Představte si, že stojíte na hlučné ulici v centru města. V uších vám zní hluk motorů, cítíte pach výfuků, před očima se vám míhají davy lidí a máte pocit, že se na vás ty vysoké, šedivé budovy každou chvíli zřítí… A teď si představte, že stojíte uprostřed lesa. Vdechujete vůni jehličí a země, sluníčko prosvítající přes zelené větve vám ohřívá tvář a do uší vám zpívají lesní ptáci. Na kterém místě byste se v tuto chvíli ocitli raději?
V minulosti byly pro člověka lesy přirozeným životním prostředím. A přestože jsme se přestěhovali do měst a vesnic, lesy jsme se své DNA vymazat nedokázali. I proto se naše tělo i mysl v lese uklidňují a dostávají se zpět do rovnováhy. Náš tep se zpomalí a hlava, unavená městským ruchem, se vyčistí. Jsme doma.
Stromy
“Toto není náš svět, ve kterém se nachází stromy. Je to svět stromů, do kterého teprve nedávno dorazili lidé.” – Richard Powers
Stromy obklopují člověka už od počátku a doprovází ho celou jeho historií. Poskytovaly mu úkryt i materiál na první nástroje a dlouho bylo dřevo jediným zdrojem energie. V mnoha kulturách byly stromy dokonce uctívané a lidé věřili, že mají nadpřirozené vlastnosti. Nejuctívanějším stromem starých Slovanů byl dlouhověký dub, který zasvětili mocnému bohu Perunovi.
V současnosti jsou vědecky dokázané další benefity, které nám stormy poskytují. V první řadě čistí vzduch, čímž se zlepšuje ovzduší. Stromy produkují kyslík a pohlcují oxid uhličitý. Jeden listnatý strom denně vyprodukuje dost kyslíku pro dva dospělé lidi. Slouží také jako filtr, který zachytává tuhé prachové částice z výfuků a spalování tuhých paliv. Tento škodlivý prach, který přispívá k vyššímu výskytu plicních chorob, infarktů a rakoviny, se zachytává na listech a déšť jej potom smývá do půdy. Proto mají stromy nenahraditelnou funkci i ve městech, kde je vysoký výskyt dopravních prostředků.
Stromy zlepšují klima, zmírňují horka, regulují teplotu a zvlhčují vzduch. Přes den teplo hromadí a v noci ho uvolňují. Proto můžeme v městě naměřit pod stromy teploty až o 6°C nižší než na ploše bez stromů. Zároveň se z dospělého stromu může denně odpařit až 400 l vody, a tak funguje jako dokonalá přírodní klimatizace. Stromy navíc do vzduchu uvolňují tzv. fytoncidy, které ničí choroboplodné zárodky. Proto je v lesech nebo parcích menší koncentrace bakterií ve vzduchu než na místech bez stromů.
Listy, květy i kůra mnoha stromů mají léčivé účinky. Vedci z Fakulty chemickej a potravinárskej technológie STU zkoumají kůru, stonky, listy a plody našich nejrozšířenějších jehličnanů – především smrku a borovice, ale i rakytníku řešetlákového. Stromová kůra je ve světě považována za zdroj zdraví prospěšných látek s antioxidačním, protizánětlivým a protivirovým účinkem.
Kořeny stromů zpevňují a chrání úrodnou půdu a chrání ji před erozí, nejvíce na březích řek a na strmých svazích. Některé druhy stromů navíc dokážou vyčistit půdu a podzemní vody od škodlivých kovů a chemikálií.
Les
Jestli si někdo myslí, že je les hromada stromů soupeřících o paprsky slunce, velmi se mýlí. Les je o mnoho víc než můžeme vidět našima očima. Je to jedinečný ekosystém, bohaté společenství organismů, ze kterých drtivá většina žije ukrytá v lesní půdě. Jednotlivé stromy spolu komunikují a spolupracují pomocí hub a kořenů. Tuto komunikační síť nazvali vědci příznačně Wood wide web.
Suzanne Simard, profesorka na Univerzitě Britské Kolumbie, využila při svém výzkumu mykorhizních sítí radioaktivní uhlík. Měřila jím tok a sdílení látek mezi jednotlivými druhy stromů a zjistila, že bříza a douglaska mezi sebou sdílejí uhlík. Když břízy ztrácely listy, dostaly uhlík z douglaských jedlí a když douglaska rostla ve stínu, uhlík dostávala naopak od břízy.
Pomohla také identifikovat “mateřské stromy”, které jsou největšími stromy v lese. Zjistila, že tyto stromy využívají malé semenáčky, přičemž rozlišují mezi svými a cizími. Semenáčky, které pocházejí z konkrétního mateřského stromu, od něj dostávají více živin a tyto “matky” dokonce mění svoji kořenovou strukturu, aby pro své “děti” vytvořily místo.
“Když jsou mateřské stromy zraněné nebo umírají, posílají zprávy – moudrost další generaci semenáčků. Využili jsme sledování izotopy na stopování toku uhlíku z raněného mateřského stromu jeho kmenem dolů do mykorhizní sítě a k jeho sousedícím semenáčkům. A nejen uhlíku, ale i obranných signálů. Tyto dvě složky zvýšily odolnost těchto semenáčků proti zátěži v budoucnu. Takže stromy spolu mluví,” přiblížila chování mateřských stromů Suzanne Simard na přednášce TedX.
Německý lesník Peter Wohlleben jednoho dne objevil mechem pokrytý kmen buku, který byl pokácený před 400 až 500 roky. Při bližším zkoumání zjistil, že je jeho dřevo stále tvrdé a pod kůrou se ukrývá zelená vrstva chlorofylu. Ten se vyskytuje jen v listech a kmenech živých stromů. Přišel tak na to, že toho to stařečka živili přes kořeny okolní stromy. Začal se věnovat výzkumu komunikace mezi jednotlivými stromy v lese a svoje poznatky shrnul v pozoruhodné knize Tajný život stromů.
“Ten, kdo ví, že stromy cítí bolest a mají paměť, že rodičovské stromy stromy žijí se svými dětmi, je už nemůže jednoduše pokácet a pustošit jejich okolí těžkými stroji.” – Peter Wohlleben.
Wohlleben život stromů v lese přirovnal k sociálnímu systému – kdo má hodně, něco odevzdá, a kdo je chudý, dostává dávky. Stromy totiži přes všeobecné mínění nejsou konkurenti, ale navzájem se podporují.
Z Wohllebenových výzkumů vyplývá, že stromy spolu komunikují nejen prostřednictvím kořenů a hub, ale i prostřednictvím vonných látek. Ve chvíli, kdy je některý ze stromů napadený hmyzem, vysílá signály a všechny stromy v okolí upozorní na blížící se nebezpečí. Oni potom zvýší svůj obranný mechanismus.
Lesy, biodiverzita a klima
“Lesy jsou základní součástí obnovy naší planety. Jsou nejlepší technologií, kterou má příroda na uchovávání uhlíku. A jsou to centra biodiverzity. Tyto dvě funkce opět spolupracují. Čím jsou lesy divočejší a rozmanitější, tím efektivněji absorbují uhlík z atmosféry.” – David Attenboroug
Lesy samozřejmě hrají významnou roli i v globálním měřítku a jsou úzce propojené s klimatem na naší planetě. Pohlcují škodlivý oxid uhličítý z atmosféry, zároveň jsou také jeho zásobárnou. Problémem je následné mohutné odlesňování, při kterém se oxid uhličitý ve velkém množství uvolňuje do atmosféry a tím přispívá ke změně klimatu. Mají také nenahraditelnou funkci při zachování biodiverzity, vyskytuje se v nich více než 80 % druhů suchozemských rostlin, zvířat, hub, bakterií a víc než 60 tisíc dřevin.
“Například amazonský prales je doslova truhlicí biodiverzity, ve které žijí statisíce dosud neobjevených a nezaznamenaných druhů. Zároveň představuje jednu z nejúčinnějších přírodních struktur, které díky filtračním schopnostem roslin pohlcují emise oxidu uhličitého,” uvádí spisovatelka Valentina Gianella v audioknize o změně klimatu Volám sa Greta.
Terapie lesem
Lesy nejsou pro člověka jen zdrojem kyslíku, dřeva, potravy a léčiv. V dnešním světě jsou pro nás doslova oázou klidu a dodavatelem energie. Je dokázáno, že pobyt v lese nám pomáhá zlepšit náladu i spánek, snižuje tepovou frekvenci a krevní tlak, podporuje imunitní systém a zvyšuje koncentraci a tvořivost.
Už jste slyšeli výraz Shinrin-yoku? Shinrin v japonštině znamená “les” a yoku “koupel”. Jde doslova o lesní koupel, spojení člověka s přírodou všemi smysly. Nasát její vůni, vidět a slyšet ji, dotknout se jí a ochutnat ji. Japonské ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybářství začalo tuto terapii propagovat v 80. letech minulého století.
Doktor Qing Li, autor knihy o tomto japonském umění lesní koupele, zkoumal aktivitu NK-buněk v těle člověka před a po pobytu v lese. Tyto bílé krvinky v našem těle dokážou zneškodnit nežádoucí buňky napadené virem nebo takové, které mají nádorovou povahu. Z výzkumu vyplynulo, že po třech dnech a dvou nocích strávených v lese se aktivita NK buněk zvýšila z 17,3 % na 26,5 % a jejich počet stoupl z 440 na 661. Zároveň vzrostla i přítomnost protirakovinných bílkovin. Zjistil, že tento efekt trval ještě sedm dní a po třiceti dnech úplně odezněl.
“Několik studií ukázalo, že když se spojíme s přírodou, připomíná nám to, že jsme součástí většího celku. Tváří v tvář úžasné nekonečnosti vesmíru nás zaplaví vděčnost.” – Qing Li
Ponořte se do lesní koupele
Naše preference ohledně klidu a relaxace se liší. Někteří lidé při pobytu v lese upřednostňují zvuky zurčícího potůčku, jiné upokojuje pohled na zeleň, nebo zpěv lesních ptáků. Do lesní koupele se můžete ponořit kdekoli, kde jsou stromy. Pokud nemáte nablízku les, vychutnejte si pobyt pod stromy v městském lesoparku či parku.
Lesní koupel je vhodná pro lidi s jakoukoli úrovní kondice. Ať už zvolíte pomalou procházku, cvičení jógy, meditaci nebo pozorování rostlin. Nepotřebujete žádnou speciální výbavu nebo předpoklady. Začněte tím, že odložíte telefon, fotoaparát i svá očekávání. Úplně zpomalte a na chvíli zapomeňte na čas. Nakonec zapojte svých pět smyslů a naplno se ponořte do koupele.
“Klíč k odemknutí síly lesa spočívá v našich pěti smyslech. Nechte přírodu, aby do vás vstoupila vašima ušima, očima, nosem, ústy, rukama a nohama.” – Qing Li
Poslouchejte les
Podle Qing Li-ho působí zvuky lesa na naši hlavu jako balzám a odplavují z nás duševní únavu. Když jsme zvyklí na městský hluk, může být na začátku naladění se na zvuky přírody náročné. Najděte si místo, posaďte se a soustřeďte se na svůj dech. Po chvíli hluk ve vaší hlavě zmizí a vy se naladíte na zvuky přírody.
Dívejte se do lesa
Naše oči nejsou přizpůsobené celodennímu dívání se do obrazovek počítačů a mobilů. Dlouhodobé vystavování se modrému světlu, které vydávají, nám může způsobovat únavu, bolesti hlavy, ale i poškození zraku. Jestli chcete sobě a svým očím dopřát odpočinek, vyrazte do přírody. Přírodní zelená nebo modrá barva a pozorování přírodních struktur nás, podle studie, uklidňuje a zbavuje stresu.
Nadechněte se lesa
Nejúčinnějším prvkem lesní koupele jsou rostlinná antibiotika, kterými se stromy brání proti škůdcům, tzv. fytoncidy. Zatímco městský vzduch obsahuje průměrně 36 Nadechněte se lesa000 patogenních bakterií v 1 m3 vzduchu, v lese se v tomto stejném objemu vyskytuje jen okolo 500 bakterií. Léčivou moc fytoncidů můžete v lese doslova vdechovat.
Dotkněte se lesa
Odpojení lidí od přírody v posledním století zavinilo mnohé civilizační choroby, zvýšilo stres a úzkost. Při návštěvě lesa se dotýkejte kmenů stromů, namočte si končetiny do lesního potoka a prociťte svěžest vody, nebojte se zašpinit od bláta. V půdě se totiž nachází bakterie Mycobacterium vaccae, která podle vědců stimuluje tvorbu serotoninu, hormonu štěstí. Zkoušeli jste se už někdy projít po lese bosí? Zem vás přes chodidla doslova nabije energií, uzemníte se a dostanete se do rovnováhy s přírodou
Ochutnejte les
V jarním období jsou naše lesy plné zeleného medvědího česneku. Dopřejte si jeho blahodárné účinky ať už v salátu, polévce nebo jako chutné pesto. Se sběrem to však nepřehánějte a nezapomeňte nechat dost i pro lesní zvířata.
Ochrana přírody a lesů
“Větší část historie musel člověk s přírodou bojovat, aby přežil; v tomto století si začíná uvědomovat, že jestli chce přežít, musí přírodu chránit.” Jacques-Yves Cousteau
Podle občanské iniciativy My sme les, má těžba dřeva v lesích SR dlouhodobě rostoucí tendenci. Od roku 1990 průběžně vzrostl objem tržby až o 75,3 %. Těží se dokonce na nejpřísněji chráněných územích Slovenska. Jen v Národním parku Nízke Tatry zmizelo od roku 2004 v důsledku těžby více než 70 km2 starých lesů. A těží se pořád dál…
V Demänovskej doline v NP Nízke Tatry aktivisti bojují proti hromadné výstavbě a hustotě silničního provozu, který ničí okolní přírodu. Snaží se prosadit udržitelný turistický ruch. Jaký význam má množství ubytovacích kapacit “v přírodě”, když kvůli nim příroda ustupuje a ztrácí se?
Jestli chceme i dále využívat benefity lesů, je třeba je chránit a naučit to i budoucí generaci. Mnoho lidí nabylo mylný pocit nadřazenosti nad přírodou. Jakkoli se ale někteří lidé brání, člověk je živočišný druh, který je sám součástí přírody. Když ji zničíme, zahyneme spolu s ní. Věřím, že více informací o fungování lesa a jeho pozitivních účincích na člověka a planetu pomůže lidem k znovuspojení se s přírodou a se svojí podstatou.
S láskou pečuje o audioknihy, které vydává to nejlepší vydavatelství pod sluncem (to se o nich prý říká) - Publixing. Nejčastěji byste ji ale našli s rodinkou chodit po horách nebo lesem. Při cestování nebo uklízení má v uších třeba Vzdelanou. A obdivuje všechny lidi, kteří si plní své cíle s ohledem k ostatním i přírodě.
Audioknižní experti z Audiolibrixu dostali za úkol vybrat ze svého oblíbeného žánru jednu jedinou audioknihu, kterou by doporučili odvážnému jednci ochotnému probádat zatím neznámý žánr. ...
Umělá inteligence, ChatGPT, AI. Pojmy, které na nás skáčou ze všech stran, moc jim nerozumíme, ale podle všeho je to něco skvělého a zároveň děsivého. ...
Představte si, že stojíte na hlučné ulici v centru města. V uších vám zní hluk motorů, cítíte pach výfuků, před očima se vám míhají davy lidí a máte pocit, že se na vás ty vysoké, šedivé budovy každou chvíli zřítí… A teď si představte, že stojíte uprostřed lesa. Vdechujete vůni jehličí a země, sluníčko prosvítající přes zelené větve vám ohřívá tvář a do uší vám zpívají lesní ptáci. Na kterém místě byste se v tuto chvíli ocitli raději?
V minulosti byly pro člověka lesy přirozeným životním prostředím. A přestože jsme se přestěhovali do měst a vesnic, lesy jsme se své DNA vymazat nedokázali. I proto se naše tělo i mysl v lese uklidňují a dostávají se zpět do rovnováhy. Náš tep se zpomalí a hlava, unavená městským ruchem, se vyčistí. Jsme doma.
Stromy
Stromy obklopují člověka už od počátku a doprovází ho celou jeho historií. Poskytovaly mu úkryt i materiál na první nástroje a dlouho bylo dřevo jediným zdrojem energie. V mnoha kulturách byly stromy dokonce uctívané a lidé věřili, že mají nadpřirozené vlastnosti. Nejuctívanějším stromem starých Slovanů byl dlouhověký dub, který zasvětili mocnému bohu Perunovi.
V současnosti jsou vědecky dokázané další benefity, které nám stormy poskytují. V první řadě čistí vzduch, čímž se zlepšuje ovzduší. Stromy produkují kyslík a pohlcují oxid uhličitý. Jeden listnatý strom denně vyprodukuje dost kyslíku pro dva dospělé lidi. Slouží také jako filtr, který zachytává tuhé prachové částice z výfuků a spalování tuhých paliv. Tento škodlivý prach, který přispívá k vyššímu výskytu plicních chorob, infarktů a rakoviny, se zachytává na listech a déšť jej potom smývá do půdy. Proto mají stromy nenahraditelnou funkci i ve městech, kde je vysoký výskyt dopravních prostředků.
Stromy zlepšují klima, zmírňují horka, regulují teplotu a zvlhčují vzduch. Přes den teplo hromadí a v noci ho uvolňují. Proto můžeme v městě naměřit pod stromy teploty až o 6°C nižší než na ploše bez stromů. Zároveň se z dospělého stromu může denně odpařit až 400 l vody, a tak funguje jako dokonalá přírodní klimatizace. Stromy navíc do vzduchu uvolňují tzv. fytoncidy, které ničí choroboplodné zárodky. Proto je v lesech nebo parcích menší koncentrace bakterií ve vzduchu než na místech bez stromů.
Listy, květy i kůra mnoha stromů mají léčivé účinky. Vedci z Fakulty chemickej a potravinárskej technológie STU zkoumají kůru, stonky, listy a plody našich nejrozšířenějších jehličnanů – především smrku a borovice, ale i rakytníku řešetlákového. Stromová kůra je ve světě považována za zdroj zdraví prospěšných látek s antioxidačním, protizánětlivým a protivirovým účinkem.
Kořeny stromů zpevňují a chrání úrodnou půdu a chrání ji před erozí, nejvíce na březích řek a na strmých svazích. Některé druhy stromů navíc dokážou vyčistit půdu a podzemní vody od škodlivých kovů a chemikálií.
Les
Jestli si někdo myslí, že je les hromada stromů soupeřících o paprsky slunce, velmi se mýlí. Les je o mnoho víc než můžeme vidět našima očima. Je to jedinečný ekosystém, bohaté společenství organismů, ze kterých drtivá většina žije ukrytá v lesní půdě. Jednotlivé stromy spolu komunikují a spolupracují pomocí hub a kořenů. Tuto komunikační síť nazvali vědci příznačně Wood wide web.
Suzanne Simard, profesorka na Univerzitě Britské Kolumbie, využila při svém výzkumu mykorhizních sítí radioaktivní uhlík. Měřila jím tok a sdílení látek mezi jednotlivými druhy stromů a zjistila, že bříza a douglaska mezi sebou sdílejí uhlík. Když břízy ztrácely listy, dostaly uhlík z douglaských jedlí a když douglaska rostla ve stínu, uhlík dostávala naopak od břízy.
Pomohla také identifikovat “mateřské stromy”, které jsou největšími stromy v lese. Zjistila, že tyto stromy využívají malé semenáčky, přičemž rozlišují mezi svými a cizími. Semenáčky, které pocházejí z konkrétního mateřského stromu, od něj dostávají více živin a tyto “matky” dokonce mění svoji kořenovou strukturu, aby pro své “děti” vytvořily místo.
“Když jsou mateřské stromy zraněné nebo umírají, posílají zprávy – moudrost další generaci semenáčků. Využili jsme sledování izotopy na stopování toku uhlíku z raněného mateřského stromu jeho kmenem dolů do mykorhizní sítě a k jeho sousedícím semenáčkům. A nejen uhlíku, ale i obranných signálů. Tyto dvě složky zvýšily odolnost těchto semenáčků proti zátěži v budoucnu. Takže stromy spolu mluví,” přiblížila chování mateřských stromů Suzanne Simard na přednášce TedX.
Německý lesník Peter Wohlleben jednoho dne objevil mechem pokrytý kmen buku, který byl pokácený před 400 až 500 roky. Při bližším zkoumání zjistil, že je jeho dřevo stále tvrdé a pod kůrou se ukrývá zelená vrstva chlorofylu. Ten se vyskytuje jen v listech a kmenech živých stromů. Přišel tak na to, že toho to stařečka živili přes kořeny okolní stromy. Začal se věnovat výzkumu komunikace mezi jednotlivými stromy v lese a svoje poznatky shrnul v pozoruhodné knize Tajný život stromů.
Wohlleben život stromů v lese přirovnal k sociálnímu systému – kdo má hodně, něco odevzdá, a kdo je chudý, dostává dávky. Stromy totiži přes všeobecné mínění nejsou konkurenti, ale navzájem se podporují.
Z Wohllebenových výzkumů vyplývá, že stromy spolu komunikují nejen prostřednictvím kořenů a hub, ale i prostřednictvím vonných látek. Ve chvíli, kdy je některý ze stromů napadený hmyzem, vysílá signály a všechny stromy v okolí upozorní na blížící se nebezpečí. Oni potom zvýší svůj obranný mechanismus.
Lesy, biodiverzita a klima
Lesy samozřejmě hrají významnou roli i v globálním měřítku a jsou úzce propojené s klimatem na naší planetě. Pohlcují škodlivý oxid uhličítý z atmosféry, zároveň jsou také jeho zásobárnou. Problémem je následné mohutné odlesňování, při kterém se oxid uhličitý ve velkém množství uvolňuje do atmosféry a tím přispívá ke změně klimatu. Mají také nenahraditelnou funkci při zachování biodiverzity, vyskytuje se v nich více než 80 % druhů suchozemských rostlin, zvířat, hub, bakterií a víc než 60 tisíc dřevin.
“Například amazonský prales je doslova truhlicí biodiverzity, ve které žijí statisíce dosud neobjevených a nezaznamenaných druhů. Zároveň představuje jednu z nejúčinnějších přírodních struktur, které díky filtračním schopnostem roslin pohlcují emise oxidu uhličitého,” uvádí spisovatelka Valentina Gianella v audioknize o změně klimatu Volám sa Greta.
Terapie lesem
Lesy nejsou pro člověka jen zdrojem kyslíku, dřeva, potravy a léčiv. V dnešním světě jsou pro nás doslova oázou klidu a dodavatelem energie. Je dokázáno, že pobyt v lese nám pomáhá zlepšit náladu i spánek, snižuje tepovou frekvenci a krevní tlak, podporuje imunitní systém a zvyšuje koncentraci a tvořivost.
Už jste slyšeli výraz Shinrin-yoku? Shinrin v japonštině znamená “les” a yoku “koupel”. Jde doslova o lesní koupel, spojení člověka s přírodou všemi smysly. Nasát její vůni, vidět a slyšet ji, dotknout se jí a ochutnat ji. Japonské ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybářství začalo tuto terapii propagovat v 80. letech minulého století.
Doktor Qing Li, autor knihy o tomto japonském umění lesní koupele, zkoumal aktivitu NK-buněk v těle člověka před a po pobytu v lese. Tyto bílé krvinky v našem těle dokážou zneškodnit nežádoucí buňky napadené virem nebo takové, které mají nádorovou povahu. Z výzkumu vyplynulo, že po třech dnech a dvou nocích strávených v lese se aktivita NK buněk zvýšila z 17,3 % na 26,5 % a jejich počet stoupl z 440 na 661. Zároveň vzrostla i přítomnost protirakovinných bílkovin. Zjistil, že tento efekt trval ještě sedm dní a po třiceti dnech úplně odezněl.
Ponořte se do lesní koupele
Naše preference ohledně klidu a relaxace se liší. Někteří lidé při pobytu v lese upřednostňují zvuky zurčícího potůčku, jiné upokojuje pohled na zeleň, nebo zpěv lesních ptáků. Do lesní koupele se můžete ponořit kdekoli, kde jsou stromy. Pokud nemáte nablízku les, vychutnejte si pobyt pod stromy v městském lesoparku či parku.
Lesní koupel je vhodná pro lidi s jakoukoli úrovní kondice. Ať už zvolíte pomalou procházku, cvičení jógy, meditaci nebo pozorování rostlin. Nepotřebujete žádnou speciální výbavu nebo předpoklady. Začněte tím, že odložíte telefon, fotoaparát i svá očekávání. Úplně zpomalte a na chvíli zapomeňte na čas. Nakonec zapojte svých pět smyslů a naplno se ponořte do koupele.
Poslouchejte les
Podle Qing Li-ho působí zvuky lesa na naši hlavu jako balzám a odplavují z nás duševní únavu. Když jsme zvyklí na městský hluk, může být na začátku naladění se na zvuky přírody náročné. Najděte si místo, posaďte se a soustřeďte se na svůj dech. Po chvíli hluk ve vaší hlavě zmizí a vy se naladíte na zvuky přírody.
Dívejte se do lesa
Naše oči nejsou přizpůsobené celodennímu dívání se do obrazovek počítačů a mobilů. Dlouhodobé vystavování se modrému světlu, které vydávají, nám může způsobovat únavu, bolesti hlavy, ale i poškození zraku. Jestli chcete sobě a svým očím dopřát odpočinek, vyrazte do přírody. Přírodní zelená nebo modrá barva a pozorování přírodních struktur nás, podle studie, uklidňuje a zbavuje stresu.
Nadechněte se lesa
Nejúčinnějším prvkem lesní koupele jsou rostlinná antibiotika, kterými se stromy brání proti škůdcům, tzv. fytoncidy. Zatímco městský vzduch obsahuje průměrně 36 Nadechněte se lesa000 patogenních bakterií v 1 m3 vzduchu, v lese se v tomto stejném objemu vyskytuje jen okolo 500 bakterií. Léčivou moc fytoncidů můžete v lese doslova vdechovat.
Dotkněte se lesa
Odpojení lidí od přírody v posledním století zavinilo mnohé civilizační choroby, zvýšilo stres a úzkost. Při návštěvě lesa se dotýkejte kmenů stromů, namočte si končetiny do lesního potoka a prociťte svěžest vody, nebojte se zašpinit od bláta. V půdě se totiž nachází bakterie Mycobacterium vaccae, která podle vědců stimuluje tvorbu serotoninu, hormonu štěstí. Zkoušeli jste se už někdy projít po lese bosí? Zem vás přes chodidla doslova nabije energií, uzemníte se a dostanete se do rovnováhy s přírodou
Ochutnejte les
V jarním období jsou naše lesy plné zeleného medvědího česneku. Dopřejte si jeho blahodárné účinky ať už v salátu, polévce nebo jako chutné pesto. Se sběrem to však nepřehánějte a nezapomeňte nechat dost i pro lesní zvířata.
Ochrana přírody a lesů
Podle občanské iniciativy My sme les, má těžba dřeva v lesích SR dlouhodobě rostoucí tendenci. Od roku 1990 průběžně vzrostl objem tržby až o 75,3 %. Těží se dokonce na nejpřísněji chráněných územích Slovenska. Jen v Národním parku Nízke Tatry zmizelo od roku 2004 v důsledku těžby více než 70 km2 starých lesů. A těží se pořád dál…
V Demänovskej doline v NP Nízke Tatry aktivisti bojují proti hromadné výstavbě a hustotě silničního provozu, který ničí okolní přírodu. Snaží se prosadit udržitelný turistický ruch. Jaký význam má množství ubytovacích kapacit “v přírodě”, když kvůli nim příroda ustupuje a ztrácí se?
Jestli chceme i dále využívat benefity lesů, je třeba je chránit a naučit to i budoucí generaci. Mnoho lidí nabylo mylný pocit nadřazenosti nad přírodou. Jakkoli se ale někteří lidé brání, člověk je živočišný druh, který je sám součástí přírody. Když ji zničíme, zahyneme spolu s ní. Věřím, že více informací o fungování lesa a jeho pozitivních účincích na člověka a planetu pomůže lidem k znovuspojení se s přírodou a se svojí podstatou.
Sdílej článek
Nejnovější články
Audioknižní experiment: vybrali jsme nejlepší audioknihy z oblíbených žánrů
Velký audioknižní průzkum 2023
Umělá inteligence: Už jste se s ní setkali?