Vnitřní motivace: víte PROČ a jak se donutit k učení, i když to někdy bolí?

Můj dnešní článek bude o osobní motivaci. Je super říct si “budu chodit na kurz a naučím se konečně pořádně angličtinu”. Ono to ale není jen tak. Donutit se naučit novou dovednost (ať už mluvit cizím jazykem, zpívat a hrát na kytaru nebo třeba lyžovat) totiž docela bolí.

Někdy to způsobuje bolest fyzickou (vlastně vždycky – bolí buď svaly z pohybu, nebo zadek či za krkem z vysedávání nad učebnicí), jindy bolest duševní, když máme pocit, že nám to vůbec nejde. Abychom tyto překážky dokázali překonat, musíme znát největší tajemství úspěchu a tím je vnitřní motivace.

S motivací a problémem jak se naučit jazyk pracuji celý svůj život. Naštěstí žijeme v době internetu, TEDu a audioknih. Moře inspirace je nekonečné a každý z nás si v něm může najít tu svou.  Pro mě byla velkou inspirací audiokniha Začněte s proč od Simona Sineka, i když její hlavní téma není vyloženě motivace k učení jazyka. 

Simona už nějakou dobu sleduji na sociálních sítích, mám ráda jeho TED přednášky a jeho myšlenky mi dávají velký smysl a často se shodují s mými vlastními zkušenostmi.

Také na našem blogu jste si mohli o učení a motivaci již přečíst mnohé. Petra moc dobře ví, co to znamená vědět PROČ něco dělám a že bez motivace to nejde, a její článek o výmluvách by si měl každý student povinně číst před spaním místo pohádky.

Často se ptáme sami sebe

  • PROČ se chci něco naučit? 
  • PROČ chodím do skupinového kurzu angličtiny, který organizuje můj zaměstnavatel? 
  • PROČ chodím třikrát týdně do parku běhat. (No, já ne, ale spousty lidí určitě ano.) 
  • PROČ chodím do práce pěšky, místo abych jezdil autobusem nebo autem?

Na každou z těchto otázek najdete odpověď snadno. 

  • Na kurz chodím proto, že mi to šéf nařídil. Musím tam chodit. A nebo tam chodím proto, že mě baví se vzdělávat, chci se domluvit s kolegy ze zahraničí a zaměstnavatel mi to platí, tak proč to nevyužít. 
  • Pěšky chodím buď proto, že u firmy není ráno možné zaparkovat, nebo protože chci být fit a hodinová procházka ráno a odpoledne mi dělá dobře.
  • Chodím běhat / na kolo / plavat / na jógu / na spinning …. prostě sportuji, protože musím zhubnout, nebo protože mě to baví a chci být fit.

Všimli jste si něčeho? Buď si odpovíme, že nás někdo nebo něco nutí, nebo že nás to baví. Hádejte, kdo se víc naučí, kdo se bude rychleji ve sportu zlepšovat a kdo bude mít mnohem lepší náladu po ránu? 
Pokud je naše motivace uvnitř, děláme to pro sebe a s radostí, jde nám to líp.

Co mě naučila salátová okurka

Jako malá jsem nesnášela salátové okurky a cukety. Částečně kvůli tomu, že je měla babička na zahradě. Nikdo z nás je nechtěl. Celé léto jsme pomalu nejedli nic jiného. Navíc jsme museli v horku okopávat záhonky a to byla děsná pruda. 

Děda před babičkou a motyčkou utíkal na ryby a moji rodiče se tvářili, že musí pracovat. Nakonec jsem to obvykle odnesla já a moje sluncem spálená ramena.

Dneska miluju práci na zahradě. Co se změnilo? 

Je to čas, který mám sama pro sebe. Pustím si k tomu do uší audioknihu a motyčka už mi nevadí. S láskou pozoruji, jak mi z malých semínek rostou rajčata, okurky (ano i ty nenáviděné okurky jsem se naučila mít ráda) a papriky. Našla jsem si k nim osobní vztah. 

Pěstuji je, protože jsou čerstvé, bez chemie a po ruce. Vidím je růst a mám z každého centimetru radost. Pravda, občas nutím děti pomáhat na zahradě a sousedům nabízím přebytky, ale světe div se! Děti obvykle pomůžou, když ví, že bude čerstvý salát. A sousedka? Ta by mi za bio okurku utrhla obě ruce. 

S učením (je jedno, jestli se učíte plavat, pěstovat citrusy nebo mluvit španělsky) je to hodně podobné. Musíte znát to kouzelné PROČ to chcete dělat.

Obklopujte se jazykem

Pamatujete si doby, kdy jste se ve škole učili na konci každé lekce 30 slovíček zpaměti? Často to nešlo vůbec, většinou jste je hned po písemce zapomněli. Jediný smysl byl, abyste dostali dobrou známku. To je ale nesprávná motivace. 

Dneska bych dala nevím co, abych si všechny německé předložky se třetím a čtvrtým vybavila automaticky a nemusela je složitě lovit v zadních šuplících své paměti. Když jsem se je učila na písemku, nenapadlo mě, že se to jedou bude hodit, až budu chtít kupovat jízdenky v Drážďanech. 

A co tedy funguje? Jak se naučit jazyk? Každému vyhovuje něco jiného ale jednu věc by měly mít všechny metody společnou – “obklopování se” jazykem. Abyste se naučili jazyk vnímat a přemýšlet v něm, musíte se v jeho prostředí pohybovat. K tomu není potřeba hned vyrazit do New Yorku a zruinovat rodinný rozpočet měsíčním kavárenským životem na Manhattanu. 

Najděte si k poslechu něco, co vás bude vážně bavit (třeba detektivka od Jeffreyho Archera v angličtině) a postupně se jí obklopujte všude – v autě, doma v obýváku, venku při běhání. Možná nebudete rozumět hned, ale už jen to, že CHCETE rozumět, bude správným hnacím motorem.

Kdysi, když jsem ještě byla na střední, mi z výměnného pobytu v Berlíně jeden kamarád přivezl dvě audioknihy na kazetách (jo, už je to hooooodně dávno). Vlastně je mám dodnes, mrkněte.

Jedna z nich byla moje oblíbená Agatha Christie a navíc detektivka, kterou jsem vůbec neznala. Kazetu jsem si pustila (nadšená z Agathy, a navíc s vědomím, že už se přece 3 roky učím německy na gymplu, takže ….) ….. a za chvíli jsem ji zase vypnula. Nerozuměla jsem ani slovo

Kamarád přišel a ptal se, “tak co, jak se ti to líbí?”. Tehdy zafungovala motivace (přiznávám, že se mi také trochu líbil ten kamarád) a kazetu jsem si pustila znovu. Po třech hodinách přehrávání kazety jsem byla pořád zmatená, ale už jsem občas rozeznávala “ich” “ aber” “und” a vlastní jména. 

Od té doby jsem ji poslouchala nesčetněkrát. Díky tehdy oblíbenému zvyku “přetáčet” kazety pomocí obyčejné tužky (neznáte? šetření energií v praxi) se nakonec páska v kazetě přetrhla. Tehdy už jsem ale znala tak třetinu příběhu zcela zpaměti. A víte, co se ještě stalo? 

Aniž bych v tu dobu chodila do nějakých speciálních kurzů jsem příběhu docela rozuměla. Každé slovo? To rozhodně ne! Obsah příběhu? To rozhodně ano. Co bylo mojí motivací?

  • Kamarád, který mi kazetu přivezl (a navíc si z Německa dovezl i slečnu, ale to jsem zjistila až mnohem později) – nechtěla jsem se před ním cítit tak trapně
  • Tvrdohlavost – to přece nemůže být tak těžké (když je člověk paličatý, často se překoná)
  • Oblíbená autorka (to je ta pozitivní motivace, kterou jsem zmiňovala)

Nikdy jsem studium němčiny úplně nevzdala. Cizí jazyky mě prostě baví a navíc jsem pořád měla ještě tu audioknihu, kterou jsem si později koupila v elektronické podobě. Moje tvrdohlavost a snaha to zvládnout mi nakonec pomohla i v pracovním životě. 

Když jsem pracovala jako průvodkyně na renesančním zámku a provázela kunsthistoriky obrazovou galerií, poznala jsem spousty odborníků a moc zajímavých lidí. Bez alespoň základní němčiny bych s nimi špatně hledala společnou řeč. 

Později, už jako učitelka češtiny pro cizince, jsem němčinu používala často jako prostřední jazyk. Byla v podstatě nezbytná pro přežití a bez ní bych měla práci mnohem složitější. 

Němčina pro mě nikdy nebude tak snadná jako angličtina, ale není přece nutné mluvit perfektně, důležité je cítit se dostatečně fajn, abyste se nebáli si pustit prima audioknihu a v ději se neztratili. A to se mi daří.

A ještě jedna věc. Kdybych tehdy dostala do ruky kazetu, na které by bylo něco například od Thomase Manna nebo do němčiny přeložená Babička Boženy Němcové (tu jsem nikdy nedokázala dočíst ani doposlouchat česky, natož v němčině!), asi bych ji podruhé nepustila a nejspíš bych teď po večerech na mobilu hrála Duolingo ve španělštině nebo francouzštině.

Motivovat sebe je náročné, ale co teprve děti?

Nedá mi to, abych nezmínila také svoje dva puberťáky. Motivovat děti k něčemu, co je samotné moc nebaví, je téměř nemožné. Ale každý kdo má děti ví, že jen téměř

Někdy funguje staré dobré vydírání (Nechce se ti zametat? Heslo na wi-fi jde změnit snadno.), někdy úplatky (Když posekáš zahradu, můžeš hrát na X-boxu.), někdy prosté příkazy (Proč? Protože jsem to řekla!). Všechno je to ale hlavně o komunikaci. 

Děti nejlépe namotivuji tak, že si s nimi budu povídat o tom, PROČ je to či ono tak důležité, proč potřebuji, aby si uklidili v pokoji a nebo co se stane, když se nám nechce nic dělat a nezalijeme záhony a skleník. Nejen o tom, jak s dětmi komunikovat, jak je motivovat a vychovávat, skvěle píše například americká psycholožka Philippa Perry v audioknize Toto mali čítať naši rodičia

Se svými dvěma syny se samozřejmě také často dohaduji. Někdy hormony vítězí nad rozumem, ale většinou se snaží alespoň pochopit důvody. A stejně tak jako na naše děti i na nás samotné působí, když chápeme podstatu a důvod.

Jak se tedy donutit učit nové věci? – Pár tipů na závěr

A tím se pomalu velkým obloukem vracím zpátky na začátek. Až se budete chtít pustit do učení angličtiny, do běhání nebo do počítačového kurzu, sedněte si (třeba s dobrou kávou) a tužkou v ruce. 

Na papír si napište důvody PROČ se do toho chcete pustit (a pamatujte si, že žádný důvod není ani špatný, ani hloupý) a také si zkuste představit, jaké překážky budete muset překonávat

  • Budete muset napracovávat čas, který strávíte na kurzu
  • Budete muset doma dělat domácí úkoly
  • Po sportování vás bude bolet celé tělo
  • Budete muset chodit běhat i ve špatném počasí… 
  • Budete se cítit trapně, až celí zpocení poběžíte kolem sousedova plotu

Najděte si parťáka. Ve dvou se to lépe táhne, i vám to půjde ve dvou lépe. Když budete klesat na mysli, kamarád či kamarádka vás podrží. Když nebude mít energii ten druhý, pomůžete mu se přemoct. Člověk mnohem snadněji vzdá kurz či chození do fitka, když chodí sám, než když chodí ve dvou. 

Udělejte si to pěkný. Víte, jak to myslím. Když jdete na jazykový kurz v práci, vezměte si oblíbený hrnek s čajem nebo si udělejte kávu. Pište tužkou, která má ten správný odstín inkoustu. Jdete-li sportovat, vezměte si do uší s sebou audioknihu nebo hudbu.

Odměňte se. Kupte si na běhání hezké oblečení, ve kterém se budete cítit pohodlně a příjemně. Pokud jste se pustili do oprašování angličtiny, sežeňte si knihu oblíbeného autora v zjednodušené formě a nejlépe k tomu ještě audioknihu.

Bavte se! Není na světě člověk, kterému by šlo všechno hned a perfektně. Budete se učit a učení = chyby. Ale díky chybám se zase učíme, takže to je vlastně dvojí výhra. Myslete pozitivně, berte chyby jako bonus a nebojte se jich.

Nebuďte na sebe tvrdí. Když se jednou nedokopete jít na pravidelný trénink, neuděláte včas domácí úkol nebo zkrátíte trasu, protože vás to prostě dneska nebaví, nebuďte na sebe naštvaní. Máte právo občas zapomenout, nestíhat nebo být leniví. Neberte to jako selhání, ale spíš jako důvod příště se víc snažit.

Nebojte se! Strach a negativní emoce hned na začátku “zabíjí” úspěch. Když se budete bát mluvit na dovolené v obchodě nebo restauraci, jak si procvičíte naučené fráze? A věřte mi, že Francouzi budou mít ohromnou radost, že vám rozumí, a nikdo nebude analyzovat gramatiku a stavbu vět. Jestliže budete stát pod kopcem se strachem, že ho nikdy nedokážete vyběhnout, možná se ani nepokusíte ho vyjít. A nemusíte ho hned napoprvé vysprintovat, stačí ostřejší chůze, ne?

Připravte se na to, že to bude bolet. Bude vás to stát čas a nebudete se postupně jen zlepšovat. Přijdou pády, chyby, možná bolesti a zranění.  Pokud ale budete vědět PROČ jste se do toho pustili, proč byste to měli vydržet, tak to zvládnete a překonáte se. Já vám věřím! A držím Vám palce. 

Nebojte se do toho vrhnout s vervou a úsměvem. Já se jdu teď přemlouvat, abych vzala hole a “vyběhla” svůj neoblíbený kopec. PROČ? Protože za ním jsou krásné louky a voňavý les, kam moc ráda chodím, a hlavně kde to miluje můj pes. Stáhla jsem si do apky detektivku od Agathy Christie a vlastně už se těším.

A co motivuje vás? Čím se nabudíte, abyste šli cvičit nebo udělali domácí úkol na jazykový kurz? Co vás žene překonávat sama sebe? Moc ráda si přečtu vaše zkušenosti.

Sdílej článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější články

Příspěvky od hostů

Dva autoři, dvě knihy: Proč je dobré dýchat nosem a koupat se v ledové vodě? 

Byl to ten nejhorší námět na knihu, ze kterého však James Nestor udělal světový bestseller, aktuálně přeložený do 36 jazyků. Řeč je o audioknize Dech, kde americký novinář učí lidi správně dýchat. V jeho stopách se vydal i Čech Libor Mattuš, který pomáhal uvádět Nestorův bestseller na český trh a sám učí české čtenáře dechová cvičení i ledové koupele, a to mimo jiné ve své knize Chladová terapie. Začátkem září se znovu spojili a jeden vyzpovídal druhého.

Pokračuj >
Business

Zavádíme na zkoušku 4denní pracovní týden

Rozhodli jsme se, že na zkoušku od 1.7. do 2.9.2022 budeme v Audiolibrix fungovat v režimu 4denního pracovního týdne v systému 100-80-100 – 100% mzdy za 80% času se 100% produktivitou. Uvidíme, jestli se naše očekávání naplní.

Pokračuj >
Osobní rozvoj

5 překvapivých způsobů, jak nepřestat růst

Tohle není motivační článek o pěti krocích, díky kterým se stanete úspěšnými. Pokud jsem vás právě neztratila, věřím, že se spolu vydáme na cestu přemýšlení nad tím, jak žijeme a jak využíváme příležitosti, které přirozeně máme.

Pokračuj >