Čtecí krize – mýtus, nebo skutečnost?

Čtecí krize. Největší strašák každého čtenáře a knihomola. Představte si, že doma máte pěknou hromádku nepřečtených knih, ale do žádné se nemůžete začíst. I když byste hrozně moc chtěli. Trápí vás to a přemýšlíte nad tím, jak tu krizi překonat. Existuje ale vůbec nějaká čtecí krize, nebo je to jen chytře promyšlený marketingový tah?

V nejobecnější rovině je čtecí krize popisována jako stav, kdy z nějakého důvodu opadá zájem o čtení, anebo je pro vás čtení zkrátka těžší. Pokud se ale o tuto problematiku začnete zajímat hlouběji, velice rychle zjistíte, že to vůbec není tak jednoduché a že není krize jako krize.

Pojďme se tedy společně podívat na to, jak čtecí krizi definuje odborná literatura i na to, jak je čtecí krize vnímána dnes. Výsledek vás možná překvapí.

Skutečná čtecí krize

Když se na internetu chcete ponořit do zkoumání, co to je čtecí krize, máte dvě možnosti.

Můžete zadat pojem čtecí krize, anebo její anglický ekvivalent „reading slump“ do Googlu. V tomto případě vás zaplaví články, které hlásají, že obsahují zaručené tipy, jak čtecí krizi překonat, a seznamy knih, které vás z krize rozhodně dostanou.

Pokud ale chcete vědečtější výsledky, můžete si otevřít třeba Google Scholar nebo Research Gate. Když zopakujete celý proces vyhledávání, vyjdou vám v zásadě jen dva výsledky: Fourth-grade reading slump a Summer reading slump. Oba tyto „reading slumps“ jsou spojené s dětmi a také se sociálními rozdíly mezi nimi.

Pojďme si trochu upřesnit, o co se jedná.

Fourth-grade reading slump (čtecí krize ve čtvrté třídě) je v zásadě propad zájmu o čtení u dětí ve věku okolo 10 let. Proč je to hranicí zrovna deset let? 

Jde o dobu, kdy se otáčí situace a děti se v tomto věku již neučí číst, ale učí se díky čtení. Čtení se pro ně stává složitějším, protože jim text předává nějakou informaci, kterou musí v textu dešifrovat.

Čtou pomaleji, naráží na slova, kterým nerozumí, písmo je menší, textu je na stranách více a obrázků méně. To vede k přirozenému úpadku zájmu o čtení, protože zaprvé dětem jde hůře a za druhé je více spojováno se školou. Navíc mnoho dětí ani neví, co by je mohlo bavit číst, a proto je velice důležitá role učitele a rodičů, kteří by měli dětem pomoct najít ten správný směr a žánr.

Představte si, že by se vám na základce do rukou nedostal třeba Harry Potter. Myslíte, že byste i přes to četli? 

Já jsem ten člověk, kterému se do rukou nedostal. Navíc jsem okolo sebe neměla žádného čtenáře, který by mi něco doporučil a četba ze školy byla jednoduše povinnost, o kterou jsem nejevila velký zájem. Možná, že kdyby se mi do rukou dostal Harry jako ostatním, byla bych na tom jinak. Ale takto jsem ke čtení šla velice trnitou cestou, kdy jsem odkládala mnoho knih, dokud jsem nepotkala TU vyvolenou (nesmějte se), Stephanie Meyerovou. 

Rozdíl oproti jiným ale byl v tom, že já jsem měla tendenci si ke čtení cestu najít. Mnoho dětí to ale rovnou odsoudí jako nezajímavou aktivitu, ke které si nechtějí najít vztah. Proto je tolik důležitá role někoho, kdo má možnost děti nasměrovat tím správným směrem – ke čtení.

Ačkoli je tahle krize spojována hlavně s anglofonním prostředím, v našich zeměpisných šířkách máme i vlastní ekvivalent, který se nazývá jednoduše „čtenářská krize“. Nejčastěji jsou definované dvě, které opět krouží okolo 10 let věku.

První nastává mezi 8-9 rokem věku, kdy se děti zaměřují hlavně na techniku čtení a chybí jim z toho jakýkoli požitek. Druhé krizové období je úzce spojeno s koncem dětství (od cca 12 let, nicméně tento věk může být i nižší). Na jedné straně jde o jistý odpor ke škole, na druhé o změnou objektů zájmu. Děti se začnou více zajímat o své kamarády, opačné pohlaví, anebo jen začnou preferovat jiná média než knihy.

Druhý zmíněný, Summer reading slump (letní čtecí krize), můžete vyhledat taky pod termínem „summer learning loss“ (letní ztráta znalostí), což zjednodušeně znamená, že se děti po letních prázdninách vrací do školy s méně znalostmi, než získaly před jejich začátkem. 

Je to věc, kterou každý zažil. Přes léto se vlivem horka vypařila důležitá historická data i malá násobilka, z dovolené se nevrátila vyjmenovaná slova a ze zeměpisu jste si pamatovali jenom to, kde je nejlepší zmrzlina ve městě. Je to přirozený proces, který se týká všech dětí i předmětů, nás ale zajímá z pohledu čtení.

Daný úbytek zájmu o čtení a zhoršení jejich schopností číst souvisí s tím, že se děti věnují přes prázdniny jiným aktivitám a na čtení se zapomíná. Zároveň děti nechodí do školy, kde je jim takřka na denní bázi podsouvána literatura. 

Důležitý je zde i ekonomický faktor, kdy děti z hůře finančně zabezpečených rodin mohou mít menší přístup ke knihám, a tak se prohlubují rozdíly mezi dětmi pocházejícími z různých poměrů.

Jak je vidět, reading slump je reálný pojem, který můžete najít v odborné literatuře. Ve všech případech ale souvisí s jistým úpadkem zájmu o čtení u dětí. Je tedy velice vzdálený tomu, jak se v začala čtecí krize vnímat v současnoti.

Jak vidíme čtecí krizi dnes

Při psaní tohoto článku jsem se ponořila do hlubin internetu a snažila se najít, kdy se termín „čtecí krize“ zformoval tak, jak jej vnímáme dnes. Protože k tomu neexistuje žádná oficiální literatura, musela jsem si vystačit jen s daty publikování článků na toto téma.

Do roku 2010 se na internetu mluvilo jen o již dvou zmíněných krizích (fourth-grade a summer reading slump). Od roku 2010 se však tento pojem začal přetavovat a čtecí krize se začala formovat po podoby, jak ji vnímáme dnes. Toto téma se pak více vžilo do společnosti po roce 2015 a jeho popularita trvá dodnes.

Nelze určit, co přesně k rozšíření vedlo. Je však vidět jistý trend, že čtecí krize kopíruje pozvolný rozkvět knižních blogů a rozvoj online knižní komunity. Čím více čtenářů se spojovalo dohromady a vedlo diskuse, tím více se začalo mluvit o společném problému, který se velice rychle začal spojovat s pojmem „čtecí krize“.

A jak tedy reading slump nebo tu čtecí krizi vnímají současní čtenáři?

Jedinou přímou definici přináší poměrně nedůvěryhodný Urban dictionary: „čtenářova největší noční můra“. Ačkoli se to zdá jako velice nadnesené tvrzení, mnoho čtenářů mu dá za pravdu. Čtecí krize je stav, kdy nedokážete číst, i když si to přejete. Nemůžete se začíst (či zaposlouchat) do jakéhokoli příběhu, nedokážete udržet pozornost a do čtení se jednoduše musíte nutit.

Názory na to, co čtecí krizi způsobuje, se různí. Často je spojována ještě s jiným fenoménem – knižní kocovinou. To je stav, kdy jste dočetli tak skvělou knihu, že už se jí žádná jiná nevyrovná. Když máte knižní kocovinu, máte problém se začíst do jiného příběhu, protože ten předchozí ve vás stále vyvolává silné emoce. A protože nemůžete číst, velice jednoduše se knižní kocovina přerodí ve čtecí krizi.

Scénář samozřejmě může být i opačný – přečtete naprosto příšernou knihu, která vás demotivuje sáhnout po něčem jiném. Může to být buď absolutní znechucení nebo strach z dalšího zklamání, ale výsledek je stejný – na další knihu se skoro nemůžete ani podívat.

I když si to neuvědomujete, vliv mohou mít i sociální média. Pokud třeba na Instagramu sledujete nějaké knižní účty, prohlubuje to ve vás pocit neschopnosti: „Jak to, že oni můžou číst a já ne?“

Zároveň jste zahlceni obrovským výběrem, valí se na vás nejrůznější tituly a novinky a vy si nemůžete vybrat. A ano, i příliš velký výběr může být důvodem, proč se do čtení nehrnete.

Tento jev se nazývá rozhodovací paralýza a popisuje stav, kdy člověk není schopný vybrat si z více nabízených možností. A když se konečně rozhodne, nepociťuje takovou míru štěstí, jako očekával, protože stále přehodnocuje správnost své volby.

Příčinou čtecí krize ale v zásadě může být naprosto cokoli a každý čtenář může mít odlišný spouštěč. Výsledek je ale vždy stejný – nedokážete číst, a to vás štve.

Určitě vás zajímá, co je všeobecným lékem na tento stav? Paradoxně – více knih. Což nás přivádí k další otázce…

Může to být jen marketingový tah?

Dnešní vnímání čtecí krize pravděpodobně vzniklo jako produkt internetu, sociálních médií a online čtenářské komunity. Sama jsem součástí knižní komunity přes deset let a nikdy se o čtecí krizi nemluvilo tolik jako dnes.

Když na čtenáře přijde „čtecí krize“, shání se po prostředcích, jak ji překonat. K tomu patří i to, že hledá TU knihu. Knihu, která prolomí kletbu a on se vrátí zpátky do své čtenářské formy.

Na jedné straně na to určitým způsobem zareagovali vydavatelé a eshopy tím, že vymýšlí vlastní tipy na překonání reading slumpu, ale na druhé straně je tím nejlepším marketingovým nástrojem samotná komunita.

Knižní komunita přispívá k tomu, že se cítíte přehlcení a nechce se vám číst, či si nedokážete vybrat. Současně vám ale nabízí řešení v podobě nepřeberného množství tipů, do čeho se pustit.

A ono to funguje. Máte pocit, že vás nic, co máte doma, nebaví, a tak se poohlížíte po něčem novém. Protože když narazíte na článek „15 knih, které vás určitě vytáhnou ze čtecí krize“ nebo „7 ověřených tipů, jak překonat čtecí krizi“, vypadá to jako geniální a ověřené řešení. A nehraje roli, zda je takový článek účelným marketingovým tahem nakladatele, anebo pochází z dobré vůle milovníka knih.

Co když je to jen ve vaší hlavě?

A konečně se dostáváme k jádru věci. Občas se vám stane, že se vám nebude chtít číst. I pokud jste vášnivý čtenář. Je hrozně lehké se nechat přesvědčit, že je to čtecí krize a vlastně to není vaše vina.

Když ale máte pocit, že na vás taková čtecí krize leze, zastavte se a zamyslete se. Opravdu vůbec nečtete? Nemáte toho teď hodně v práci? Spíte dobře? Nevěnujete se spíš jiným koníčkům?

Skutečný důvod, proč se vám zrovna nechce hltat jedna stránka za druhou, může být hrozně jednoduchý – život. Anebo… se vám prostě nechce. Třeba za tím celým není žádný strašák v podobě krize. 

Kolik času trávíte na sociálních sítích? A kolik dílů seriálů jste už dnes stihli zkouknout? Důvod, proč se vám nechce číst, může být prostě lenost. Což si člověk často přiznat nechce. 

Nemusíte za tím hledat raketovou vědu ani dělat psychologický rozbor, proč vám nejde číst. I to, že hledáte na internetu tipy, jak se čtecí krize zbavit, může značit to, že se vám prostě číst nechce. A je to úplně v pořádku.

Je ale dobré si přiznat, co za tou nechutí opravdu je. Čtecí krize tu může fungovat spíše jako jistá škatulka, kterou omlouváte svůj vnitřní pocit, že byste měli číst. Není tedy lepší místo výmluv být upřímný sám k sobě a nazývat věci pravými jmény?

Čtecí krize je váš vlastní myšlenkový konstrukt. Čím víc se tomu pocitu oddáváte, tím se stává reálnějším. Je jedno, jestli tomu budete říkat čtecí krize, reading slump, nešťastné období nebo jakkoli jinak. Žádné zaručené rady z internetu vám nepomohou, protože je to naprosto individuální záležitost.

Jediný, kdo vám s tím pomůže, jste vy.

Čtěte pro sebe a podle sebe

Čtení je radost a ne závod. Pokud se vám nechce číst, prostě nečtěte. Pokud se do toho chcete nutit, je to vaše volba. Můžete měnit žánry, měnit formáty, zkoušet audioknihy, nutit se do čtení, vracet se ke starým známým… Anebo prostě čekat, až si vás ten pravý příběh najde sám.

Nikdo vás nemůže nutit dělat jedno ani druhé a je jen na všem vnitřním uvážení, jestli tomu dáte nálepku čtecí krize, kterou je třeba překonat, anebo nad tím mávnete rukou a počkáte, až se vám chuť číst vrátí.

Důležité je si uvědomit, že čtení má být v první řadě radost a zábava a žádný vymyšlený konstrukt jako čtecí krize, ať už je sebepopulárnější, by vám to neměl zkazit. Stejně jako se vám občas nechce běhat, nemusí se vám chtít číst.

Důležité je vědět, že to je v pořádku a nestresovat se kvůli tomu. 

Jak čtecí krizi vidíte vy? Věříte na ní, či máte dokonce nějaké vlastní zkušenosti?

Sdílej článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější články

Audioknihy

Audioknižní experiment: vybrali jsme nejlepší audioknihy z oblíbených žánrů

Audioknižní experti z Audiolibrixu dostali za úkol vybrat ze svého oblíbeného žánru jednu jedinou audioknihu, kterou by doporučili odvážnému jednci ochotnému probádat zatím neznámý žánr. ...
Pokračuj >
Velký audioknižní průzkum 2023 a soutěž o 22 audioknih Audioknihy

Velký audioknižní průzkum 2023

Informace o akci Velký audioknižní průzkum 2023 a soutěž o 22 audioknih, která probíhá od října do konce roku 2023.
Pokračuj >
Umělá inteligence Technologie

Umělá inteligence: Už jste se s ní setkali?

Umělá inteligence, ChatGPT, AI. Pojmy, které na nás skáčou ze všech stran, moc jim nerozumíme, ale podle všeho je to něco skvělého a zároveň děsivého. ...
Pokračuj >