Kreativita: kde se bere a mohu být také kreativní?

Ač je vědecký pokrok téměř nezastavitelný, existuje na světě spousta sporných otázek. Je osobnost dána výchovou, nebo spíše geny? Jak velký podíl na úspěchu má talent? A v neposlední řadě – musí se člověk kreativní narodit, anebo se může kreativitu naučit i během života?

Nad tou poslední otázkou jste určitě už někdy přemýšleli. Proč někdo chrlí jeden super nápad za druhým? Proč někdo píše fakt sexy texty? Možná jste si kvůli tomu i někdy posteskli, jaká je škoda, že také nejste takhle kreativní. Jak by vám více tvořivosti mohlo změnit osobní nebo pracovní život! Ale… co když má každý úplně stejný potenciál být kreativní?

Co je to kreativita

Kreativita, nebo jinak řečeno tvořivost, je soubor nejrůznějších schopností, díky kterým můžete vykonávat jakoukoli tvůrčí činnost – psaní, kreslení, ale i další aktivity, kterými vznikne nějaké nové a originální dílo či myšlenka.

Jelikož být kreativní znamená něco tvořit, jako první vás napadne umění. Ale to je jen část. Většina teorií kromě umělecké kreativity rozlišuje i kreativitu vědecko-technickou. Vytvoření čehokoli, co vyřeší nějaký problém, lze považovat za tvořivé myšlení a tam se nejrůznější technické vynálezy (ale i myšlenky) rozhodně řadí.

Ptáte se, kdo je tvořivý člověk? Každý. Nemusíte být správného věku, pohlaví ani výšky. Dokonce ani neplatí někdy proklamované, že leváci jsou kreativnější, a nepomůže vám ani nadprůměrné IQ.

Můžete mít ale určité charakterové vlastnosti, které vám s probuzením kreativity trochu pomohou. Jednodušší to mají lidé hraví a zvídaví, kteří rádi popouští svou fantazii a nebojí se vykročit ze své komfortní zóny. Neuškodí ani cit pro estetičnost nebo špetka intuice.

Je ale důležité myslet na to, že každý je kreativní úplně jinak a nemá cenu se s jinými srovnávat. Stejně jako jednomu jdou více sporty a někdo umí hlavolamy, stejně tak je každý kreativní v jiné oblasti. Někdo své tvůrčí schopnosti využije k nalezení nového chemického prvku, někdo jiný k navrhnutí toho nejstylovějšího konferenčního stolku a další umí doma v kuchyni udělat jídlo aspirující na michelinskou hvězdu, a to jenom z těstovin, rajčat a sýra.

A ještě důležitější je uvědomit si, že i když máte třeba pocit, že nejste kreativní, není to pravda. Správným přístupem a tréninkem dokážete najít svou tvořivou schopnost i vy. Ale k tomu později. Zatím by bylo fajn si trochu povědět, kde se kreativita vzala a jak funguje.

Malý výlet do historie a tvůrčí proces

Historie nás naučila, že mnoho vědeckých objevů vzniklo jako náhoda. Něco začalo plesnivět nebo zářit a najednou tu byl převratný objev. O náhodnosti těchto vynálezů asi byli přesvědčeni i sami objevitelé, protože koncept kreativity je poměrně dost mladá záležitost.

Dnešnímu chápání tvořivosti táhne maximálně na 80 let. Určitě vás nyní napadlo, že kreativita tu ale musela být vždy. Kde by se jinak vzaly ty krásné historické stavby a dechberoucí vitrážová okna v kostelích? No, právě ta okna nezmiňuji náhodou – dlouho se věřilo, že všechny nápady přichází od boha. Pokud někdo přišel s něčím novým a originálním, věřilo se, že to bylo božské vnuknutí a samotnému člověku se nepřepisovaly žádné zásluhy.

Platon dokonce tvrdil, že všechny nápady již existují ve světě idejí a když nás poctí svou návštěvou, jsme schopni tuto ideu vnést i do našeho žitého světa. Takže hádáte správně, ten člověk se super nápadem zase ostrouhal a zásluhy nikde. Abychom se ale vrátili zpátky na cestu k dnešnímu chápání tvůrčího procesu.

Později, někdy tak v sedmnáctém století, se Bůh nechal stranou a kreativní lidé byli považováni za výjimečné, nebo dokonce génia. Jako slavný příklad vám v hlavě zabrnkal třeba Mozart. Výjimečné dítě, které víceméně odmala dřelo u klavíru. A je na každém, aby zvážil roky tréninku, studia a inspirace… oproti bájnému přirozenému talentu.

K modernímu chápání kreativity přispěl hlavně rozvoj psychologie ke konci 19. století. Trochu se o to zasadil náš starý známý Freud, protože právě on se začal zajímat o člověka jako o individuum. Poprvé ale s kreativitou přišel až anglický sociální psycholog Graham Wallas v knize The Art of Thought. Ten přišel se čtyřmi fázemi kreativního procesu. Těmi fázemi jsou: příprava, inkubace, osvícení, verifikace.

Příprava je poměrně jasná – chcete-li něco vymyslet, na něco přijít, musíte si to vymezit. Definovat si problém, otázku, úkol, na kterém chcete pracovat. Potřebujete super text na web? Musíte vědět, o čem má být. Sesbírat si dostatek informací, udělat si rešerši, někam se podívat… shromáždit všechny vědomosti, které potřebujete.

Inkubace je jakési uležení. Jít na procházku, věnovat se jiné činnosti, dát si přestávku. Abyste na svůj nápad mohli zapomenout. Ne, nespletla jsem se – zapomínání je v této fázi super důležité. Nejnovější výzkumy totiž ukazují, že zapomínání je tou nejdůležitější částí přestávky. Pomůže vám dostat se ze slepé uličky a podívat se na problém z jiného úhlu pohledu. (Nebo jednoduše zapomenete na ten namazaný chleba, na kterém potom vyroste penicilin. Vidíte, je to proces, ne náhoda.)

Dřívější teorie (i ta Wallasova) říkaly, že v inkubační době je nejdůležitější podvědomí. Že když se aktivně nevěnujeme myšlence, naše podvědomí to stále dělá. A pak se řešení náhle vynoří v té nejméně očekávané chvíli. Asi tedy není náhoda, že spousta skvělých nápadů přišla ve sprše nebo na záchodě.

A nyní se dostáváme k dalšímu kroku – osvícení. Právě v tomto bodě (a ve vaně) Archimédes zvolal „Heuréka“ a když Newtonovi spadlo jablko na hlavu, tak sice pravděpodobně křičel „au“, ale hlavou mu muselo běžet něco podobného. U nás tomu říkáme „aha efekt“. Je to chvíle, kdy najednou přijdete na řešení možná zdánlivě neřešitelného problému. Jdete se psem na procházku a zrovna v tu chvíli, kdy hledáte pytlík na bobek, vás osvítí a vy přijdete na odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec. Ale pozor, když přijde vaše „aha“, jste přesvědčeni o správnosti výsledku.

Proto přichází poslední, čtvrtá fáze. Verifikace. Je to fáze, ve které své řešení problému hodnotíte a analyzujete a nápad dále rozvíjíte. V tomto bodě byste měli přijít na to, že to není úplná hloupost a že to stojí za zkoušku. A někdy zjistíte, že je lepší ten nápad zmuchlat do kuličky a hodit do koše. No, ale i to ke kreativitě patří. Nebo si snad myslíte, že Fofola vznikla na první dobrou? 😉

Samozřejmě je toto jen jeden model kreativního procesu. Ale i ty modernější vychází právě z této teorie. A jelikož Wallas legitimizuje zapomínání a prokrastinaci v pracovním procesu, je sympatické se ho držet alespoň trochu, co říkáte?

Tipy na zlepšení kreativního myšlení

Asi už jsme se shodli na tom, že každý může být kreativní. A že žádná myšlenka není náhoda, že je za tím určitý proces. Ale vždycky je co zlepšovat, především pokud jste přesvědčeni, že kreativní myšlení nemáte. Máte, jen si to musíte přiznat. 

Ať se za tvořivého člověka považuje, nebo ne, existuje spousta tipů, které vám pomohou s tvořivým myšlením. A některé vás možná překvapí. 

Trénujte svůj mozek

Všechno, co děláme, je řízeno mozkem. Víte, že přesvědčení, že používáme téhle růžové hmoty jen 10 %, je mýtus? Podobně na tom je i přetrvávající myšlenka, že každý používáme víc jednu nebo druhou stranu mozku. Na to, aby tahle teorie fungovala, máme moc spojů mezi oběma polovinami. Nicméně.

Mozek je sval, který se dá trénovat jako jakýkoli jiný sval v těle. A když na to půjdete správně, můžete mít i v osmdesáti mozek jako za mlada. Tedy, alespoň to tvrdí slavný neurochirurg Sanjay Gupta, který svůj život zasvětil kognitivní dlouhověkosti a předává své poznatky, aby si mozek mohl vytrénovat úplně každý.

A jen pro zajímavost, když zrovna kreativně myslíte, nejvíce používáte tři části mozku: první se stará o soustředění, druhá o představivost a třetí zajišťuje, abyste si dávali podvědomé věci do souvislostí se skutečným světem (např. když se vám zdá něco povědomé a vy si uvědomíte, co to je). Čím více jste kreativní, tím více tato centra využíváte.

Jděte se projít

Určitě vám proběhlo hlavou, že procházka je lékem na všechno. No, na zlomenou nohu vám to asi nepomůže. Ale je mnoho oblastí, kdy vám chůze neuškodí. Vzpomeňte si na kreativní proces a fázi inkubace. Procházka je ideální příležitostí, jak si udělat odstup od řešeného problému a třeba na něj i trochu pozapomenout. Navíc v roce 2014 vznikla studie, ve které se potvrdilo, že lidem se lépe přemýšlí, když chodí, než když sedí. 

Pravidelný pohyb samozřejmě bude mít více benefitů, ale i obyčejná procházka vám dokáže alespoň dočasně nastartovat myšlení a podpořit vaši tvořivost.

Udržujte si dobrou náladu

To se snadno řekne, že? Ale má to své vědecké opodstatnění. Na začátku tohoto století se vědci Beeman a Kounios začali věnovat našemu pověstnému “aha efektu”. A přišli na to, že těsně před tím, než se tento moment prozření objevil, zvýšila se funkce anteriorního cingulárního kortexu (ACC). Zní to děsivě, ale kromě spousty jiného je to ta část mozku, která se stará o emoce nebo třeba o řešení sporných úkolů. A tahle část mozku má ráda, když jste šťastní. (A jen tak na okraj, špatná nálada zase podporuje analytické myšlení.) 

Když jsme dobře naladěni, jsme ochotni dát této části našeho myslícího svalu více prostoru a zároveň jsme ochotnější více riskovat. Když budeme dobře naladěni, budeme tedy přístupnější více nápadům, bude pro nás snadnější spojovat si (i na první pohled nespojitelné) souvislosti a celkově myslet “out-of-the-box”. Abychom ale byli spokojení a měli spokojené ACC, je třeba o sebe (i o něj) pečovat.

Známými faktory pro zlepšení celkového pocitu ze života jsou dobrý spánek, vyvážená strava, meditace nebo pohyb. Neuškodí si ani vytvořit rituály, které budete pravidelně dodržovat. Jedním z nich může být, že si každý večer před spaním projdete den a řeknete si alespoň jednu věc, za kterou jste vděční. Vděk vás totiž naučí soustředit se na pozitivno. A hádáte správně, čím větší soustředění na pozitivno, tím pozitivnější ACC a tím lepší nápady.

Odpočinek je přítel, ne lenost

Tento bod už vás musel napadnout, protože vyplývá ze spousty věcí, které již byly řečeny. Nejsme stroje a je potřeba i odpočívat (a kvalitně spát). Prospěje to vašemu tělu i mysli. A i samotné kreativitě, protože jestli si dobře pamatuje, inkubační doba je tu od toho, abychom nechali nápad uležet. 

Jestli na sobě cítíte, že je potřeba si dát pauzu, prostě si ji dejte. Dvacet minut odpočinku vám dá mnohem více než tři hodiny neefektivní práce kvůli tomu, že jste unavení. Navíc když přijímáte mnoho informací najednou, zahltíte se a nejste ani produktivní, ani kreativní.

V dnešní uspěchané době je odpočinek důležitější než dříve a zpomalit je často tím nejlepším, co pro své tělo, mysl i tvořivost můžete udělat. A jestli nevíte, jak žít pomaleji, máme k tomu i super článek.

Vystupte ze své komfortní zóny

Objevujte nové lidi, zážitky a perspektivy. Naučíte se tím přemýšlet mimo vaši bublinu a seznámíte se s novými náhledy na svět i život. 

A pokud nejste zrovna dobrodružný typ, nebo takový postup celkově nesedí k vaší osobnosti, vezměte si do rukou (nebo do uší) nějakou super (audio)knihu. Se správným příběhem dokážete vycestovat za hranice své fantazie a jiné lidi poznáte také. A nejlíp uděláte, když opustíte svůj oblíbený žánr a vrhnete se do neznámých vod. To bude to pravé dobrodružství.

Udělejte si na kreativitu čas

Kreativitu nemůžete uspěchat. Ani popohnat. Někdy je opravdu líná a musí mít čas se rozkoukat. Proto jí dejte čas. Že vám trvá vymyslet jednu větu dvě hodiny? To nevadí – ale nesmí vám na krk dýchat deadline. Díky stresu se kreativita určitě neobjeví a vaše dobrá nálada bude pryč a s ním i ochota ACC něco dělat. 

Najděte si čas, kdy vypnete okolní rozptylování a budete se věnovat jenom tvořivé práci. Každý má tento čas v jinou dobu a potřebuje k tomu jiné podmínky. Někomu vyhovuje velmi brzké ráno, kdy svět spí a nikdo ho neruší. Někomu se zase ty nejlepší nápady objevují uprostřed noci. Někdo zase potřebuje jít do hlučné kavárny během špičky, protože ho okolní hluky naladí na tu správnou vlnu. Stejné je to se samotou. Někdo raději přemýšlí sám, v klidu a tichu. Někdo upřednostňuje firemní brainstorming, kde létá jeden nápad za druhým. 

Ale nenechte se zmást – řešením není čekat, až kreativita vyleze ze své ulity a poctí vás svou návštěvou. Musíte jí chodit aktivně naproti. A tím, že si na ni vymezíte čas, který vám je příjemný a vyhovuje, vám ji pomůžete vylákat. 

Nebojte se zpětné vazby a/nebo spolupracujte

Bát se zpětné vazby je normální. Ale pohled někoho nezaujatého, který nestrávil přemýšlením nad danou věcí desítky hodin jako vy, může být osvěžující. A nebojte se přijít i s nápady, které jsou úplné blbosti. Protože je lepší špatný nápad, než žádný nápad. To, alespoň podle Tina Hrnčiara, vědí i v Red Bullu. 

Kromě toho, že je důležitá zpětná vazba, ani neuškodí, když si někoho vezmete na pomoc. Někdy stačí si s někým promluvit o věci, kterou řešíte, a najednou se vám vnukne úžasný nápad. Získáte tím navíc úplně novou perspektivu a možná zjistíte, že jste byli celou dobu zaseknutí u úplné zbytečnosti. 

Zkuste i tyhle maličkosti

Pište rukou. Zapomeňte na textové editory i chytré tužky na tablety. Mluvím o opravdovém psaní rukou s těmi prehistorickými nástroji zvanými papír a tužka. Překvapí vás, že právě samotný proces psaní vás navede na úplně jiné myšlenky, které popustí uzdu vaší fantazii. 

Když už jsem u psaní rukou, pište si své nápady. Jasně, tvůrčí činnost je proces, co má nějaká pravidla, ale kdo říká, že vás nemůže něco napadnout prostě jen tak? Tyhle nápady ale mají jednu společnou vlastnost – rychle mizí. Proto je dobré mít po ruce tužku a papír, nebo v tomto případě klidně i telefon, a hned si ten nápad zapsat. Protože jak píše Elizabeth Gilbert v knize Big Magic, když vás navštíví nápad a vy se o něj nestaráte, půjde zase o člověka dál.

Myslete na něco hodně daleko. Některé výzkumy říkají, že se naše schopnosti řešit problémy zlepšují, když myslíme na vzdálená místa, anebo události, které jsou časově daleko před námi, či za námi. Zkuste si tedy představit, jak slavíte Vánoce v roce 2025, anebo jak pozorujete klokany v Austrálii. 

Koukejte na zelené nebo modré věci. Podle různých studií o psychologii barev modrá barva signalizuje otevřenost a zelená růst. Nejlepší je navíc koukat na tyto barvy v přírodě a vyrazit do lesa nebo parku. Kromě dalších benefitů spojených s lesem vás pohled na tyto barvy uklidní a zbaví stresu.

Ještě bych chtěla připomenout něco, co už jsem říkala, ale je to důležité. Nesrovnávejte se s ostatními. Pokud jste před týdnem vzali do ruky štětec a ještě z vás není Picasso, je to naprosto v pořádku. Ti lidé, o kterých a od kterých čtete literaturu a jejichž fotky obdivujete v galeriích, jednou začínali jako vy. A dost možná to ze začátku nebyla taková hitparáda jako nyní. Pamatujte, že i Agathu Christie se Záhadou na zámku Styles nejdříve odmítlo šest vydavatelů.

Může tedy být kreativní každý?

Jak už tu párkrát bylo řečeno – ano. Předpoklady pro kreativitu má úplně každý a pokud si myslíte, že kreativní nejste, mýlíte se. Ale jako o všechny ostatní schopnosti, i o tvořivost je potřeba nějakým způsobem pečovat a nějak ji rozvíjet. 

Protože žádný učený z nebe nespadl a vše, čeho člověk chce dosáhnout, potřebuje čas, vůli a úsilí. A právě díky tomu na každého někde čeká jeho vlastní zvolání: “Heuréka”. 

A jak jste na tom s kreativitou vy? Je to pro vás bájná Atlantida, anebo na rozvíjení své tvořivosti pracujete? A co vždy funguje na nastartování vašich nápadů? 

Latest posts by Kateřina Horáková (see all)

Sdílej článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější články

Velký audioknižní průzkum Audioknihy

Velký audioknižní průzkum 2024

Zapojte se už do 11. ročníku Velkého audioknižního průzkumu a vyhrajte audioknihy! Odpovědi sbíráme do 31. prosince 2024.
Pokračuj >
Audioknihy

Audioknižní experiment: vybrali jsme nejlepší audioknihy z oblíbených žánrů

Audioknižní experti z Audiolibrixu dostali za úkol vybrat ze svého oblíbeného žánru jednu jedinou audioknihu, kterou by doporučili odvážnému jednci ochotnému probádat zatím neznámý žánr. ...
Pokračuj >
Velký audioknižní průzkum 2023 a soutěž o 22 audioknih Audioknihy

Velký audioknižní průzkum 2023

Informace o akci Velký audioknižní průzkum 2023 a soutěž o 22 audioknih, která probíhá od října do konce roku 2023.
Pokračuj >