Tyhle články s výběrem recenze si přímo prosí o komentáře k tomu, jak čas letí – protože podívejte se, neuvěřitelně už máme za sebou půlku roku. S koncem tohoto měsíce přicházejí vysvědčení dětí školního věku, ale u nás je to taky čas na výběr nejlepší recenze měsíce – tu tentokrát napsala Eva. Vy dál pište recenze také 🙂 Za každou dostanete 130 věrnostních bodů – a věrnostní body proměňujete za slevy nebo kredity, takže si klidně můžete „vypsat“ novou audioknihu.
Ako vždy – super
Počas príbehu z obdobia novembra 1989 som si dokonale oddýchla, nielen prenesením sa do obdobia, z ktorého si takmer nič nepamätám, ale dopriala som odpočinok aj svojim očiam. Príjemný hlas Mariána Geišberga mi šepkal do uška o mladom kriminalistickom uchu, o jeho učiteľovi Edovi, vykreslil obdobie aj prípad, ktorý dominoval v knihe, veľmi autenticky.
Dominik Dán na pozadí medziľudských vzťahov policajnej stanice totiž nerozohral len príbeh nevyriešených vrážd mladých dievčat, ktoré boli znásilnené, zahrdúsené a nájdené na lavičke mestského parku. Pri pozornom počúvaní (či začítaní sa) som totiž objavila ešte niečo – kus histórie (pre niektorých tak blízkej, pre mňa vzdialenej). A hoci sa prvé sekundy počúvania ozýva z reproduktoru autorova povestná fráza – Mesto, príbeh a všetky osoby v tejto knihe sú vymyslené a akákoľvek podobnosť so skutočnými udalosťami je čisto náhodná, hoci sa môžu niekomu zdať akési povedomé… odporučila by som audioknihu ako povinné počúvanie na hodiny dejepisu.
Dominik Dán nesklamal, humorom jemu príznačným, okorenil takmer každú kapitolu, okorenil revolučný november 1989, hoci sa pomery v spoločnosti menili zo dňa na deň. Osudy ľudí, hercov, študentov, policajtov, no aj obetí a vrahov, sa pretínali na námestí, v štrnganí kľúčov takmer zanikla túžba oddelenia vrážd po spravodlivosti.
Neskúmala som súslednosti s ostatnou tvorbou autora, od knihy som očakávala oddych, napätie aj prekvapenie. Autor mi ho spolu s Mariánom Geišbergom naservíroval nielen pri nedeľnom oddychu, ale aj pri sobotnom upratovaní a varení. A keďže ako žena dokážem robiť viac vecí naraz, mala som vďaka nim plnohodnotný zážitok. Nech žijú audioknihy!
Snaží se starat o to, aby vůbec lidi věděli, že nějaký Audiolibrix existuje. Ve volném čase ale před lidmi utíká do Kosmíru nebo Ketterdamu. Hlavně se jí neptejte na Brandona Sandersona, pokud nemáte alespoň hodinu volného času. Večery nejraději tráví stalkováním Marka Mansona, Ryana Holidaye, nebo Toma Bilyeu. A často se jí zdá, že se kamarádí s Ryanem Reynoldsem a Blake Lively. Jednou snad…
Umělá inteligence, ChatGPT, AI. Pojmy, které na nás skáčou ze všech stran, moc jim nerozumíme, ale podle všeho je to něco skvělého a zároveň děsivého. ...
Stres. Tohoto strašáka potkáte dneska kdekoliv. Bývá spouštěčem mnoha nemocí, příčinou toho, proč večer nemůžete usnout a tak nějak může za všechno špatné. Že to ...
Tyhle články s výběrem recenze si přímo prosí o komentáře k tomu, jak čas letí – protože podívejte se, neuvěřitelně už máme za sebou půlku roku. S koncem tohoto měsíce přicházejí vysvědčení dětí školního věku, ale u nás je to taky čas na výběr nejlepší recenze měsíce – tu tentokrát napsala Eva. Vy dál pište recenze také 🙂 Za každou dostanete 130 věrnostních bodů – a věrnostní body proměňujete za slevy nebo kredity, takže si klidně můžete „vypsat“ novou audioknihu.
Ako vždy – super
Dominik Dán na pozadí medziľudských vzťahov policajnej stanice totiž nerozohral len príbeh nevyriešených vrážd mladých dievčat, ktoré boli znásilnené, zahrdúsené a nájdené na lavičke mestského parku. Pri pozornom počúvaní (či začítaní sa) som totiž objavila ešte niečo – kus histórie (pre niektorých tak blízkej, pre mňa vzdialenej). A hoci sa prvé sekundy počúvania ozýva z reproduktoru autorova povestná fráza – Mesto, príbeh a všetky osoby v tejto knihe sú vymyslené a akákoľvek podobnosť so skutočnými udalosťami je čisto náhodná, hoci sa môžu niekomu zdať akési povedomé… odporučila by som audioknihu ako povinné počúvanie na hodiny dejepisu.
Dominik Dán nesklamal, humorom jemu príznačným, okorenil takmer každú kapitolu, okorenil revolučný november 1989, hoci sa pomery v spoločnosti menili zo dňa na deň. Osudy ľudí, hercov, študentov, policajtov, no aj obetí a vrahov, sa pretínali na námestí, v štrnganí kľúčov takmer zanikla túžba oddelenia vrážd po spravodlivosti.
Neskúmala som súslednosti s ostatnou tvorbou autora, od knihy som očakávala oddych, napätie aj prekvapenie. Autor mi ho spolu s Mariánom Geišbergom naservíroval nielen pri nedeľnom oddychu, ale aj pri sobotnom upratovaní a varení. A keďže ako žena dokážem robiť viac vecí naraz, mala som vďaka nim plnohodnotný zážitok. Nech žijú audioknihy!
Sdílej článek
Nejnovější články
Velký audioknižní průzkum 2023
Umělá inteligence: Už jste se s ní setkali?
Co mě o stresu naučila armáda