Podle statistik z roku 2018 vyprodukuje průměrný obyvatel České republiky 351 kilogramů odpadu ročně. Představte si, že neexistuje odvoz odpadu, který všechno vaše smetí odveze někam pryč. Doma se vám nahromadí kopa, kterou zdědí ještě i vaše pravnoučata. V takové realitě by si zřejmě většina lidí rozmyslela, co vyhodí. A v první řadě by přehodnotili, co a v čem si vůbec donesou domů.
Naše životní prostředí je zaplavené skládkami, recyklovat nestačí. Nulový odpad je v současném světě pouhým snem, jde o to se této vizi co nejvíce přiblížit. O maximální minimalizaci odpadu.
Zero waste jako životní styl
Myšlenku zero waste (tedy nulového odpadu) začala šířit američanka původem z Fracie, Bea Johnson. Magazín The New York Times nazval tuto charismatickou dámu “kněžkou bezodpadového života”. O své cestě za životem bez odpadu vydala v roce 2013 i knihu s názvem Zero Waste Home. Ta byla k dnešnímu dni přeložena do více než 25 světových jazyků, i do slovenštiny a češtiny. Krom toho píše blog, cestuje po celém světě a o své zkušenosti se dělí i na přednáškách.
Její knihu určitě doporučuji k přečtení, jen se nelekněte! Bea už má zmáknuté opravdu všechny oblasti. Ale ani u ní transformace neproběhla ze dne na den. V roce 2006 se přestěhovali z velkého domu na předměstí San Francisca do městečka Mill Valley. Než našli svůj nový domov, pronajali si v této oblasti byt. Vzali s sebou jen to nejnutnější a zbytek věcí uložili ve skladu. Po nějaké době zjistili, že většinu uložených věcí vůbec nepotřebují. Právě naopak.
Čím méně věcí mají, tím více mají času na sebe a na nové zážitky. Našli si malý domek nedaleko centra a postupně se zbavili osmdesáti procent všech svých věcí.
Beina rodina ale nezůstala jen u minimalizace hmotného majetku. Rozhodli se omezit vyprodukovaný odpad v domácnosti, což se jim podařilo téměř na nulu. Dnes se roční odpad celé čtyřčlenné rodiny vejde do jedné zavařovací sklenice.
Jak to dokázala? Formou pokus-omyl došla nakonec k systému, který v jejich bezodpadové domácnosti funguje, a to je dodržování pěti zásad. Bea zdůrazňuje, že důležité je i jejich správné pořadí: odmítnout (refuse), redukovat (reduce), zužitkovat (reuse), recyklovat (recycle), kompostovat (rot).
Krok 1: Odmítněte věci, které nepotřebujete
Úplným základem bezodpadového života je nepustit si domů zbytečnosti. V první řadě různé vizitky, reklamní letáky nebo jiné předměty. Pokud takové předměty přijmete, dáváte souhlas s výrobou dalších a dalších kusů.
Nejvíce odpadků si domů nosíme ze supermarketů. Jeden sáček na rohlíky, druhý na jablka, další na mrkve nebo banány. Zbytečně velké obaly, polovina je na potraviny, polovina na vzduch. V plastech zabalené sýry, jejichž chuť někdy od obalu ani nerozeznáte…
No ano, ale co s tím? Jíst se přeci musí.
Odpovědí je plánování a zodpovědná spotřeba.
Než se vůbec vydáte na nákup, sepište si seznam. Nepodlehnete tak lákavým akcím, nenakoupíte věci, které nepotřebujete a pravděpodobně ani nespotřebujete. Nestane se vám, že byste si u pokladny kupovali igelitku, pro kterou jinak ani nemáte užitek.
Myslete na to, že nakrmit chcete sebe, ne odpadkový koš. Nenabízejte mu zbytečně plastové sáčky ani vyhozené jídlo. Nezapomínejte si na nákup vzít vlastní sáčky na pečivo, ovoce i zeleninu. Dnes už si je můžete koupit dokonce i přímo v supermarketech. A pokud chcete být úplně zero waste, zkuste si vlastní sáčky ušít. Stačit vám k tomu budou zbytky látek, jehla, nit a kousek provázku.
I sýry nebo šunku si můžete pořídit do vlastního obalu, dokonce i na pultech v supermarketech. Ne každá prodavačka bude ochotná. Ale občas je proto potřeba použít trochu osobního šarmu, nebo si najít obchod, ve kterém s tím problém není.
Pokud jste ochotní udělat krok navíc, zamiřte přímo do bezobalového obchodu, odkud si můžete potraviny odnést ve vlastních nádobách. Dnes takový obchod najdete v každém větším městě. Krom potravin si tam do vlastních nádob načepujete čistící prostředky do domácnosti, přírodní drogerii a kosmetiku. Seženete tam i různé pomůcky do domácnosti z přírodních materiálů, např. i mou oblíbenou zero waste pomůcku na mytí nádobí – lufu. Když vám doslouží, jednoduše ji hodíte do kompostu.
Krok 2: Zredukujte věci, které potřebujete
Minimalismus a zero waste se v tomto bodě scházejí. Minimalismus je o tom uvědomit si, co v životě opravdu potřebujeme a zbavit se toho nepotřebného. Podle Bey Johnson používáme jen 20 procent našeho oblečení. Zbylých 80 procent si necháváme pro případ “co kdyby…”. Každý člen její rodiny si své oblečení zabalí do jednoho kufru.
Pokud chcete minimalizovat počet kusů svého oblečení, ale pořád být připraven/a se oháknout na každou příležitost, tou správnou volbou pro vás bude kapslový šatník. Ve skříni vám zůstane přibližně 40-50 základních kusů oblečení, které se dají jednoduše kombinovat, nepodléhají současným módním trendům a zároveň vyjadřují váš styl.
Víte, co je Swap? Momentálně celkem trendy záležitost, hlavně mezi dámami. Jedná se o vzájemnou výměnu oblečení. Na jednu akci přinesete své zachovalé oblečení, které už nepotřebujete. A dáte ho někomu, kdo ho ještě využije. Zároveň si můžete vybrat oblečení, které pro změnu potřebujete vy a dát mu tak druhou šanci.
Nejedná se samozřejmě jen o oblečení. Darujte nebo prodejte i ostatní věci, které u vás doma nemají využití, ale jiným by třeba udělaly radost. Odlehčíte svému domovu i své hlavě.
U první zásady (Refuse – odmítněte) šetříte své peníze, při zásadě Reduce šetříte i svůj čas. Už nebudete ráno postávat půl hodiny před skříní s tím, že nemáte co na sebe. Vaše skříň bude obsahovat jen pár oblíbených kousků. Z vaší domácnosti zmiznou nepotřebné lapače prachu, zaplňovače šuplíků… a vám tak zbyde čas na příjemnější věci než je uklízení.
Krok 3: Zužitkujte věci opakovaně
Svět zaplavily věci na jedno použití. Papírové kapesníčky, utěrky, brčka, kelímky, lahve, příbory… Použít a vyhodit. Pryč s tím. Jak říká Ivana Maleš, spoluzakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), žádná taková místa PRYČ neexistují.
Příroda si s důsledky naší pohodlnosti nebo nevědomosti neumí poradit. Největším problémem jsou právě jednorázové plasty, které často končí v oceánech. Za pár let jich tam podle vědců bude víc než ryb.
“Vždyť je to jen jedno brčko,” řeklo 8 miliard lidí.
Znáte to? Je načase, aby vzal každý z nás do rukou zodpovědnost za odpad, který vyprodukuje.
Chcete zodpovědnost, ale nevíte, jak na to?
Věřím, že si stačí trochu zahrabat ve skříních rodičů a najdete v nich bavlněné kapesníky, které nahradí ty papírové. Vlastní lahev a plátěná taška po ruce, to už je takový zero waste základ. V obchodech najdete různé alternativy plastových brček. Což je na jednu stranu chvályhodné, ale na stranu druhou… Je v tomto případě nutné spotřebovávat suroviny a energii na výrobu znovupoužitelného brčka? Nevím, jak vy, ale moje do školky chodící dcera už to dělá několik let tak, že jednoduše přiloží rty ke sklenici a pije 🙂
Když vám bezodpadový styl života učaruje, neulevíte jen planetě, ale i své peněžence. Vaše nakupování se promění ve vědomé. Peněženku otevřete jen v případě, když danou věc opravdu potřebujete. A i v tomto případě je možné volit tu levnější a ekologičtější alternativu. Bazary nebo second-handy jsou plné produktů, které jejich původní majitelé nepotřebovali, ale vy je třeba můžete znovu použít.
Čím více věcí nakupujeme, tím více odpadu produkujeme. Zodpovědný spotřebitel si už v obchodě uvědomuje, že z jeho nákupu se jednoho dne stane odpad.
Krok 4: Recyklujte, co nemůžete odmítnout, redukovat a zužitkovat
Papír, sklo, plasty, kovy. Všechny tyto suroviny se dají znovu využít. Pokud selhají první tři zásady, následuje možnost posunout nepotřebné suroviny k dalšímu zpracování. Schválně je nenazývám odpadem. Všechno jsou to totiž suroviny, které mohou být při poctivém třídění využité při výrobě nových produktů.
Na rozdíl od jiných materiálů je sklo možné recyklovat donekonečna bez ztráty jeho kvality. Bohužel na Slovensku tvoří sklo v průměru až 10 % komunálního odpadu. Namísto jeho opětovného využití tak končí ve spalovnách nebo na skládkách, kde se rozkládá neuvěřitelných 4000 let.
Papír je možné recyklovat jen pětkrát až osmkrát. Každá tuna zrecyklovaného papíru zachrání 17 stromů a tisíce litrů vody. Vícenásobnou recyklací se snižuje kvalita papíru – posledním takovým stádiem jsou obaly od vajíček nebo role toaletního papíru. Ty už do modrého kontejneru nepatří, nemusí ale zamířit přímo na skládku. Obaly od vajíček uvítají na opakované použití tety na trzích nebo v prodejnách, kde mají domácí vajíčka. Případně je můžete zahodit do kompostu. Odpad nula 🙂
Plasty. I tento mnohokrát zatracovaný materiál je možné velmi dobře recyklovat. Recyklováním se ale plasty degradují. Část recyklovaných PET lahví sice míří do výroby dalších lahví, ze zbytku se ale vyrábějí výrobky nižší třídy, které se už po dosloužení recyklovat nedají. I přes osvětu skončí na Slovensku 11 % plastů ve spalovnách a na skládkách. Tomuto by mělo zábránit zálohování PET lahví od roku 2022.
Podle profesora Pavla Alexyho z STU ale recyklace plastů není řešením. “Je to jen odsunutí problému na později. Protože polymery se nedají recyklovat donekonečna.” Spolu se svým týmem vyvíjí bioplasty, které se dokážou v přírodě rozložit bez jakékoli environmentální stopy. Stál i při zrodu prvních zubních kartáčků CURAPROX z bioplastů. Kromě experimentování s rozložitelnými plasty zavedla tato firma před pár roky sběr plastových kartáčků, ze kterých následně vyrábí koše na třídění odpadu.
Hliník a ocel je možné recyklovat donekonečna stejně jako sklo. Jejich tříděním nejen opětovně využijeme jejich potenciál, ale zamezíme jejich dlouhodobému rozkladu v přírodě a zbytečnému čerpání dalších přírodních zdrojů. Kam s jednotlivými materiály po jejich využití se dozvíte tady.
Household materials to recycle including metal plastic glass paper and cardboard. White background.
Recyklovat můžete dokonce i obnošený nebo zničený textil. Slovenská společnost SK-Tex ročně zrecykluje 4500 tun textilního odpadu a vyrobí z něj izolace do budov nebo automobilů. Z recyklovaného textilu je možné i ušít další produkty, což dokazuje např. firma sobi.eco se svými taškami a obaly.
Jak však říká Bea Johnson: “Bezodpadový styl života neznamená, že recyklujete víc, ale že recyklujete méně. Důležitá je prevence odpadu, tedy první tři zásady.”
Krok 5: Zbytek zkompostujte
Téměř polovinu odpadu v domácnosti, která končí v komunálním odpadu, umíme kompostovat. Někteří lidé se mylně domnívají, že pokud skončí biologický odpad na skládce, po čase se celkem ekologicky rozpadne. Není to ale úplně tak, při takovém rozkladu totiž vzniká množství skleníkových plynů, které přispívají ke změně klimatu.
Představa kompostování se většinou pojí se zahradou. Na trhu ale existují kompostéry, které se vám jednoduše vejdou do bytu. Ať už si zvolíte vermikompostér nebo třeba malý elektrický kompostér.
Když si osvojíte těchto pár pravidel, věřte mi, začnete přemýšlet jinak. Nebuďte na sebe ale příšní, když vám nebude hned všechno vycházet podle představ. Důležité je začít.
Činnosti, které pro vás byly doteď nepředstavitelné, se pro vás stanou rutinou a automaticky začnete nacházet ekologičtější alternativy všude kolem sebe.
Pár slov na závěr: Cirkulární ekonomika
Minimalizovat negativní dopad výrobků na životní prostředí je potřeba ještě předtím, než se vůbec dostanou do obchodů. U tématu zero waste mi tedy nedá nezmínit i pojem cirkulární ekonomika.
V současnosti fungujeme převážně na modelu lineární ekonomiky. To znamená, že vytěžíme surovinu, vyrobíme výrobek, vložíme do toho kopu energie a peněz, používáme ho a nakonec končí jako odpad bez dalšího využití.
Na rozdíl od lineární ekonomiky, ta cirkulární vnímá odpad jako zdroj. Při výrobě používá recyklovaný materiál, obnovitelné zdroje a materiály. Nejdůležitější krok je samotný design produktu. Navržen by měl být tak, aby byl opravitelný, znovupoužitelný a na konci životnosti recyklovatelný. Další částí této ekonomiky je zodpovědná spotřeba a až potom recyklace.
Je potřeba si uvědomit, že zero waste, nebo nahrazení lineární ekonomiky tou cirkulární, není jen momentální módní výstřelek. Udržitelnost totiž není trendovou záležitostí. Je to otázka přežití.
Tak co, jste postavit svému odpadkovému koši z očí do očí?
S láskou pečuje o audioknihy, které vydává to nejlepší vydavatelství pod sluncem (to se o nich prý říká) - Publixing. Nejčastěji byste ji ale našli s rodinkou chodit po horách nebo lesem. Při cestování nebo uklízení má v uších třeba Vzdelanou. A obdivuje všechny lidi, kteří si plní své cíle s ohledem k ostatním i přírodě.
Audioknižní experti z Audiolibrixu dostali za úkol vybrat ze svého oblíbeného žánru jednu jedinou audioknihu, kterou by doporučili odvážnému jednci ochotnému probádat zatím neznámý žánr. ...
Umělá inteligence, ChatGPT, AI. Pojmy, které na nás skáčou ze všech stran, moc jim nerozumíme, ale podle všeho je to něco skvělého a zároveň děsivého. ...
Podle statistik z roku 2018 vyprodukuje průměrný obyvatel České republiky 351 kilogramů odpadu ročně. Představte si, že neexistuje odvoz odpadu, který všechno vaše smetí odveze někam pryč. Doma se vám nahromadí kopa, kterou zdědí ještě i vaše pravnoučata. V takové realitě by si zřejmě většina lidí rozmyslela, co vyhodí. A v první řadě by přehodnotili, co a v čem si vůbec donesou domů.
Naše životní prostředí je zaplavené skládkami, recyklovat nestačí. Nulový odpad je v současném světě pouhým snem, jde o to se této vizi co nejvíce přiblížit. O maximální minimalizaci odpadu.
Zero waste jako životní styl
Myšlenku zero waste (tedy nulového odpadu) začala šířit američanka původem z Fracie, Bea Johnson. Magazín The New York Times nazval tuto charismatickou dámu “kněžkou bezodpadového života”. O své cestě za životem bez odpadu vydala v roce 2013 i knihu s názvem Zero Waste Home. Ta byla k dnešnímu dni přeložena do více než 25 světových jazyků, i do slovenštiny a češtiny. Krom toho píše blog, cestuje po celém světě a o své zkušenosti se dělí i na přednáškách.
Její knihu určitě doporučuji k přečtení, jen se nelekněte! Bea už má zmáknuté opravdu všechny oblasti. Ale ani u ní transformace neproběhla ze dne na den. V roce 2006 se přestěhovali z velkého domu na předměstí San Francisca do městečka Mill Valley. Než našli svůj nový domov, pronajali si v této oblasti byt. Vzali s sebou jen to nejnutnější a zbytek věcí uložili ve skladu. Po nějaké době zjistili, že většinu uložených věcí vůbec nepotřebují. Právě naopak.
Čím méně věcí mají, tím více mají času na sebe a na nové zážitky. Našli si malý domek nedaleko centra a postupně se zbavili osmdesáti procent všech svých věcí.
Beina rodina ale nezůstala jen u minimalizace hmotného majetku. Rozhodli se omezit vyprodukovaný odpad v domácnosti, což se jim podařilo téměř na nulu. Dnes se roční odpad celé čtyřčlenné rodiny vejde do jedné zavařovací sklenice.
Jak to dokázala? Formou pokus-omyl došla nakonec k systému, který v jejich bezodpadové domácnosti funguje, a to je dodržování pěti zásad. Bea zdůrazňuje, že důležité je i jejich správné pořadí: odmítnout (refuse), redukovat (reduce), zužitkovat (reuse), recyklovat (recycle), kompostovat (rot).
Krok 1: Odmítněte věci, které nepotřebujete
Úplným základem bezodpadového života je nepustit si domů zbytečnosti. V první řadě různé vizitky, reklamní letáky nebo jiné předměty. Pokud takové předměty přijmete, dáváte souhlas s výrobou dalších a dalších kusů.
Nejvíce odpadků si domů nosíme ze supermarketů. Jeden sáček na rohlíky, druhý na jablka, další na mrkve nebo banány. Zbytečně velké obaly, polovina je na potraviny, polovina na vzduch. V plastech zabalené sýry, jejichž chuť někdy od obalu ani nerozeznáte…
No ano, ale co s tím? Jíst se přeci musí.
Odpovědí je plánování a zodpovědná spotřeba.
Než se vůbec vydáte na nákup, sepište si seznam. Nepodlehnete tak lákavým akcím, nenakoupíte věci, které nepotřebujete a pravděpodobně ani nespotřebujete. Nestane se vám, že byste si u pokladny kupovali igelitku, pro kterou jinak ani nemáte užitek.
Myslete na to, že nakrmit chcete sebe, ne odpadkový koš. Nenabízejte mu zbytečně plastové sáčky ani vyhozené jídlo. Nezapomínejte si na nákup vzít vlastní sáčky na pečivo, ovoce i zeleninu. Dnes už si je můžete koupit dokonce i přímo v supermarketech. A pokud chcete být úplně zero waste, zkuste si vlastní sáčky ušít. Stačit vám k tomu budou zbytky látek, jehla, nit a kousek provázku.
I sýry nebo šunku si můžete pořídit do vlastního obalu, dokonce i na pultech v supermarketech. Ne každá prodavačka bude ochotná. Ale občas je proto potřeba použít trochu osobního šarmu, nebo si najít obchod, ve kterém s tím problém není.
Pokud jste ochotní udělat krok navíc, zamiřte přímo do bezobalového obchodu, odkud si můžete potraviny odnést ve vlastních nádobách. Dnes takový obchod najdete v každém větším městě. Krom potravin si tam do vlastních nádob načepujete čistící prostředky do domácnosti, přírodní drogerii a kosmetiku. Seženete tam i různé pomůcky do domácnosti z přírodních materiálů, např. i mou oblíbenou zero waste pomůcku na mytí nádobí – lufu. Když vám doslouží, jednoduše ji hodíte do kompostu.
Krok 2: Zredukujte věci, které potřebujete
Minimalismus a zero waste se v tomto bodě scházejí. Minimalismus je o tom uvědomit si, co v životě opravdu potřebujeme a zbavit se toho nepotřebného. Podle Bey Johnson používáme jen 20 procent našeho oblečení. Zbylých 80 procent si necháváme pro případ “co kdyby…”. Každý člen její rodiny si své oblečení zabalí do jednoho kufru.
Pokud chcete minimalizovat počet kusů svého oblečení, ale pořád být připraven/a se oháknout na každou příležitost, tou správnou volbou pro vás bude kapslový šatník. Ve skříni vám zůstane přibližně 40-50 základních kusů oblečení, které se dají jednoduše kombinovat, nepodléhají současným módním trendům a zároveň vyjadřují váš styl.
Víte, co je Swap? Momentálně celkem trendy záležitost, hlavně mezi dámami. Jedná se o vzájemnou výměnu oblečení. Na jednu akci přinesete své zachovalé oblečení, které už nepotřebujete. A dáte ho někomu, kdo ho ještě využije. Zároveň si můžete vybrat oblečení, které pro změnu potřebujete vy a dát mu tak druhou šanci.
Nejedná se samozřejmě jen o oblečení. Darujte nebo prodejte i ostatní věci, které u vás doma nemají využití, ale jiným by třeba udělaly radost. Odlehčíte svému domovu i své hlavě.
U první zásady (Refuse – odmítněte) šetříte své peníze, při zásadě Reduce šetříte i svůj čas. Už nebudete ráno postávat půl hodiny před skříní s tím, že nemáte co na sebe. Vaše skříň bude obsahovat jen pár oblíbených kousků. Z vaší domácnosti zmiznou nepotřebné lapače prachu, zaplňovače šuplíků… a vám tak zbyde čas na příjemnější věci než je uklízení.
Krok 3: Zužitkujte věci opakovaně
Svět zaplavily věci na jedno použití. Papírové kapesníčky, utěrky, brčka, kelímky, lahve, příbory… Použít a vyhodit. Pryč s tím. Jak říká Ivana Maleš, spoluzakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), žádná taková místa PRYČ neexistují.
Příroda si s důsledky naší pohodlnosti nebo nevědomosti neumí poradit. Největším problémem jsou právě jednorázové plasty, které často končí v oceánech. Za pár let jich tam podle vědců bude víc než ryb.
“Vždyť je to jen jedno brčko,” řeklo 8 miliard lidí.
Znáte to? Je načase, aby vzal každý z nás do rukou zodpovědnost za odpad, který vyprodukuje.
Chcete zodpovědnost, ale nevíte, jak na to?
Věřím, že si stačí trochu zahrabat ve skříních rodičů a najdete v nich bavlněné kapesníky, které nahradí ty papírové. Vlastní lahev a plátěná taška po ruce, to už je takový zero waste základ. V obchodech najdete různé alternativy plastových brček. Což je na jednu stranu chvályhodné, ale na stranu druhou… Je v tomto případě nutné spotřebovávat suroviny a energii na výrobu znovupoužitelného brčka? Nevím, jak vy, ale moje do školky chodící dcera už to dělá několik let tak, že jednoduše přiloží rty ke sklenici a pije 🙂
Když vám bezodpadový styl života učaruje, neulevíte jen planetě, ale i své peněžence. Vaše nakupování se promění ve vědomé. Peněženku otevřete jen v případě, když danou věc opravdu potřebujete. A i v tomto případě je možné volit tu levnější a ekologičtější alternativu. Bazary nebo second-handy jsou plné produktů, které jejich původní majitelé nepotřebovali, ale vy je třeba můžete znovu použít.
Čím více věcí nakupujeme, tím více odpadu produkujeme. Zodpovědný spotřebitel si už v obchodě uvědomuje, že z jeho nákupu se jednoho dne stane odpad.
Krok 4: Recyklujte, co nemůžete odmítnout, redukovat a zužitkovat
Papír, sklo, plasty, kovy. Všechny tyto suroviny se dají znovu využít. Pokud selhají první tři zásady, následuje možnost posunout nepotřebné suroviny k dalšímu zpracování. Schválně je nenazývám odpadem. Všechno jsou to totiž suroviny, které mohou být při poctivém třídění využité při výrobě nových produktů.
Na rozdíl od jiných materiálů je sklo možné recyklovat donekonečna bez ztráty jeho kvality. Bohužel na Slovensku tvoří sklo v průměru až 10 % komunálního odpadu. Namísto jeho opětovného využití tak končí ve spalovnách nebo na skládkách, kde se rozkládá neuvěřitelných 4000 let.
Papír je možné recyklovat jen pětkrát až osmkrát. Každá tuna zrecyklovaného papíru zachrání 17 stromů a tisíce litrů vody. Vícenásobnou recyklací se snižuje kvalita papíru – posledním takovým stádiem jsou obaly od vajíček nebo role toaletního papíru. Ty už do modrého kontejneru nepatří, nemusí ale zamířit přímo na skládku. Obaly od vajíček uvítají na opakované použití tety na trzích nebo v prodejnách, kde mají domácí vajíčka. Případně je můžete zahodit do kompostu. Odpad nula 🙂
Plasty. I tento mnohokrát zatracovaný materiál je možné velmi dobře recyklovat. Recyklováním se ale plasty degradují. Část recyklovaných PET lahví sice míří do výroby dalších lahví, ze zbytku se ale vyrábějí výrobky nižší třídy, které se už po dosloužení recyklovat nedají. I přes osvětu skončí na Slovensku 11 % plastů ve spalovnách a na skládkách. Tomuto by mělo zábránit zálohování PET lahví od roku 2022.
Podle profesora Pavla Alexyho z STU ale recyklace plastů není řešením. “Je to jen odsunutí problému na později. Protože polymery se nedají recyklovat donekonečna.” Spolu se svým týmem vyvíjí bioplasty, které se dokážou v přírodě rozložit bez jakékoli environmentální stopy. Stál i při zrodu prvních zubních kartáčků CURAPROX z bioplastů. Kromě experimentování s rozložitelnými plasty zavedla tato firma před pár roky sběr plastových kartáčků, ze kterých následně vyrábí koše na třídění odpadu.
Hliník a ocel je možné recyklovat donekonečna stejně jako sklo. Jejich tříděním nejen opětovně využijeme jejich potenciál, ale zamezíme jejich dlouhodobému rozkladu v přírodě a zbytečnému čerpání dalších přírodních zdrojů. Kam s jednotlivými materiály po jejich využití se dozvíte tady.
Recyklovat můžete dokonce i obnošený nebo zničený textil. Slovenská společnost SK-Tex ročně zrecykluje 4500 tun textilního odpadu a vyrobí z něj izolace do budov nebo automobilů. Z recyklovaného textilu je možné i ušít další produkty, což dokazuje např. firma sobi.eco se svými taškami a obaly.
Jak však říká Bea Johnson: “Bezodpadový styl života neznamená, že recyklujete víc, ale že recyklujete méně. Důležitá je prevence odpadu, tedy první tři zásady.”
Krok 5: Zbytek zkompostujte
Téměř polovinu odpadu v domácnosti, která končí v komunálním odpadu, umíme kompostovat. Někteří lidé se mylně domnívají, že pokud skončí biologický odpad na skládce, po čase se celkem ekologicky rozpadne. Není to ale úplně tak, při takovém rozkladu totiž vzniká množství skleníkových plynů, které přispívají ke změně klimatu.
Představa kompostování se většinou pojí se zahradou. Na trhu ale existují kompostéry, které se vám jednoduše vejdou do bytu. Ať už si zvolíte vermikompostér nebo třeba malý elektrický kompostér.
Když si osvojíte těchto pár pravidel, věřte mi, začnete přemýšlet jinak. Nebuďte na sebe ale příšní, když vám nebude hned všechno vycházet podle představ. Důležité je začít.
Činnosti, které pro vás byly doteď nepředstavitelné, se pro vás stanou rutinou a automaticky začnete nacházet ekologičtější alternativy všude kolem sebe.
Pár slov na závěr: Cirkulární ekonomika
Minimalizovat negativní dopad výrobků na životní prostředí je potřeba ještě předtím, než se vůbec dostanou do obchodů. U tématu zero waste mi tedy nedá nezmínit i pojem cirkulární ekonomika.
V současnosti fungujeme převážně na modelu lineární ekonomiky. To znamená, že vytěžíme surovinu, vyrobíme výrobek, vložíme do toho kopu energie a peněz, používáme ho a nakonec končí jako odpad bez dalšího využití.
Na rozdíl od lineární ekonomiky, ta cirkulární vnímá odpad jako zdroj. Při výrobě používá recyklovaný materiál, obnovitelné zdroje a materiály. Nejdůležitější krok je samotný design produktu. Navržen by měl být tak, aby byl opravitelný, znovupoužitelný a na konci životnosti recyklovatelný. Další částí této ekonomiky je zodpovědná spotřeba a až potom recyklace.
Je potřeba si uvědomit, že zero waste, nebo nahrazení lineární ekonomiky tou cirkulární, není jen momentální módní výstřelek. Udržitelnost totiž není trendovou záležitostí. Je to otázka přežití.
Tak co, jste postavit svému odpadkovému koši z očí do očí?
Víc o zerowaste
www.czechzerowaste.cz
www.zerowasteslovakia.sk
www.zerowastehome.com
www.trashisfortossers.com
Sdílej článek
Nejnovější články
Audioknižní experiment: vybrali jsme nejlepší audioknihy z oblíbených žánrů
Velký audioknižní průzkum 2023
Umělá inteligence: Už jste se s ní setkali?