Testy osobnosti vyhledáváme především za účelem sebepoznání – ať už potřebujeme poradit v důležitých rozhodnutích, zjišťujeme, jaké povolání by pro nás bylo vhodné, anebo jsme zvědaví, která barva se k nám hodí, anebo která postava z našeho oblíbeného seriálu jsme.

Osobnostní kvízy na Facebooku byly natolik oblíbené, že lidé s radostí odevzdávali své osobní informace, jen aby se dozvěděli něco nového. Kvízy se však staly středobodem skandálu Cambridge Analytica, po kterém je museli na jejich platformě úplně zakázat.

K vyplnění testu osobnosti mě vedla jen zvědavost, ale dozvěděla jsem se o sobě mnoho zajímavých skutečností. Jak s výsledky testu pracovat a v čem vám mohou být nápomocné, si přečtěte v tomto článku.

Testování osobnosti v historii

Snaha o zkoumání komplexnosti lidské osobnosti není novodobým fenoménem. Toto téma vzbuzovalo zájem už ve starověkých civilizacích – teorie Hippokrata a Galena předpokládala, že na základě převahy určitých tělesných tekutin existují čtyři osobnostní typy s různým temperamentem: sangvinik, cholerik, flegmatik a melancholik.

S rozvojem psychologie v 20. století se uskutečnily významné výzkumy se zaměřením na osobnost, především práce Kretchmera, Junga a Jaenscha poskytly základ moderní psychologie osobnosti.

Jedním z klíčových přínosů Junga bylo vytvoření konceptu introverze a extroverze, tedy předpokladu, že každý z nás spadá do jedné z uvedených kategorií a buď se zaměřuje na vnitřní (introvert), nebo vnější (extrovert) svět.

I když ani v současnosti nedokážeme s jistotou předpovídat lidské chování, již existují různé metody, které nám umožní popsat nejvýznamnější osobnostní rysy a vytvořit tak obraz o dané osobnosti s vysokou mírou přesnosti.

Osobnost však není jediným faktorem ovlivňujícím lidské chování. Naše činy závisí od prostředí, ve kterém se nacházíme, rozhodujeme se na základě nabytých zkušeností, vedou nás individuální cíle. I přes tolik rozdílností ale existují tendence chování, které jsou pro určité typy lidí charakteristické.

Jednou ze současných metod typizace lidí jsou testy osobností, které tvoří součást psychoterapie a psychoanalýzy, své využití ale najdou i na pracovištích, nejvíce v rámci pracovních rozhovorů. Testy osobnosti si můžete vyplnit i sami, měly by ale sloužit především k sebepoznání, motivaci k osobnímu růstu a lepšímu pochopení vašich vztahů.

Co nás může motivovat k vyplnění testu osobnosti?

Doufáme, že se o sobě dozvíme něco nového

I když si myslíte, že po tolika letech vás už nic nemůže překvapit, přece se může potvrdit opak. Rádi objevujete svět okolo sebe, proč byste tedy měli zapomenout na ten váš vnitřní? Ať už vás k tomu vede jen zvědavost, anebo opravdu usilujete o hlubší sebepoznání, testy osobnosti mohou být dobrým základem pro váš osobní rozvoj.

Těší nás, že existují lidé, se kterými jsme si podobní

Kdo si během života alespoň jednou řekl: “Vždyť mi vůbec nikdo nerozumí”? Mohlo to být jen rozčilení pro danou chvíli, ale je pravděpodobné, že jste se nad tím někdy i zamysleli.

Váš vnitřní hlas sice může říkat, že s vámi není něco v pořádku, nicméně po vyplnění testu osobnosti si uvědomíte, že vaše zvyklosti a způsob myšlení nejsou až tak neobyčejné, i když nikoho podobného zatím neznáte.

Některé typy se vyskytují tak zřídka, že tvoří jen 1 % populace! Stále je tedy šance, že nejste jediní, kteří mají potřebu, například, uspořádat si knihy podle barev. 🙂

Toužíme lépe pochopit ostatní

Možná vás už někdy naštvalo, že kamarád odepsal na zprávu po týdnu, obdivujete, jak si kolega dokáže zachovat chladnou hlavu při jednání a dát emoce stranou, nechápavě kroutíte hlavou, když se přítel urazí i kvůli takovým maličkostem, jako že dojdete na schůzku o pár minut později.

Pokud dáte vyplnit test osobnosti svým blízkým či kolegům a zjistíte jejich typ, najednou se před vámi vyjasní možná i ty nejdrobnější činy a začnete toho druhého vnímat z úplně jiného úhlu pohledu. K uvědomění si rozličného vnímání světa vám možná stačí i to, že poznáte aspekty, na základě kterých se zařazujete do jednotlivých typů osobností.

Ukážou, v jaké míře jsme se změnili

Vyplnila jsem stejný test osobnosti s odstupem tří let a přestože je můj typ osobnosti stálý, viděla jsem, v jakých oblastech jsem se změnila.

Když tedy vyplníte test za pár let a dnešní výsledky si schováte, můžete získat přehled o tom, jak jste se za tu dobu vyvíjeli a možná zhodnotíte, jestli se vám podařilo splnit cíl, že se stanete otevřenějším vůči lidem, anebo že jste se naopak stali vnímavějšími díky zpomalení životního tempa.

Typizace, nebo vytváření stereotypů? 

Mnozí zastávají názor, že testy osobnosti jen vytváří stereotypy, které jsou v rozporu s jedinečností člověka. Přesto mezi typizací vytvářenou testy a stereotypem, existuje značný rozdíl.

Stereotyp předpokládá, že na jednotlivé typy lidí platí všeobecné pravidlo. Příkladem může být přesvědčení, že introverti raději tráví čas sami doma. Kdyby jste na základě tohoto předpokladu nepozvali ven kamaráda introverta, anebo si řekli, že “by i tak nechtěl jít”, mluvili bychom o posuzování na základě stereotypu.

Na druhou stranu, typizace osobnosti říká, že ačkoli mohou být introverti skutečně méně sociálně nakloněni jako extroverti – je to pro ně typické -, neplatí to u každého. I když je méně pravděpodobné, že pozvání přijmou, mohou se tak rozhodnout.

Každý z nás je introvertem či extrovertem do určité míry a náš typ se určí na základě toho, která funkce je u nás dominantní.

Zatímco stereotypy odrážejí předsudky vnějšího okolí, příslušnost ke konkrétnímu typu osobnosti je založená na sebepoznávání a objektivním hodnocení našich myšlenek, pocitů, hodnot i chování. 

Na naše idey a rozhodnutí mají stejný vliv okolnosti a vlastní přesvědčení. Typ osobnosti je pro nás jen východiskem k dalšímu rozvoji, neměl by být předsudkem našeho prostředí.

Jak se typizují lidé podle testu osobnosti?

Nejrozšířenějším a dodnes nejoblíbenějším testem osobnosti je MBTI (Myers-Briggs Type Indicator), který v 20. letech 19. století vypracovaly Katherine Cook Briggs spolu s dcerou Isabel Briggs Myers. Jejich model byl založený na Jungově konceptu preferencí a vznikly tak čtyřpísmenné akronymy (jako INTJ či ESFP), kdy se každý z nich zaměřuje na jiný aspekt osobnosti. Rozhodujícími faktory při typizaci lidí podle testu MBTI jsou, jestli je člověk:

• introvert, nebo extrovert,
• pozorující, nebo intuitivni,
• myslící, nebo cítící,
• usuzující, nebo vnímající.

Model MBTI předpokládá, že člověk patří buď do jedné, anebo do druhé skupiny (buď je introvert, nebo extrovert), nezohledňuje však fakt, že skóre některých lidi se mohou nacházet i ve středu.

Příkladem je ambivert – člověk, který je mírně extrovertní a mírně introvertní. Nebylo by tedy vhodné označit takového člověka za ani jednoho z nich.

Tento problém se snaží odstranit novodobý NERIS model, který kromě samotné typologie využívá i škálování, tím pádem lehce zjistíte, v jaké míře se přikláníte k té které kategorii.

Tento model rozšiřuje typologii MBTI o další kritérium a kombinuje ji s dalším známým osobnostním modelem Big Five. NERIS model hodnotí lidi na základě pěti aspektů:

Zdroj: 16personalities.com

Jak bychom mohli charakterizovat lidi na základě těchto hledisek? 

Když jste introverti (I – introvert), neustálá sociální interakce vás pravděpodobně vyčerpá a můžete být citlivější na vnější podněty – může vás například rozrušit i to, když si blízko vás nahlas povídají lidé, anebo slyšíte z vedlejší místnosti televizi. Extroverům (E – extravert) naopak společenské aktivity dodávají energii. Všeobecně bývají nadšenější, svou pozornost upírají na vnější svět.

Pozorující (S – observant) charakterizuje praktičnost a pragmatičnost, mají realistický pohled na svět. Zaměřují se na současnost, anebo na událostí, které se už staly. Když u vás však dominuje intuitivnost (N – intuitive), raději se soustředíte na budoucnost a rádi dáváte šanci novým výzvám.

To, jestli jste spíše myslící (T – thinking) typ, možná poznáte už podle toho, že objektivně a racionálně přistupujete k věcem, a v souboji logiky a emocí u vás jednoznačně vyhrává to první. Máte tendenci skrývat své pocity a za efektivitu často obětujete i spolupráci. Cítící osoby (F – feeling) jsou empatičtější a méně soutěživé, upřednostňují harmonii ve společnosti.

Usuzující (J – judging) dávají přednost plánování před spontáností. Jsou rádi, když jsou události jasné a předvídatelné. Když jste vnímající (P – prospecting), pravděpodobně nemáte problém s improvizací, jste flexibilnější a změna plánu na poslední chvíli vás nevyvede z psychické pohody. Asertivní (A – assertive) charakterizuje sebevědomost, vyrovnanost a odolnost vůči stresu. Turbulentní (T – turbulent) jsou citlivější na stresové situace, jsou perfekcionističtí a zaměření na úspěch.

Když tyto písmena zkombinujeme, vznikne 16 typů osobností a ke každé se přiřazuje pátý aspekt (příklad: ENTP-T). Typy osobnosti jsou následně kategorizované podle čtyřech rolí:

Zdroj: 16personalities.com

Co jsem se z testu osobnosti naučila já a jak může pomoci i vám?

Po vyplnění testu osobnosti jsem viděla svůj výsledek na obrazovce: INFJ-A. Pro lidi tohoto typu je charakteristické, že mají velké sny a idey, které ale nezůstávají jen prázdnými slovy či myšlenkami – rádi podnikají konkrétní kroky k realizaci cílů. To je ve své podstatě pravda a čím víc za poslední roky poznávám samu sebe, tím více věřím, že to, co se zdá nemožné, trvá jen o něco déle dosáhnout.

Taktéž jsem se dozvěděla, že INFJ mají tendenci věnovat velkou pozornost pocitům druhých, někdy si však potřebují dopřát čas strávený osamotě, aby načerpali nové síly a zpracovali své myšlenky.

Co se týká slabých stránek, na lidi toho typu většinou platí, že jsou citliví na kritiku, těžko se otevírají okolí, jsou perfekcionisté a náchylní k vyhoření.

Soustředěním se na tyto oblasti jsem se snažila zhodnotit, od koho připomínky přicházejí, a na základě toho jsem jim buď nevěnovala pozornost, anebo jsem se nad nimi zamyslela a konstruktivní kritiku využila pro svůj růst.

Také usiluji o to, aby jsem upustila od perfekcionismu. Neznamená to, že nechci vždy podávat maximální výkon, ale snažím se vnímat realisticky, a namísto rozčilování se nad něčím, co se mi nepodařilo, jsem spíše vděčná za vše, čeho jsem doteď dosáhla.

Na předcházení vyhoření stále pracuji – jsem člověk, kterého zajímá mnoho aktivit a nerad plýtvá časem. K načerpání nové síly je však odpočinek nevyhnutelný.

Test osobnosti by tedy neměl sloužit na to, abyste výsledky považovali za “svaté” a namísto snahy o zlepšení jen říkali: “Prostě už jsem takový.”

Nemusí ale jít o velkolepou změnu. Nikdy stačí i to, že se člověk nad sebou zamyslí. No, je možné, že objevíte silné stránky, které jste doteď ani za pozitiva nepovažovali a začnete se vnímat jako člověka, kterého máte velmi rádi. 

V jakých oblastech vám může být test osobnosti nápomocný?

Pomůže vám při výběru povolání

Jestli se chcete realizovat, ale nevíte, kde začít, test osobnosti může být východiskem k přehodnocování povolání, které by mohlo být vaší povaze blízké. Jelikož máte díky osobnostním rysům lepší předpoklady pro určité typy práce, vyplnění testu vám možná pomůže odhalit profese, které by stály za zvážení.

Protože výsledky testů se vztahují na typy osobností a neberou do úvahy jedinečnost každého člověka, může se stát, že přes vaši introverzi preferujete aktivní spolupráci s lidmi, přestože ve volném čase trávíte většinu času sami, anebo naopak jako extroverti se můžete cítit komfortně i při každodenní práci za kancelářským stolem. Považujte tedy výsledek testu osobnosti za doporučení a pomůcku při rozhodování.

Může vás motivovat k osobnímu rozvoji

Poznání oblastí, ve kterých vynikáte a zároveň vašich slabých míst, je důležitým krokem k úspěchu, ať už v práci nebo osobním životě. Čím víc se poznáte, tím více si dokážete prosadit to, co v životě či vztazích skutečně potřebujete.

Naopak, neuvědomění si neužitečných návyků vás může brzdit, a také je méně pravděpodobné, že se jich zbavíte.

Váš osobní rozvoj může spočívat například v praktizování empatie a aktivního naslouchání druhým, ale i v upřednostnění odpočinku po mentálně vyčerpávajících aktivitách v podobě procházek na čerstvém vzduchu, meditace či poslouchání audioknih. 🙂

Lépe porozumíte potřebám ostatních

Po absolvování testu osobnosti lépe pochopíte, že na stejné situace reagují jiné tipy odlišným způsobem. To, že někdo přistupuje k věcem jinak, neznamená, že jeho pohled je nesprávný.

Porozumění jednotlivým typům osobnosti by vás mohlo inspirovat i ke zbavení se předsudků. Když rozumíte motivům a potřebám lidí ve vašem okolí, může to pomoci v předcházení konfliktům a vést k efektivní komunikaci.

Výsledek testu neznamená, že se nedokážete změnit

Největším přínosem testů osobnosti je, že vám umožní odhalit vlastnosti či schopnosti, které jste si doteď neuvědomovali.

Samotné vyplnění testu však nestačí na to, aby jste se důkladně poznali.

Největší užitek z něho získáte, když začnete sledovat a poslouchat sebe sama. Pravdivé vyplnění testu s určitým odstupem taktéž může odrážet váš vývoj, dokonce se může změnit i váš typ osobnosti.

Naše osobnost není vrozená a pevně daná, každý je schopen se zdokonalit. Je to jen otázkou motivace, vytrvalosti a vlastního přesvědčení, že se zlepšíme v určitých oblastech.

Jak to vnímete vy? Vyplnili jste už někdy test osobnosti? Zdály se vám jeho výsledky pravdivé, anebo se vyhýbáte jakémukoli “nálepkování” a typizování lidí?