V minulosti byly pro člověka lesy přirozeným životním prostředím. A přestože jsme se přestěhovali do měst a vesnic, lesy jsme se svého DNA vymazat nedokázali. I proto se naše tělo i mysl v lese uklidňují a dostávají se zpět do rovnováhy. Náš tep se zpomalí a hlava, unavená městským ruchem, se vyčistí. Jsme doma.

Přinášet téma změny klimatu do takové krize, v jaké jsme se momentálně ocitli, se může jevit jako troufalost. Myslet si, že globální oteplování prozatím počká, je však velký omyl. Současné dění ve světě totiž může být jen předzvěstí ještě větší krize. Pokud nepodnikneme nutné kroky zažijeme ji už v blízké budoucnosti.

Naše životní prostředí je zaplavené skládkami, recyklovat nestačí. Nulový odpad je v současném světě pouhým snem, jde o to se této vizi co nejvíce přiblížit. O maximální minimalizaci odpadu.