkolů, protože to pořád nemusíte držet v hlavě.

Ivan už se jednou rozepsal o tom, že naše hlava je na uchovávání poznámek to nejhorší místo. A má pravdu.

Někteří lidé pro tenhle typ zapamatování a úkolování používají digitální nástroje. Jenže BuJo má jako analogový systém výhodu – lepší zapamatování. Při psaní rukou totiž zaměstnáváte víc smyslů a úkoly se vám tak lépe zapisují i v hlavě a posíláte tak mozku signál, že tyhle úkoly jsou pro vás důležité. Neučili jste se někdy pomocí psaní? Já jsem se na státnice učila přepisováním a musím říct, že to fungovalo.

 

 

Jak začít

Tak jo. Líbí se vám ten nápad a chcete začít, ale kde? A co vlastně máte dělat?

Potřebujete sešit. Jakýkoli. A když začínáte, tak je i fajn použít nějaký levný a obyčejný. Ostatně ten můžete použít, i když pokračujete. Podstatné je, aby vám vyhovovala velikost a styl stránek. Volba je opravdu jen a jen na vás.

Jako další potřebujete psací potřeby. Wow, já vím, tenhle návod byl extra nutný, proč jsi o tom psala článek, Petro?!!

U obou platí, pište a čmárejte s tím a na to, co vám vyhovuje. Já jsem začínala s obyčejnou propiskou a Harry Potter diářem od Moleskine (který jsem dostala a byl linkovaný). Rychle jsem si uvědomila, že nejradši čmárám „obyčejnými“ centropenkami a protože nemám ráda přikázanou šířku řádku (já vím, mám asi problém s omezeními v jakémkoli smyslu), volbou pro mě byly bílé stránky.

Postupem času jsem se ale naučila, že pokud jste pako bez talentu a ještě k tomu lempl, nejlepší pro vás bude papír tečkovaný.

Nesvazuje vás a zároveň vám dává lepší možnosti působit spořádaně. Přešla jsem na Leuchtturm, jejich heslem je, že na detailech záleží a přesně to na nich mám nejradši – a mají číslované stránky, takže o to se nemusíte starat. Čísla mi svazující nepřijdou, dají se totiž lehce ignorovat.

Jednou jsem si při objednávání online nechtěně objednala větší než A5 a od té doby už jsem nechtěla jiný – je to Leuchtturm 1917 B5. Znám pár lidí (všimněte si i v komentářích), kteří si dokonce svůj BuJo šijí sami. to je taky možnost a bravo! 

 

Jakmile máte sešit a tužky, můžete začít. Chcete ho využívat na úkoly? Super, začala bych ročním a měsíčním přehledem a potom postoupila k jednotlivým dnům. A pokud vás přehledy nezajímají, tak co. Začněte rovnou úkoly na ten den. Začít můžete, jak chcete.

Teď přichází řada na to, jak Vám může pomoci Ryderova audiokniha. Ano, čtete dobře. Dnes už Metoda Bullet Journal existuje jak v knižní, tak v audioknižní podobě. Na výrobě té audioknižní jsme se navíc podíleli my a je to srdcovka. 

Tento článek budiž Vám vypravěčem, který vás uvede do světa Bullet Journal. Vaším Gandalfem pak ale bude Metoda Bullet Journal. Ukáže vám všechna jak, proč, kdy, kde… asi chápete, kam tím mířím. Zkrátka a dobře vás vezme za ruku a provede vás Středozemí. 

Na internetu zároveň existuje spousta návodů a rad, zkuste si na Pinterestu vyhledat Bullet Journal a otevře se vám nový svět. Už nějakou chvíli navíc funguje v češtině skupina Bullet Journal – tipy a triky. Tam se budete cítit jako doma. A soustředí se hlavně na produktivitu, né na to kreslení 🙂

Do svého BuJo si pište to, co je důležité pro vás. A pište ho tak, jak vám vyhovuje. Jeho autor přišel s úplně jednoduchou metodou bez jakýchkoli příkras. Na začátek si jednoduše napište legendu, podle které budete úkoly označovat a potom pište samotné úkoly. Jeho návod najdete v audioknize.

Váš Bullet Journal může být ryze praktický, ale může být i květnatý, opravdu je to na vás. I návod v audioknize berte s odstupem. Cílem BuJo nikdy nebylo cokoli diktovat. Ale poskytnout vám prostor, který si sami upravíte tak, aby vám fungoval.

Teď následuje část toho, jak to dělám já. Nevolím cestu úplné strohosti, ale zároveň musím upozornit na to, že výtvarný talent mám spíš v mínusu, i proto mám ráda ten tečkovaný papír. Díky němu zvládne i můj BuJo vypadat alespoň trochu pěkně. Zároveň aktivně využívám pinterest a za ty měsíce zkoušení už jsem prošla celou řadou nápadů – některé nefungovaly, jiné mě chytily a ponechala jsem si je. Takhle to dělám dnes.

 

Bullet Journal pro lidi, kteří nepochytili moc uměleckého talentu, ale mají rádi pěkné věci

Já používám BuJo jako nástroj, který mi pomáhá být efektivnější a věci si pamatovat, ale zároveň i plnit úkoly a neodkládat je na později. Zároveň ho ale používám pro své psychické zdraví i kreativitu. 

Jak ho rozložím?

Jako první si na začátek dělám přehled roku. Je úplně jedno, kdy začínáte. Já jsem začínala v srpnu. Po pár letech už jsem si všimla, že mi jeden blok většinou vydrží tři měsíce. I když začínám v listopadu, začínám ročním přehledem. 

Buď si načrtněte rok celý, nebo prostě začněte od měsíce, ve kterém aktuálně jste. Svůj život mimochodem můžete začít měnit kdykoli, nemusíte čekat na 1. ledna (to jen taková poznámka na okraj, kdybyste to třeba teď potřebovali slyšet).

V ročním přehledu mám kalendář (viz obrázek výše, ten nebyl příkladový, takže je anglicky, protože já svůj BuJo píšu anglicky) a potom přehled velkých akcí. Na další straně mívám své plány na daný rok. Stanovíte si své hlavní i podružné cíle – a to je váš odrážecí můstek.

Jako další je u mě prostor na různé přehledy, které platí celou dobu – sem pro mě patří věci jako šetření, sledování nálady, hubnutí, motivační citáty, sestavování rozpočtu, oblíbené knihy, adresy známých, narozeniny a podobně. Mohla bych pokračovat, vyzkoušela jsem už celou řadu dalších záznamů, ale ty vyjmenované jsou tím, co mi zůstalo.

Na obrázku výš (reálně jsem používala, takže anglicky) je systém, který mi vyhovoval jen chvíli – totiž plánování jídel a úkolů na určité období pomocí lepících papírků. Tyhle dvě stránky jsem mohla neustále měnit, ale neztrácet čas jejich přípravou.

Ve svém Bullet Journalu ale můžete měřit a pozorovat opravdu cokoli, takže výběr je na vás. Tady jsou příklady toho, co dělám já: Na levé stránce je způsob, jak si zaznamenávám roční cíle. Na pravé jsou zmenšeniny (každá věc většinou zabere svou stránku) toho, jak zaznamenávám šetření, hubnutí, měření nálady.

 

Na začátku každého měsíce si píšu přehled měsíce. Tam mám jednak události, které mě čekají. Ale hlavně dílčí cíle na cestě ke splnění těch ročních cílů. To je totiž podstatná část toho, když si za něčím jdete.

Pokud rozumíte anglicky, doporučuju video Brendona Burcharda na téma měsíčních cílů a toho, jak si vlastně plánovat rok, abyste opravdu něčeho dosáhli. Jakmile si totiž stanovíte nějaký cíl, je dobré si ujasnit kroky, které k jeho dosažení potřebujete podniknout. Jinak je to spíš takový sen.

Během měsíce se k téhle části vracím, takže já si ji obvykle nějak zvýrazním (pomocí pásky washi tape ze strany papíru), abych mohla na stránce hned otevřít.

Jako další jsou na řadě cíle a úkoly na týden. Tady už je to konkrétní. V týdenním přehledu si rozepisuju úkoly a plány na daný týden. Ty nejdůležitější pracovní úkoly, ale i plány na volný čas, případně učení (v mém případě němčiny). Na příkladovém obrázku jsem to hodně zjednodušila, ale zase jde o systém, který si sami přizpůsobíte. Vypíšete si, na čem vám záleží.

 

Většina lidí si různé návyky sleduje v měsíčním logu, já jsem ale zjistila, že tam rychle ztrácím zájem a vyplním jen první část a na věc zapomenu. Proto jsem je přesunula do toho týdenního. Zvyky, které chci získat nebo v nich pokračovat najdu tady. Pro mě jsou to věci jako pít 2 litry vody denně, každý den číst, naučit se něco nového, pít míň kafe, hýbat se… Cokoli je pro vás podstatné, zapište si to a sledujte, jak moc se vám to daří.

Opět se vrátím k té většině lidí, ale všimla jsem si, že většina používá týdenní dvoustránkový log i jako prostor pro denní úkoly. To já nedělám, protože ze dne na den potřebuju větší prostor pro různorodost.

Jednotně používám akorát nadpisy dní a zarážky pro úkoly. Ale každý den má různě velký prostor podle toho, jestli si ještě zapisuju poznámky z meetingů, nebo chystám strukturu článků, zapisuju myšlenky, plánuju… A když den skončí, udělám čáru a nadepíšu den nový. Hotovo. Narýsované pole pro jednotlivé dny po vzoru diáře pro mě nikdy nebyla. Možná ani vám nefungují.

A mimochodem, když něco v plánování zkazíte, není třeba to řešit. Prostě škrtnu a jedu dál. Nic nemusí být perfektní. Viz obrázek níže u denních úkolů 🙂

 

Jak je to s tou produktivitou?

Před objevením BuJo jsem si taky musela všechno zapisovat. Platilo u mě to, že co si nenapíšu, to není. Myslím si, že do stejného bodu už se dávno dostala celá řada lidí. Vlastně možná ani neznám nikoho, kdo si všechno pamatuje. To by byl takový jednorožec. Ale tak bych si přála znát jednorožce! Jestli jím jste, ozvěte se v komentářích 🙂

Psala jsem si poznámky na počítači, telefonu, používala Trello (perfektní nástroj, pokud pro organizaci preferujete spíš digitální nástroje, pracujete ve více lidech, nebo chcete kombinovat), psala jsem si poznámky na papírky. A potom jsem nevěděla, kde co mám.

Měla jsem něco udělat, ale napsala jsem si to na papírek v pracovně, když jsem pracovala venku. A tak úkol neexistoval, když se do hlavy tlačily další.

Na mě BuJo funguje díky tomu, že vím, kde cokoli najdu. Všechno najdu v něm. Pomocí číslování stránek a obsahu se navíc dají informace celkem rychle najít. Ten obsah si tvoříte sami a ani si ho tvořit nemusíte, to je na vás. Já vím, ta fráze je to na vás by měla být nadpisem článku, když ji neustále opakuju. Ale nemůžu to dostatečně zdůraznit. Je. To. Celé. Na. Vás.

Já si do obsahu píšu jen věci, ke kterým se budu chtít vracet. Pokud si zapíšu nějaký nápad, tak si číslo stránky zapíšu do obsahu, abych později nemusela listovat. Do obsahu si rozhodně nezaznamenávám denní úkoly, které jsem navíc všechny zvládla.

Jako systém na úkoly používám odškrtávací boxy. Protože je pro mě nanahraditelný pocit, kdy si zaškrtnu hotový úkol. A díky existenci denních, týdenních i měsíčních úkolů toho zvládám víc. U mě je to z části i kvůli pocitu viny.

Nechci skončit den, pokud nemám odškrtaná všechna políčka. Nebudeme si lhát, děje se to, proto existuje znak pro přesouvání. Ale jakmile přesouvám, nemám z toho dobrý pocit, a tak se mu příště snažím zabránit. Zároveň si úkoly řadím od nejdůležitějšího k těm méně důležitým. Abych ráno dala tu pomyslnou Twainovskou žábu a teprve potom se věnovala dalším věcem.

Nedávno jsem do svých BuJo zápisků přidala na pátek večer i týdenní review. Já vím… co ještě si ta holka píše?! 

Představte si ale následující situaci – je pátek odpoledne vy máte rozdělané úkoly, dokončujete něco a u jiného už teď vidíte, že to a tamto nedokončíte. Nezapíšete si to a celý víkend strávíte tím, že si říkáte „v pondělí hlavně musím tohle..“, vzbudíte se v neděli ráno s myšlenkou, že „jak je na tom vlastně tenhle projekt, jestlě musím říct X, aby…“. A skončíte u toho, že sice máte volno, ale celou dobu nad prací přemýšlíte. 

Bullet Journal můžete využít právě i k tomu, abyste občas mohli na práci zapomenout. Protože je to třeba. 

Mně v tom pomáhá týdenní souhrn, kde si projdu celý týden a napíšu si současný stav rozdělaných úkolů, co je třeba, na co (nebo hlavně koho) čekám, atp. Taková desetiminutová legrace vám může pomoci v tom, abyste opravdu vypnuli. Nesedne mi to do týdenního plánu jen proto, že tam si píšu jen zaškrtávací úkoly. Ale třeba se vám to podaří zakomponovat. 

 

Kde na to všechno mám vzít čas?

Pokud nepotřebujete hezky vypadající BuJo a budete k tomu přistupovat jako já, upřímně vám stačí deset minut denně. Maximálně.

Ty si s velkou pravděpodobností najdete. Je to čas na tvorbu zápisů, zbytek času budete rádi, že máte prostor, kde vidíte černé na bílém, co vás čeká. Když na to půjdete stylem Rydera, pravděpodobně vám to zabere jen 5 minut.

Já k tomu většinou přistupuju tak, že během týdne všechno tvořím jen v obrysech a ryze prakticky. Každý večer si prohlédnu týdenní a měsíční úkoly a sestavím si takový to-do seznam na další den. Ráno ho zkontroluju a doplním. A nemusím plýtvat energií na plánování a rozhodování. Už když vstanu, vím, co mě čeká. 

Přidávám malý tip, pokud se snažíte rozvíjet svou kreativitu. Já si ještě ráno píšu tzv. Morning Pages, takový proud vědomí, to už trvá dalších 10-15 minut. To je ale nad rámec. Mně tyhle ranní stránky pomáhají s kreativitou v zoufalých obdobích. Pokud by vás zajímaly, je to celkem jednoduché – každé ráno si sednete a napíšete 3 strany textu. Rukou a o čemkoli. Podstatné je, že to vždycky musí být 3 strany.

Týdenní přehled a dokreslování čmáranic a barev si nechávám na neděli odpoledne/večer. Beru to totiž jako svoji relaxační rutinu. Pustím si nějakou audioknihu a čmárám rámečky, dobarvuju nadpisy. Takové ty hlouposti, co vlastně Bullet Journal vůbec nepotřebuje. Ale mé psychice náramně pomáhají. A zároveň jsem jedním z lidí, kteří potřebují vizuálně odlišit informace. Potřebuju otevřít blok a vidět, že tady začíná nový den… aniž bych musela pět minut listovat. I proto barvím.

Občas si takhle v neděli vyjdu z té praktické stránky do té hezké a z Pinterestu překreslím omalovánky, které si pak vybarvuju. Určitě jste už slyšeli o relaxačních omalovánkách pro dospělé – tak já si je vlastně přenáším do svého Bujo. Všechno pak mám na jednom místě.

Příprava na úkoly na týden v neděli večer mi zároveň pomáhá zase uklidit v hlavě. Jakmile mám srovnáno, co mě čeká, můžu si to začít třídit v hlavě a zkrátka se mi potom líp usíná.

 

V čem mi tedy BuJo pomohl a pomůže i vám

Jednoznačně je to produktivita a organizace. Jsem člověk, který nenáviděl plánování. Teď si plánuju i to, že jdu do kina. Ale hlavně tolik nezapomínám. Vdždycky vím, kde všechno najdu.

Kreativita. Když máte všechno rozdělené a uklizené, získáte i prostor pro kreativitu. Můžete si psát jen týdenní úkoly, pokud vám to vyhovuje. Já mám ráda i denní plány, protože si to v nich rozdělím od toho nejdůležitějšího a kreativa je většinou na řadě první. A protože máte ty úkoly na později rozepsané, nemusíte se strachovat, že když teď budete něco vymýšlet, později zapomenete na administrativní hlouposti. Máte je zapsané a můžete být v klidu.

Psychika. Jak jsem psala, příprava BuJo je pro mě relax s audioknihou. Čas, kdy se uvolním. Takový potřebuje každý člověk. Já využívám BuJo i k psaní poznámek, myšlenek a zároveň i k sledování nálady a návyků. Existuje i celá řada cvičení, která můžete realizovat v BuJo a která pomáhají vašemu psychickému zdraví. U psaní si totiž často uvědomíte něco, co jste předtím neviděli. Nebo můžete zpětně sledovat své vzorce chování, myšlení… Dá se to využít mnoha způsoby 🙂

Pokud vás takový Bullet Journal láká, ale nevíte si rady, poslechněte si Metodu Bullet Journal. Ta už vás navede tím správným směrem.

 

 

Mně se podařilo na Bullet Journal (no dobře, spíš Ivanovi) nalákat teď už všechny členy Audiolibrix. A každý z nich mi aspoň jednou vyprávěl o tom, jak mu BuJo pomáhá. Michal dokonce o tom, jak mu BuJo prakticky změnilo život. A jsme zpátky u té Perwoll reklamy. Ale když to funguje, můžete rozhazovat superlativy!

A teď nastala ta část, kde se chci zeptat, jestli nějaký typ diáře jako je BuJo používáte a jak u vás funguje? 

Sdílej článek

21 Comments

  1. Ivan Sabo
    18. června 2018 @ 09:11

    Ja som vyskúšal viacero typov zápisníkov a najviac sa mi ujal bodkovany Leuchtturm1917 A5 v tvrdých doskách. Kvalita papieru je perfektná, na rozdiel od Moleskine má číslované strany, cenovo je na rovnakej úrovni a má krajšie farby na výber. Navyše, Moleskine je len zúžený formát a nie reálnych A5. Osobne som veľmi nekreatívny a na rozdieľ od Petry používam BuJo v tom najpragmatickejšom formáte, ale funguje mi rovnako dobre. Tak som si na neho zvykol, že som prestal používať akékoľvek elektronické plánovače, okrem kalendára na termíny. Keď mám totiž 2x prepísať nejaký záznam, radšej ho spravím, alebp zahodím. Kliknúť na niečo v elektronickom diáry a posunúť na ďalší deň totiž vždy znamenalo, že sa len veci presúvali, kopili a nikdy nebol čas ich uzavrieť. Len ma frustrovali a napĺňali pocitom, že nič nestíham. To sa mi s BuJo nestáva. Aspoň nie tak často 🙂

    Reply

    • Petra Schultze
      25. června 2018 @ 07:08

      Takže nejsem influencer, ach jo! 😀

      Reply

      • Sem minimalistka
        21. prosince 2020 @ 16:48

        Tento článek mi moc pomohl, už tři roky se snažím začít bujo!!! A stím to návodem se mi to konečně povedlo! ???. Všem moc a vřele doporučuji tento návod!

        Reply

        • Petra Schultze
          23. prosince 2020 @ 17:10

          To mě moc těší :))

          Reply

  2. OKO
    20. června 2018 @ 11:52

    BuJo mi před dvěma roky ukázal můj kamarád a kolega BuJoFil a SketchNoter v jedné osobě. Od začátku se mi tento způsob plánování moc líbil, ale byl jsem přesvědčený o tom, že na to nemám. Vždyť nekreslím, netvořím, nemám takovou tu správnou grafickou fantazii, prostě, že to není nic pro mne. Uplynula nějaká doba a ejhle, dnes se vyžívám v papíře, barvičkách a diagramech. Zápisníky si sám šiji, lepím a mazlím. Trello otevřu už jen zřídkakdy a Outlook plním jen proto, abych mohl sdílet svou „zaneprázdněnost“ se svými pracovními kolegy. Těší mne, že je možné na stále rychlejší a elektroničtější svět vyzrát tužkou a papírem:)

    Reply

    • Petra Schultze
      25. června 2018 @ 07:07

      Tak to nadšení sdílíme! To mě taky těší 🙂 A vidím, že mám ještě před sebou dlouhou cestu, když si své zápisníky kupuju 😀 to je chytrý způsob, jak se postarat o to, aby byl přesně vyhovující.

      Reply

      • OKO
        25. června 2018 @ 16:45

        Až budete hledat papír pro svůj první ušitý, doporučuji obyčejné náplně do Karis bloků:)

        Reply

    • Roman
      18. června 2019 @ 04:51

      Díky Tobě jsem si objednal B5 🙂 už se na něj těším, všude nabízejí standardní A5, a běžný Moleskine je moc úzký.
      Moleskine+ (digitální papír XL) velice rád používám na pracovní projekty a porady, ale rád ho ponechám v kanceláři. Je velký na nošení. Na takovéto domácí psaní se těším na Tvoji doporučenou B5.

      Reply

      • Petra Schultze
        14. října 2019 @ 19:26

        Tak to jsem zvědavá! Já ho nosím vždycky v batohu s počítačem, takže je mi to tak nějak jedno, počítač stejně vyhraje a když je náhodou BuJo sám, tak v hadrové tašce a tam se zase v pohodě vejde. Ale chápu, že to není úplně formát do kapsy u košile, že jo :))

        Reply

  3. Mirka
    24. června 2018 @ 11:15

    Jako milovníka sešitů, bloků, tabulek, plánování a sepisování mě tento nápad nadchl. Chápu plánování na týden a poté zapisování jednotlivých dní. Jak však řešíte věci dlouhodobější? Někdy mám např. lístky do divadla zakoupené půl roku předem. Kam zapsat, abych nezapomněla? V obyčejném diáři je to jasné.

    Reply

    • Petra Schultze
      25. června 2018 @ 07:04

      Mirko, ten řeší roční přehled – já si ho zkracuju, používám druhou stranu toho, co je na obrázku jako Yearly Spread. Ale většina lidí píše „future log“, kde si rozvrhnou měsíce a pod ty přesně patří plány na akce a jiné věci, co jsou takhle na rok dopředu. Tady je třeba příklad: https://cz.pinterest.com/pin/361836151301794463/

      Reply

  4. Jak vám zaznamenávání pomůže s tvorbou nových návyků | Blog Audiolibrix CZ
    12. listopadu 2018 @ 09:21

    […] nejlepší nakonec! Všechno v jednom, Bullet Journal. O tom, co to je a jak si takový BuJo uspořádat už jsem psala. Pro mě je to jasná volba, protože Bullet Journal už se stal součástí mojí […]

    Reply

    • Klára
      28. února 2021 @ 19:33

      Díky Petro.?
      Moc fajn článek, a chtela bych se ješte zeptat, mužu si bujo delat a vést i v linkovaném sešite??? ✳️
      Mám doma takové tři prázdné linkované sešity, a nechci kupovat nový?

      Díky za odpoved.?

      Reply

      • Petra Schultze
        1. března 2021 @ 11:45

        Zdravím, Kláro,

        to jsem moc ráda, že Vás možná článek nadchl k tvoření BuJo! A jasně, použijte jaký sešit jen chcete 🙂 V tom je BuJo skvělé, že si ho každý může přizpůsobit, jak chce, je to úplně na Vás. Držím palce a dejte vědět, jak Vám to jde a jestli to pomáhá :))

        Reply

  5. Tomáš Baránek
    26. ledna 2019 @ 13:31

    Dobrá zpráva: brzy vyjde kniha Rydera Carrolla „Metoda BulletJournal“ v češtině (http://www.bulletjournal.cz). Mezitíj se můžete připojit ke skupině českých bulletžurnálistů na http://bujo.link/skupina. 🙂

    Reply

    • Petra Schultze
      27. ledna 2019 @ 09:18

      Aach, tak to mám velkou radost! ¨

      Reply

  6. Roman
    18. června 2019 @ 04:59

    Díky už tu knihu mám a každou volnou chvilku si v ní čtu. Je to na pomalé čtení, napsáno pokorně a velice dobře. Doporučuji!

    Reply

  7. Diář
    1. března 2020 @ 08:40

    Zdravím, mne vyhovuje kalendář v mobilu nikdy na nic nezapomenu, kalendář se připomene sám a na všech propojených zařízeních a to i v roční či několikaleté frekvenci.
    Nevidím důvod proč si malovat tužkou ( pokud by to nebyl koníček)

    Reply

  8. Jak vám Bullet Journal pomůže překonat krizi | Blog Audiolibrix CZ
    20. dubna 2020 @ 08:33

    […] úvod do metody Bullet Journal už jsem na blog jednou psala. Jestli jste ho ještě nečetli, můžete se k němu vrátit. Mým […]

    Reply

  9. Ako vám Bullet Journal pomôže prekonať krízu | Blog Audiolibrix SK
    27. dubna 2020 @ 07:07

    […] úvod do metódy Bullet Journal som už na blogu raz písala. Ak ste ho ešte nečítali, môžete sa k nemu vrátiť. Mojou […]

    Reply

  10. Lukáš Mikula
    11. října 2022 @ 09:49

    Děkuji za super článek, chystám se bullet journaling také vyzkoušet a tipy zde se určitě hodí. A rozhodně začnu rovnou s Leuchtturm1917 A5 – když už, tak pořádně 🙂

    Reply

Napsat komentář: Roman Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější články

Audioknihy

Audioknižní experiment: vybrali jsme nejlepší audioknihy z oblíbených žánrů

Audioknižní experti z Audiolibrixu dostali za úkol vybrat ze svého oblíbeného žánru jednu jedinou audioknihu, kterou by doporučili odvážnému jednci ochotnému probádat zatím neznámý žánr. ...
Pokračuj >
Velký audioknižní průzkum 2023 a soutěž o 22 audioknih Audioknihy

Velký audioknižní průzkum 2023

Informace o akci Velký audioknižní průzkum 2023 a soutěž o 22 audioknih, která probíhá od října do konce roku 2023.
Pokračuj >
Umělá inteligence Technologie

Umělá inteligence: Už jste se s ní setkali?

Umělá inteligence, ChatGPT, AI. Pojmy, které na nás skáčou ze všech stran, moc jim nerozumíme, ale podle všeho je to něco skvělého a zároveň děsivého. ...
Pokračuj >