Umělá inteligence, ChatGPT, AI. Pojmy, které na nás skáčou ze všech stran, moc jim nerozumíme, ale podle všeho je to něco skvělého a zároveň děsivého. Umělá inteligence ale je mezi námi už dlouho. Dokonce je běžnou součástí našich životů, i když to třeba nevnímáte. Právě na takové případy se zaměřím v tomto článku a ukážu vám, že nové technologie, jako umělá inteligence, jsou pro lidstvo i velkým přínosem. Abychom se do toho ale mohli pustit, je potřeba si trochu posvítit na nudná fakta.
Proč někdo chrlí jeden super nápad za druhým? Proč někdo píše fakt sexy texty? Možná jste si kvůli tomu i někdy posteskli, jaká je škoda, že také nejste takhle kreativní. Jak by vám více tvořivosti mohlo změnit osobní nebo pracovní život! Ale… co když má každý úplně stejný potenciál být kreativní?
Lidé jsou tvorové hraví. Jak v dětství, tak i v dospělosti. Paradoxně ale ve společnosti panuje přesvědčení o tom, že na hru mají nárok spíše děti. Proto je na hrajícího si dospělého koukáno trochu mezi prsty. Hraní ale přináší nesčetně benefitů, na které bychom neměli zapomínat.
Mozek funguje jako sval. A pokud jej nebudeme trénovat, bude ochabovat. A k jeho ochabování přispívá i nadměrné používání digitálních technologií. Tento jev se nazývá digitální demencí a může se projevit u kohokoli. Co je společným jmenovatelem? Hodiny a hodiny trávené u počítače, televize či mobilních telefonů a dalších elektronických zařízení. Dá se tomu ale nějak předejít?
Každý za sebou zanecháváme elektronickou stopu. Stopu, díky které vaše osobní údaje mohou putovat po celém světě, stopu, díky které se dá vystopovat váš pohyb po webu i světě. Do jaké míry žijeme ve společnosti dohledu? Jak moc jsme nevědomky sledováni a jak jsou naše data využívána? Je to vůbec etické? A můžeme dokonce říct, že žijeme v elektronickém panoptikonu?
Čtecí krize. Největší strašák každého čtenáře a knihomola. Představte si, že doma máte pěknou hromádku nepřečtených knih, ale do žádné se nemůžete začíst. I když byste hrozně moc chtěli. Trápí vás to a přemýšlíte nad tím, jak tu krizi překonat. Existuje ale vůbec nějaká čtecí krize, nebo je to jen chytře promyšlený marketingový tah?
Všude se mluví o tom, jak zvládat home office, a tak trochu se zapomíná, že v nové situaci jsou i studenti. Jsou postaveni do nové role, kdy je osud naučené látky pouze v jejich rukách a škola najednou má zaplnit jejich volný čas více než kdy jindy. Jak se tedy popasovat se samostudiem? Dá se vlastně zvládnout studium doma? A jak se máme do toho učení dokopat?
Tento web používá soubory cookies. Více informací zde. Copyright © 2012-2023 Audiolibrix