Jak studovat v karanténě

Všude se mluví o tom, jak zvládat home office, a tak trochu se zapomíná, že v nové situaci jsou i studenti. Jsou postaveni do nové role, kdy je osud naučené látky pouze v jejich rukách a škola má najednou zaplnit jejich volný čas více než kdy jindy. Jak se tedy popasovat se samostudiem? Dá se vlastně zvládnout studium doma? A jak se máme do toho učení dokopat?

Vyložme rovnou karty na stůl. Těžko.

V tuhle chvíli se totiž projeví vaše studijní návyky, které jste si začali vytvářet už na základní škole a táhnou se s vámi až do posledních stupňů vzdělávání. Jen si sáhněte do vlastního svědomí. Učíte se průběžně nebo nárazově? Děláte si vlastní poznámky, anebo je vždy vyloudíte u spolužáků? Nebo se učíte jen z prezentací? A chodíte vůbec na přednášky?

Všechny vaše návyky a zvyky teď vylezou na povrch. A vy zjistíte, jak (ne)efektivní byl váš přístup. Naštěstí ale není nic ztraceno a zavedením několika jednoduchých zásad můžete svůj přístup přeorganizovat.

Jak to nedělat

Mých pět let na vysoké škole bylo založeno na samostudiu. Respektive na přečtení kvanta knih, ze kterých se nakonec zkouška skládala. V zásadě se tam razil přístup, že „na přednášky je hrozně důležité chodit, ale radši si z toho moc nezapamatujte, protože zkouška stejně bude z té a té knihy.“ Jakoby… díky za nic.

A i když jsem úspěšně dokončila oba stupně vysokoškolského vzdělávání, byla jsem spíš zářný příklad toho, jak to nedělat. Povinnou literaturu jsem viděla z rychlíku a učení honila až po začátku zkouškového. (Doufám, že to teď nečte nikdo z mých vyučujících.) Ale! Poctivě jsem byla na všech přednáškách (já vím, psala jsem, že se vlastně nepočítají), takže jsem si vždy odsloužila nějaké to týdenní studijní minimum.

No ale protože jsem si sama párkrát nabila pusu, dá rozum, že vám můžu teď říkat, jak se to dá dělat lépe. Z mé zkušenosti jsem vytvořila několik okruhů, které je důležité při učení se doma zvážit:

  • Nastavte si mantinely a jasné cíle – studium je vlastně vaše práce a tam zaprvé nejste nonstop a zadruhé se musíte prokázat nějakou dokončenou činností.
  • Kvalita není o kvantitě – osmihodinový spánek je víc než učení do tří ráno.
  • Deadline je váš nejlepší kamarád – když si ho nastavíte od týden dřív.
  • „Tohle si budu pamatovat“ je mýtus – nebudete si pamatovat ani to, že si to nepamatujete.
  • Den před zkouškou je lepší jít na pivo než se učit – to nám říkal češtinář před maturitou, a ještě se k tomu dostaneme.

1: Pevný režim

Pracujte v jasně vymezeném čase a minimálně jeden den v týdnu si udělejte volnější. Nemusí být každý den rutina úplně stejná, ale ideálně den předem byste si měli vytvořit časový harmonogram, podle kterého se budete řídit. Super je také udělat si to-do list, abyste před sebou viděli, co jste již udělali a co vám ještě zbývá.

U to-do listu ale pozor. Nepiště si tam věci jenom proto, že si je chcete odškrtnout. Váš studijní den nestojí na tom, že si ráno vyčistíte zuby. Napište si tam hlavní body, které si ideálně rozložíte na menší celky – tím se vám úkol bude zdát zvládnutelnější. Například:

Zadání: Napsat seminárku na 10NS o tématu, o kterém jsem nikdy v životě neslyšel/a: (1) zjistit, o čem to má být, (2) dohledat si materiály a zpracovat zdroje, (3) vytvořit osnovu, (4) začít psát – dnes alespoň 2 NS, (5) otevřít si pivo.

Speciální tip: Pokud jste zvyklí pravidelně chodit na přednášky, zkuste se učit v čase, kdy byste jinak hodinu měli (nebo alespoň ten den), anebo alespoň kopírujte časovou délku přednášky. Budete mít pevně ohraničený časový blok, ve kterém byste v normálním světě prováděli úplně stejnou činnost.

Režim je alfa a omega. Když budete věci posouvat, budou se nabalovat jako sněhová koule. A když si takových koulí vytvoříte víc, nepostavíte sněhuláka, ale spíš bezpečný základ pro vyhoření a problémy s úzkostmi. Jinými slovy, bude se vám akorát stupňovat úroveň stresu a spotřeba kafe.

Pokud si vytvoříte dlouhodobý plán učení, budete mít přehled, co kdy musíte udělat a také, kolik času vám zbývá a jestli musíte přidat, anebo můžete třeba povolit. Super tipy na tohle téma taky najdete v článku od Petry.

2: Hlavně s odpočinkem

Každá práce se potřebuje vyvážit odpočinkem. Můžete si osvojit nějakou odbornou (čtěte ověřenou) techniku jako pomodoro, anebo si můžete vytvořit systém vlastní. Nejdůležitější je naučit se ho dodržovat.

Budete se hodinu učit a pak si dáte 15 minut pauzu? Anebo si dáte půl hodinku oddych po úspěšně splněném úkolu? Budete kopírovat režim ze školy? Anebo si po jedné dočtené kapitole přečtete kapitolu svého oblíbeného románu? Je to na vás.

Důležité je pamatovat na to, že odpočívat je potřeba a že když pojede od nevidím do nevidím, jednou se to na vás odrazí. Studovat nonstop nejde a pravidelných osm hodin spánku vás odmění mnohem více než tři hodiny učení navíc.

3: Nesmíte se zahltit

Když si práci rovnoměrně rozložíte, nebudete muset dodělat práci hned. Žádný spisovatel nenapsal knihu za jedno odpoledne (pokud nebyl Wittgenstein), proto ani vy nemusíte napsat dvacetistránkovou seminárku za tři hodny. Pokud jste ale chroničtí odkládači (jako já), oklamte sami sebe: deadline si stanovte o něco dříve, než skutečně je.

Pokud máte na něco měsíc, stanovte si tři týdny. Pokud máte deadline zítra do půlnoci, zkuste to mít už ve čtyři odpoledne. Deadline je ta nejlepší motivace a nikdo neříká, že nemůžete přelstít sami sebe a stanovit si ho o něco dříve.

Bojíte se, že to nebude fungovat a chybí vám důvod, proč byste to měli dělat? Vymyslete si vlastní odměňovací systém, který ale musíte striktně dodržovat. Za dopsání té těžké seminárky si koupíte audioknihu, za deset přečtených stránek si pustíte podcast a za dokončený to-do list si dáte pořádný cheat meal k večeři. Kreativitě se meze nekladou.

4: Poznámky, poznámky, poznámky

Každý si někdy řekl, že si něco nemusí zapisovat, protože to rozhodně nezapomene. Naopak. Člověk zapomene i to, že už to zapomněl.

Je lepší mít více poznámek o „jasný věcech“ a blbostech než opomenout něco důležitého, protože jsme byli líní. Skvělou volbou je zvýrazňovat a psát si už do původního textu. V tomhle bodě vás odkážu na článek o produktivním čtení od Ivana. Pokud nepracujete s hotovým textem, mně se osvědčilo vytvořit si text vlastní.

Lepší než heslovité poznámky mi vždycky přišlo psát je do celých vět. Pokud to byly zápisky z přednášek, ideálně tak, jak to přednášející řekl. (Což potom radši nikdy neukazujte tomu přednášejícímu.) Když už jsme u přednášek, mám další tip: je skvělé si při nich nahrávat zvukovou stopu. Při samostudiu si pak můžete znovu pustit tu část, do které jste se zamotali nebo které nerozumíte. (Tento tip je vám v současné situaci pravděpodobně k ničemu, ale alespoň máte něco do budoucna.)

A pokud něčemu fakt nerozumíte a nemáte se na koho obrátit, dám vám jeden ultimátní tip studenta filosofie: Ten blábol už určitě někdo četl a něco o tom napsal. Co to znamená?

Nebojte se používat sekundární literaturu. Nemusíte znovu objevovat Ameriku, stačí, že už to někdo udělal za vás. Ať jsou to cizí bakalářky nebo odborné publikace na dané téma, někdo už určitě pochopil to, co vám nejde. Bez primárního zdroje se sice neobejdete, ale sekundární literatura je ta nejlepší karta, kterou v ruce máte. Nebojte se ji použít (a nakonec její použití i přiznat).

5: Chce to klid

Učení si rozložte a nejlépe tak, že poslední den před zkouškou si dáte jen rychlé opakování. Drtit se do noci, když v osm ráno píšete test, se taky dost dobře může rovnat sebevraždě. A to samé platí i o odevzdávání prací. Seminárku odevzdejte o pár hodin dříve a vyhnete se stresu z toho, že vám pět minut před deadlinem vypadne internet. Navíc si to po sobě stihnete přečíst a případně opravit chyby.

Příběh ze života: v diplomce jsem měla místo „nadřazených“ kategorie „nadržené“ – a dozvěděla jsem se to z oponentského posudku. Červenám se doteď a kladu vám na srdce: fakt si to po sobě pořádně přečtěte.

Samostudium je sice zkouškou vaší pevné vůle a disciplíny, ale nese to i mnoho pozitivního. Můžete pracovat ve svém vlastním tempu a podle vlastního rozvrhu. Nebojíte se přepadových testů a dotěrných otázek od vyučujících, na které nemáte odpověď. Máte sociální sítě a internet, které jsou studnicemi odpovědí na nejrůznější otázky o bytí a nebytí, a nemusíte se bát je použít.

Samostudium může být otrava, ale taky to může být ten nejlepší způsob učení, který vyzkoušíte. Je to o přístupu a je to o snaze. A vy jste dostali několikatýdenní trial na vyzkoušení. Nepromarněte ho a zkuste se z toho vytěžit co nejvíc.

Sdílej článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější články

Audioknihy

Audioknižní experiment: vybrali jsme nejlepší audioknihy z oblíbených žánrů

Audioknižní experti z Audiolibrixu dostali za úkol vybrat ze svého oblíbeného žánru jednu jedinou audioknihu, kterou by doporučili odvážnému jednci ochotnému probádat zatím neznámý žánr. ...
Pokračuj >
Velký audioknižní průzkum 2023 a soutěž o 22 audioknih Audioknihy

Velký audioknižní průzkum 2023

Informace o akci Velký audioknižní průzkum 2023 a soutěž o 22 audioknih, která probíhá od října do konce roku 2023.
Pokračuj >
Umělá inteligence Technologie

Umělá inteligence: Už jste se s ní setkali?

Umělá inteligence, ChatGPT, AI. Pojmy, které na nás skáčou ze všech stran, moc jim nerozumíme, ale podle všeho je to něco skvělého a zároveň děsivého. ...
Pokračuj >