Umělá inteligence: Už jste se s ní setkali?

Umělá inteligence, ChatGPT, AI. Pojmy, které na nás skáčou ze všech stran, moc jim nerozumíme, ale podle všeho je to něco skvělého a zároveň děsivého. Pravděpodobně se vám při čtení podobných slov budou v hlavě rodit nejrůznější katastrofické scénáře. Možná jste si i vzpomněli na to, jak Skynet ovládl svět. 

Ale to, že je teď umělá inteligence velké téma, neznamená, že po světě najednou začnou pobíhat Terminátoři. Zároveň to, že se o ní teď hodně mluví, neznamená, že je to nějaká nová věc. Umělá inteligence je mezi námi už dlouho. Dokonce je běžnou součástí našich životů, i když to třeba nevnímáte. 

Právě na takové případy se zaměřím v tomto článku a ukážu vám, že nové technologie, jako umělá inteligence, jsou pro lidstvo i velkým přínosem. Abychom se do toho ale mohli pustit, je potřeba si trochu posvítit na nudná fakta.

Daleká cesta do historie

Ještě než někdo tušil, že budou existovat počítače, kolovaly mezi lidmi myšlenky o samostatně myslících a chodících stvořeních, která vznikla lidskýma rukama. A tyto myšlenky sahají velmi daleko, předaleko. Už v řecké mytologii najdete bronzového obra Talose, jehož úkolem bylo bránit ostrov Krétu. 

U nás si zase stačí vzpomenout na Golema. Bytost uplácaná z hlíny, která poslouchala toho, kdo do něj vložil šém s daným úkolem. Skvělým příkladem jsou také Čapkovi roboti, kteří byli vytvořeni z živé hmoty a byli ideálními pracovníky. 

Od fikce k realitě jsme se ale dostali až o něco později. Přispěly k tomu objevy v dalších oborech jako jsou neurověda, informatika a matematika, které přišly s myšlenkou, že by bylo možné vytvořit umělý mozek. První pokusy o vytvoření umělé inteligence proběhly v polovině dvacátého století. Obor zaměřený na zkoumání umělé inteligence pak vznikl v roce 1956.

První stroje uměly řešit matematické úlohy a učit se jazyky. I když se nám to zdá dnes primitivní, v době svého vzniku to byly ohromující výsledky. Dokonce je vědci viděli tak optimisticky, že očekávali, že do 20 let vytvoří plně inteligentní stroj. Spoiler: Nevytvořili.

Místo toho se dlouhé roky střídaly úpadky a boomy zájmu o výzkum umělé inteligence. Za jeden z největších úspěchů je považován rok 1996, kdy stroj Deep Blue dokázal porazit šachového mistra Garyho Kasparova. Právě šachy byly pro svou složitost a komplexnost považovány za opravdovou výzvu pro počítače. 

Teď tedy máte ponětí o tom, kde se umělá inteligence vzala. Co se ale za tím termínem skrývá?

AI. Co to vlastně je?

Stejně jako u všeho v životě, žádná jednoznačná definice neexistuje. Všechny se ale shodují na tom, že je umělá inteligence (UI, nebo anglicky Artificial Intelligence – AI) stroj či počítačový program, který je schopný simulovat lidské myšlení a chování. 

Zároveň má schopnost se postupným učením zdokonalovat. Díky tomu, že AI má vlastnosti podobné lidské mysli, dokáže se přizpůsobovat řešení různých úloh, anebo se přizpůsobovat prostředí. K tomu využívá zpracování přirozeného jazyka a strojové učení (tzv. machine learning). 

Umělá inteligence se v zásadě učí podobně jako lidé. Čím více jí dáme dat, tím více se toho dokáže naučit. Napříkalad když mu dáte přečíst fakt hodně textu (mnohem víc  než povinný kánon k maturitě), on se díky tomu naučí porozumět jazyku, obohatí si slovní zásobu a díky tomu bude mít relevantnější výsledky. To samé platí, když jí takto dáme obrázky, zvuky apod. Čím více obrázků dostane AI k dispozici, tím lépe pozná Picassa od pětiletého dítěte. Dost se o tom rozepsal Michal ve svém článku, který sice má rozsah povinné četby, ale je mnohem zábavnější.

V rámci AI se může jednat o počítačové systémy, anebo o hmotné stroje jako jsou roboti nebo drony. V našem každodenním životě se setkáváme především s tou softwarovou, takže se jí pojďme podívat na obvody. A možná vás překvapí, kde všude se AI schovává.

Umělá inteligence v každodenním životě

Ačkoli se vám zdá, že s umělou inteligencí nemáte nic společné a rozhodně jste se s ní ještě nikdy nesetkali, opak je pravdou. Může se schovávat v podstatě na každém rohu. Spousta automatických procesů, se kterými se setkáváte ve svých mobilních telefonech nebo na internetu, má něco společného s AI. 

Zatímco sociální sítě nebo vyhledávače dlouho používaly nejrůznější algoritmy, dnes je pomalu nahrazuje umělá inteligence. Proč? Algoritmy jsou v podstatě soubory úkonů – posloupnost příkazů, které má počítač udělat. Zjednodušují a automatizují práci, například když máte soubor dat a podle nějakých kritérií vám je dokáže roztřídit. 

Umělá inteligence se oproti tomu umí učit. Není jen souborem instrukcí, ale sama se dokáže naučit a zlepšit řešení. Algoritmy a umělá inteligence nejsou opaky, ale algoritmy jsou důležitou součástí fungování AI. Právě takto fungují některé internetové stránky.

Při zmínce AI a internetu se vám možná někde vzadu v hlavě objevilo ChatGPT nebo Midjourney. Nás ale chytrý pomocník, který by měl mít odpovědi na otázky života, vesmíru a vůbec (slyšeli jste, že ve skutečnosti hloupne?) a generátor fantastických obrázků pro tuhle chvíli moc neberou. Jestli se tedy o nich chcete dozvědět víc, musíte popojít o dům, čtvrť a možná i město dál.

My se zaměříme na tu hlouběji ukrytou umělou inteligenci, která se schovává v internetových stránkách a službách, které denně využiváte. Umělou inteligenci najdete ve vyhledávačích, vašem e-mailu i na sociálních sítích.

Síla a prokletí sociálních sítí

Všichni jste už narazili na doporučené příspěvky na Facebooku nebo Instagramu. Někdy se vám může zdát, že to nabízí samé hlouposti – třeba já jsem měla dlouhé období truchlících vdov, nemocných dětí a nešťastných zvířátek. Nic, co bych si dobrovolně vybrala. Algoritmy na sociálních sítích to ale vyhodnotily jako obsah, který se mi líbí. Proč? 

Protože jsem na to koukala. I když se mi to nelíbilo, dokoukala jsem video do konce a většinou si ještě rozklikla daný profil, abych zjistila, co se stalo. (Mimochodem, tomuhle fenoménu se říká FOMO a znamená, že všichni chceme být u všeho.) Díky tomu sociální sítě zhodnotily, že mám morbidní zálibu v neštěstí a dávaly mi takového obsahu víc. Naštěstí už je to pryč, uff. 

Sociální sítě vám nabízí obsah, který s vámi nějak souzní. Vyhodnocují, na jaké profily se díváte, kterým fotkám dáváte srdíčko a na kterých strávíte nejvíce času. Díky těmto datům AI vyhodnotí, které příspěvky by se vám měly líbit a ty vám bude doporučovat. Jak moc jí to jde, musí posoudit každý sám – ale myslete na to, že vždy záleží na tom, jestli na ty blbiny, které vám nabízí, koukáte, nebo je jen přeskočíte a půjdete dál. (Pro tip: Koukejte nejvíc na koťátka a štěňátka, nikdy nezklamou.)

Podobně fungují i streamovací služby, ať už třeba Netflix nebo Spotify. Na základě toho, co posloucháte a na co se díváte, vyhodnocují další doporučený obsah, který vám nabízí. Jak moc jim to uletí, to už si každý zase musí srovnat sám.

Proč e-maily nejsou na jednom místě?

Další věcí, která spolupracuje s AI, je e-mail. V běžných e-mailových schránkách nyní naleznete primární složku, kam vám chodí pošta, a ještě jednu, do které chodí obchodní sdělení. Pak je tu taky spam.

Když vaším směrem letí e-mail, neví, kde bude jeho cílová destinace. O tom rozhodne až umělá inteligence, která na základě svých naučených vědomostí, jako třeba slovní spojení, která obsahují prodejní newslettery, vhodí e-mail do správné složky. Už nebude stačit, když se vyhnete slovům jako spam, newsletter nebo sleva. AI už umí rozpoznat i mnohem rafinovanější prodejní taktiky. Konec skřítkům, kteří ručně třídí poštu.

Hledej, šmudlo!

Umělé inteligenci neutečete ani při vyhledávání. Pamatujete na algoritmy? Přesně na nich fungovalo tradiční vyhledávání. Algoritmy procházely webové stránky a podle daných kritérií (klíčová slova, backlinky apod.) je indexovaly. Když jste pak do Google zadali třeba “videa nejroztomilejších koťátek”, vyhledávač by prošel všechny stránky, ve kterých měl zaznamenaná tato klíčová slova. Ta, která nejvíce odpovídají zadání, se pak objevily ve výsledcích vyhledávání.

Proč to nestačí? Protože takové vyhledávání neznamenalo ty nejlepší výsledky. Často je ovlivnilo třeba frázování nebo volba slov. Společným znakem takto vyhledaných stránek mnohokrát bylo, že jste si na nich možná dokázali koupit ledvinu, ale rozhodně tam nebyl recept na nejlepší palačinky, který jste hledali.

V tuto chvíli tedy nastupuje umělá inteligence. Díky využití AI se vám budou zobrazovat relevantnější a personalizovanější výsledky. Je to díky tomu, že AI sbírá data z různých zdrojů a chování dalších uživatelů a na jejich základě se díky již zmiňovaným vychytávkám jako machine learning a zpracování přirozeného jazyka učí, které výsledky jsou to pravé ořechové.

V neposlední řadě jsou tu třeba i chatboti, kteří na základě frází a klíčových slov ve vašem dotazu vyhodnotí, jakou nejpřesnější odpověď vám nabídnout. Oproti běžné zákaznické podpoře se sice musíte obrnit trpělivostí, protože někdy musíte tisíckrát zformulovat dotaz, aby vám rozuměl, na druhou stranu vám můžou nabídnout okamžitou odpověď dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu.

Rozpoznání obličeje

Bezpečnost, potvrzení identity, odemykání telefonu nebo marketing. Tohle jsou oblasti, kde se můžete setkat s rozpoznáváním obličeje. Umělá inteligence zkoumá vaše fyzické rysy a na jejich základě přiřazuje identitu. 

S jednoduchou verzí takovéto AI se setkáte ve vašem telefonu, nebo třeba na Facebooku. Přidali jste někdy skupinovou fotku na svou timeline a Facebook vám navrhl konkrétní přátele, které můžete označit? To může díky umělé inteligenci, která zpracováním fotek vás a vašich přátel rozklíčovala, o koho by se mohlo jednat. Stejně tak třídí fotografie v galeriích i některé mobilní telefony. 

Umělou inteligenci používají i mobilní telefony, které můžete odemknout pouhým pohledem na obrazovku. Face ID, které používají zařízení Apple, při původním nastavení na váš obličej přiřadí až 30 000 neviditelných teček, které mu pomáhají vás rozpoznat. Proto vás telefon pozná i po ránu, anebo když máte nasazené sluneční brýle.

Mobilní telefony

Kromě internetu a rozpoznávání obličeje jsou ve vašem mobilním telefonu další funkce, které umělou inteligenci využívají. AI vám zlepší fotografie, opraví chyby v textu, zapojí zvukového asistenta nebo vás dovede na správné místo.

Možná jste si všimli, že když fotíte svým mobilním telefonem, kamera sama rozpozná obličeje nebo objekty. Zároveň si foťák ve vašem telefonu umí sám pohrát s vyvážením bílé nebo kontrastem. Bez toho, aniž byste museli cokoli udělat. A hádáte správně – v tomto má dráty umělá inteligence.

Chatboty už jsme zmínili, ale existují i hlasoví asistenti, kterým řeknete příkaz nebo otázku a oni vám dají relevantní odpověď. Také vám umí naplánovat události do kalendáře, hlasovým příkazem zavolat jakémukoli vašemu kontaktu, anebo nastavit cílovou destinaci v navigaci. AI tam funguje jako překladatel – mluvený pokyn díky rozpoznávání řeči dokáže přepsat na text.

AI pomáhá i při opravování chyb v textu. Pokud jste tuto funkci nevypnuli a snášeli ji dost dlouho, možná jste si všimli, že čím déle telefon máte a čím více píšete, dostáváte mnohem relevantnější nabízené opravy chyb (konec nechtěným nevhodným slovům v mailech pro šéfa!). Je to proto, že díky AI se váš autocorrect dokáže naučit, jak mluvíte (i sprostě) a dávat vám jen takové návrhy, které opravdu oceníte. Také díky AI už celkem kvalitně umí telefony převádět mluvené slovo na text.

Kde ještě AI pomáhá?

Máte doma robotický vysavač? Je možné, že i ten váš využívá AI. Například vysávajícím pomocníkům značky iRobot umělá inteligence pomáhá rozeznávat překážky a také se učí ty nejefektivnější trasy, kudy uklízet (a někdy, jak se plést pod nohy). 

Velkou roli hraje umělá inteligence i ohledně bezpečnosti. Rozpoznávání obličeje se využívá i v případě hledání kriminálníků nebo pohřešovaných osob. Zároveň kamerové systémy, např. v nákupních centrech, také mohou využívat AI k detekování podezřelého chování. Proč je to potřeba, když to sleduje hlídač? Jednoduše proto, že lidské oči máme jen dvě a obrazovek může být i desítka.

Počítačový software s AI umí také lépe zpracovávat obrazy, a tak se lépe vyzná třeba ve špatně osvětlených prostorech, kde lidské oko nerozezná objekty či osoby. Tento program dokáže podezřelé věci či lidi zvýraznit, nebo třeba zaostřit a zlepšit kvalitu obrazu.

Budoucnost?

Co se bude dít s umělou inteligencí do budoucna? To nikdo pořádně neví. Víme ale, že se stane ještě běžnější součástí našich každodenních životů. Ačkoli může představovat hrozby, s největší pravděpodobností nepřipraví miliony lidí o práci (to jsme si mysleli i s automatizací výroby), ale spíš nám dokáže usnadnit život.

Což neznamená, že nedojde k proměně pracovního trhu. Není ale potřeba se rovnou vrhat do deprese a lustrovat nabídky práce v okolí. Vzpomínáte si třeba na tatínka Karlíka z továrny na čokoládu, který pracoval ve výrobně zubní pasty? Ten si také myslel, že mu stroj nahradí práci – a místo toho mu stroje vytvořily úplně novou pracovní pozici, na které byl ještě spokojenější než před tím.

Bude potřeba, aby si lidé s mechanickou, rutinní prací osvojili nové dovednosti, které dokáží uplatnit na pracovní trhu. Práce, která se opakuje a je téměř automatická, je ideální pro umělou inteligenci. Největší překážkou AI na pracovní trhu podle některých odborníků je její neschopnost kreativního myšlení. AI by rozhodně ocenila Popelka při třídění hrachu a čočky, u rozesmívání Šíleně smutné princezny by ale pravděpodobně selhala.

AI může hodně pomoci i ve zdravotnictví. Díky velké databázi dat může pomoct se správnou diagnózou nebo třeba vyhodnocením ultrazvuku či rentgenového snímku. Zároveň otevírá nové možnosti ve výzkumu a v pokroku léčení nejrůznějších nemocí, nových očkovacích vakcín apod. Dalším aspektem bude možnost operací prováděných za asistence robotických zařízení, díky kterým budou přesnější, rychlejší a efektivnější.

Pravděpodobně budoucností budou samořiditelná auta a další dopravní prostředky, které nás samy dovezou z bodu A do bodu B. Díky senzorům budou schopny vnímat dění okolo, ať už jde o stav vozovky, okolí nebo rychlosti a přizpůsobovat jízdu tak, aby byla zcela bezpečná a pohodlná. Některá města v dnešní době dokonce začala zavádět samořiditelné taxíky, což je ideální pro zatvrzelé introverty a posluchače audioknih, kdy je nebude nikdo rušit small talkem.

AI změní i to, jak se učíme, bude schopná digitalizovat učebnice, lépe odhalovat plagiáty nebo učivo přizpůsobovat studentům na míru. Méně zničených zad, děti budou moct rozvíjet své talenty a diplomovým pracím se vrátí jejich prestiž. Nebo…?

Na co si dát bacha

Zůstaneme ještě chvíli u vzdělávání. Ačkoli pomůže umělá inteligence odhalovat plagiáty, zároveň se bude stále častěji stávat, že studenti budou odevzdávat práce generované AI. A kdyby jenom studenti – i nakladatelské redakce se setkávají s rukopisy vytvořenými počítačovými programy. Nedávno americkým nakladatelským trhem otřásla kauza autorky, jejíž údajná kniha se objevila k prodeji na Amazonu. Problém je, že ona nic takového nikdy nenapsala.

Kromě toho je důležité myslet na to, že AI není neomylná, jelikož čerpá data, která jsou dostupná na internetu a z drtivé většiny generovaná lidmi. Taková data mohou být poškozená nebo třeba nekompletní, a takové budou i výsledky. Až vám tedy bude ChatGPT tvrdit, že 1+1=3, není to, protože je hloupá, ale protože tomu skutečně věří na základě získaných dat. 

S AI se pojí i bezpečnostní rizika. Největší nebezpečí představuje únik osobních dat, a tak byste si měli dávat pozor, o jaké informace se dělíte na internetu. Toužíte po velkém počtu sledovatelů na Instagramu? Mějte v mysli, že vás sledují cizí lidé a ne všichni vás sledují proto, že je váš obsah baví. Velkým tématem je i zveřejňování fotek vašich dětí na internetu, protože právě ty mohou být snadno zneužitelné. Jak?

Slyšeli jste už od deepfake? Je to technologie poháněná AI, která dokáže vytvořit realistická falešná videa, zvuky nebo fotografie téměř nerozeznatelná od skutečnosti. Nedávno tak světem proběhla písnička od Drakea a The Weekenda, která ale byla falešná. Deepfake technologie ale může být nebezpečná – může šířit propagandu a dezinformace, manipulovat politické volby, zničit někomu pověst, anebo vás uvrtat do nějakého podvodu. 

Co z toho plyne? 

Ačkoli se umělá inteligence zdá děsivá, stejně tak to bylo s každým novým technologickým vynálezem. Průmyslová výroba, auta, počítače a internet. Ale stejně jako je to se všemi novinkami, umělá inteligence je skvělý příklad pro pořekadlo dobrý sluha, ale zlý pán. AI je totiž jen tak užitečná a bezpečná, jak se k ní stavíte. 

Je celkem jisté, že AI už z našich životů nezmizí. Potom, kolik lidí se vrhlo do přetváření svých fantazií na Midjourney, anebo hledali odpovědi na věci, po kterých by se i ChatGPT začal červenat, je jisté, že tuhle euforii nic nezničí. Je ale potřeba nezapomínat, co se stalo Johnovi Connorovi a že musíme k umělé inteligenci přistupovat zodpovědně. 

Jak už jsem psala výše, anebo dokonce v článku o elektronickém panoptikonu, myslete na to, která data dáváte do online prostoru. Stále platí, že co je jednou online, už nikdy nezmizí. Zároveň nesdělujte své osobní informace nikomu, u koho nemůžete ověřit totožnost. 

Volá vám někdo, kdo se představil, že je z vaší banky a chce po vás citlivé údaje? Zavěste a kontaktujte svou banku na podpoře. A to platí i o známých – volá vám kolega z práce nebo sourozenec a chce údaje k vaší kartě? I když mluví jako on a sedí telefonní číslo, nikdy mu nic takového neříkejte. 

Ověřujte si informace. I když vám umělá inteligence bude tvrdit, že má pravdu, nemusí to být docela pravda. Stejně jako Wikipiedie neví všechno (i když se o to profesor Jan Sokol snažil a postupně ji přepisoval (i já díky tomu úspěšně splnila jeho předměty na vysoké škole :D)), ani umělá inteligence. Proč? Na to si už teď umíte odpovědět sami. 😉 

Důležité je myslet na to, že umělá inteligence je stále poměrně novinkou a ačkoli se teď o ní začalo mluvit ve velkém, čeká ji ještě dlouhá cesta. Ani vzdáleně jsme se nepřiblížili tomu, co si člověk pod umělou inteligencí představí – a nemusí to být nutně Skynet. Dnešní AI je trénovaná pro specifické úkoly a nehrozí, že si najednou uvědomí sama sebe a stane se při nejmenším C3PO, v tom horším případě depresivním Marvinem (empatii zatím nemá spousta lidí, natož roboti).

Slovo závěrem 

Je jasné, že umělá inteligence má svá rizika. Ale to téměř všechno – auta, nože, špatně připravené sushi. Jak jsme si ale ukázali v tomto článku, AI je v našich životech částečně už delší dobu. Ani jsme si jí nevšimli a přitom nám zjednodušuje životy. A bude v tom pokračovat dále.

Než se dočkáme převratného objevu na poli AI, ještě budeme dlouho čekat. V současnosti je potřeba soustředit se na benefity, které nám může nabídnout. Ať už je to usnadnění práce, jednodušší vyhledávání, anebo prostě to, že šéfovi nepošlete e-mail s neslušnými překlepy. 

Přesto je potřeba mít v mysli i to, abychom si byli vědomi dat a údajů, které sdílíme s ostatními. Ať už přes hovor, esemesky nebo třeba na internetu. 

Sdílej článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější články

Osobní rozvoj

Co mě o stresu naučila armáda

Stres. Tohoto strašáka potkáte dneska kdekoliv. Bývá spouštěčem mnoha nemocí, příčinou toho, proč večer nemůžete usnout a tak nějak může za všechno špatné. Že to není pravda ? A kdo teda může za globální oteplování? Stres! Proč jste nevyhráli v loterii? Jo, správně, byli jste ve stresu a teď jste ještě víc! Ale teď vážně…

Pokračuj >
Peter Podlesny Predavanie ohna Životní styl

Peter Podlesný: Výzvou moderního muže je najít svou osobní vizi a následovat ji

Kniha Petra Podlesného Předávání ohně se stala audioknihou roku 2021 a tento triumf se zopakoval i v roce 2022. S autorem knihy, zakladatelem platformy Mužom.sk, mentorem a motivačním koučem jsme hovořili mimo jiné i o toxické maskulinitě nebo o tom, jak odpočívat a jak se chránit před vyhořením.

Pokračuj >
Business

Čtyřdenní pracovní týden v praxi – úspěch, nebo selhání?

V létě loňského roku jsme na zkoušku spustili čtyřdenní pracovní týden. A teď je čas podívat se na výsledky. Co jsme se při tomto experimentu naučili, kde jsme narazili… a fungujeme v tomto režimu dále?

Pokračuj >