Hyperaktivita je v dnešní době tak trochu všudypřítomná. Stále větší množství dětí, ale i dospělých, slýchá tuhle diagnózu. A když přijde na literaturu a čtení, často představuje velkou překážku. Přitom ale existuje jednoduché řešení. Uhodli jste to. Jmenuje se audioknihy.
Proč je využívat? K tomu se dostaneme.
Diagnóza: ADHD
Nehodlám se pouštět do rozborů rozdílů mezi hyperaktivitou, poruchami pozornosti a dalším. Jen se pozastavím u toho, že v článku se budu soustředit hlavně na ADHD, což je porucha soustředění spojená s hyperaktivitou. Zkratka vznikla z anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder.
V čem spočívá? Název vysvětluje poruchu sám (i proto se k němu mimochodem přešlo), mezi projevy můžeme řadit nepozornost, impulzivnost, vznětlivost, hyperaktivitu. Často se vyskytuje v kombinaci s poruchami učení (jako jsou dyslexie, dysgrafie aj.), úzkostmi nebo i depresí.
Z drtivé většiny je příčina onemocnění genetická, ale má se za to, že vliv má i dnešní strava (hlavně oblíbená „éčka“) a další faktory.
Nejvíce se ADHD projevuje u dětí ve školním věku, ale výjimkou nejsou ani diagnózy v dospělosti. Tahle porucha totiž v dospělosti přetrvává a řada dospělých lidí je v situaci, kdy jim porucha nikdy nebyla diagnostikována.
Tady je mimochodem kořen problému v oblasti vnímání téhle poruchy. Často totiž uslyšíte někoho říkat, že „my když jsme byli ve škole, prostě jsme seděli a dávali pozor, nebyla jiná šance“ a „dnešní děti mají tuhle a tamtu poruchu a přitom jsou jenom zlobivé“. Ne vždycky tomu tak je.
Tahle diagnóza je reálná a je možné, že tuto poruchu máte a ani o tom nevíte. Neobjevila se jen tak zčistajasna. Ale ano, pravdou je, že se rožšiřuje čím dál tím více. To ale souvisí i se stravou a dalšími negativy doby.
Pozornost v digitální době
Bohužel žijeme v době plné nespočtu okolních vjemů, kdy je udržení pozornosti těžké i pro každého člověka bez této poruchy. Představte si to potom znásobené u člověka, který má problém pozornost udržet za jakékoli situace.
A teď se podívejte na děti. Žijí v prostředí s telefony, tablety, počítači, televizí. Existují za neustálých zvuků a jiných vjemů. A potom je posadíme do lavic ve třídách a chceme, aby seděly, mlčely a nehýbaly se.
U toho se ale dnes zastavovat nebudu. Školství se naštěstí rozvíjí společně s dobou, a tak dochází k integraci nových výukových program, které pomáhají třeba i dětem s poruchou pozornosti nebo učení.
Problém je totiž v tom, že takové poruchy neznamenají, že vaše dítě je hloupé. Je to spíš naopak. Drtivá většina lidí s touto diagnózou má nadprůměrnou inteligenci a například úkoly zadávané ve škole pro ně nejsou dostatečné. A stejně tak tomu je v dospělosti.
Pokud někdo nemá diagnostikovanou tuto poruchu, ale cítí její projevy, často může sám sebe odsoudit a myslet si, že je hloupý. S čímž je potom spojený i nástup dalších psychologických problémů.
ADHD a čtení
Pokud jste člověk trpící ADHD, nacházíte se před paradoxem. Chcete totiž načerpat co největší množství informací a knihy jsou pro vás jasnou odpovědí. Chtěli byste číst. Ale nedokážete u knihy udržet pozornost.
Často se budete vracet na začátek odstavce, protože už si nepamatujete, co jste četli. Přečtení jedné knihy vám může trvat třeba půl roku. Ne proto, že byste na ni neměli čas.
Proto byly pro většinu lidí s ADHD audioknihy tak úžasným objevem. A nechápejte mě špatně, ano, i u nich může vznikat problém s pozorností, ale je menší. Proč?
Jak pomáhají audioknihy
Prvním bodem a jedním z hlavních faktorů je odstranění části vjemů. Audioknihy mají totiž tu schopnost, že dokáží eliminovat problémy při snaze udržet pozornost u knihy. Pokud si čtete, často se může stát, že vnímáte zvuky v okolí – mluvení ostatních lidí, ale i obvyklé zvuky domácnosti nebo zvenčí. Ty vaši mysl rázem odvedou pryč od textu a můžete zase otáčet na první stránku.
Kdežto pokud si pustíte audioknihu, eliminujete jiné sluchové vjemy a alespoň část problému už je pryč. Pokud u poslechu zavřete oči, dokážete eliminovat i vizuální rušící faktory. Ale ani takový poslech samozřejmě není dokonalý. Když si představíte kohokoli s poruchou pozornosti, asi nebude úplně reálnou představou to, že by v klidu seděli v koutě někde se zavřenýma očima.
Tady mají audioknihy další výhodu. Jsou totiž jako stvořené pro to, abyste si mohli užívat příběh (nebo nabývali vědomosti) a přitom zvládli dělat nějakou další činnost.
Děti si můžou hrát s hračkami, stavebnicemi, kreslit si, apod. Vy můžete dělat kreativní činnosti, nebo třeba uklízet. Tím pádem se zbavíte toho nutkavého pocitu, že musíte jít a dělat něco dalšího.
Kombinace činností s audioknihou má potom za výsledek, že jako člověk s poruchou pozornosti zvládnete knihu „dočíst“. Což bývá samo o sobě velkým výkonem. Ale hlavně jich můžete konzumovat více.
Co říct na závěr? Pokud máte ve svém okolí někoho s touto poruchou, zkuste mu doporučit audioknihy. Pravděpodobně vám za to poděkuje!
Snaží se starat o to, aby vůbec lidi věděli, že nějaký Audiolibrix existuje. Ve volném čase ale před lidmi utíká do Kosmíru nebo Ketterdamu. Hlavně se jí neptejte na Brandona Sandersona, pokud nemáte alespoň hodinu volného času. Večery nejraději tráví stalkováním Marka Mansona, Ryana Holidaye, nebo Toma Bilyeu. A často se jí zdá, že se kamarádí s Ryanem Reynoldsem a Blake Lively. Jednou snad…
Hyperaktivita je v dnešní době tak trochu všudypřítomná. Stále větší množství dětí, ale i dospělých, slýchá tuhle diagnózu. A když přijde na literaturu a čtení, často představuje velkou překážku. Přitom ale existuje jednoduché řešení. Uhodli jste to. Jmenuje se audioknihy.
Proč je využívat? K tomu se dostaneme.
Diagnóza: ADHD
Nehodlám se pouštět do rozborů rozdílů mezi hyperaktivitou, poruchami pozornosti a dalším. Jen se pozastavím u toho, že v článku se budu soustředit hlavně na ADHD, což je porucha soustředění spojená s hyperaktivitou. Zkratka vznikla z anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder.
V čem spočívá? Název vysvětluje poruchu sám (i proto se k němu mimochodem přešlo), mezi projevy můžeme řadit nepozornost, impulzivnost, vznětlivost, hyperaktivitu. Často se vyskytuje v kombinaci s poruchami učení (jako jsou dyslexie, dysgrafie aj.), úzkostmi nebo i depresí.
Z drtivé většiny je příčina onemocnění genetická, ale má se za to, že vliv má i dnešní strava (hlavně oblíbená „éčka“) a další faktory.
Nejvíce se ADHD projevuje u dětí ve školním věku, ale výjimkou nejsou ani diagnózy v dospělosti. Tahle porucha totiž v dospělosti přetrvává a řada dospělých lidí je v situaci, kdy jim porucha nikdy nebyla diagnostikována.
Tady je mimochodem kořen problému v oblasti vnímání téhle poruchy. Často totiž uslyšíte někoho říkat, že „my když jsme byli ve škole, prostě jsme seděli a dávali pozor, nebyla jiná šance“ a „dnešní děti mají tuhle a tamtu poruchu a přitom jsou jenom zlobivé“. Ne vždycky tomu tak je.
Tahle diagnóza je reálná a je možné, že tuto poruchu máte a ani o tom nevíte. Neobjevila se jen tak zčistajasna. Ale ano, pravdou je, že se rožšiřuje čím dál tím více. To ale souvisí i se stravou a dalšími negativy doby.
Pozornost v digitální době
Bohužel žijeme v době plné nespočtu okolních vjemů, kdy je udržení pozornosti těžké i pro každého člověka bez této poruchy. Představte si to potom znásobené u člověka, který má problém pozornost udržet za jakékoli situace.
A teď se podívejte na děti. Žijí v prostředí s telefony, tablety, počítači, televizí. Existují za neustálých zvuků a jiných vjemů. A potom je posadíme do lavic ve třídách a chceme, aby seděly, mlčely a nehýbaly se.
U toho se ale dnes zastavovat nebudu. Školství se naštěstí rozvíjí společně s dobou, a tak dochází k integraci nových výukových program, které pomáhají třeba i dětem s poruchou pozornosti nebo učení.
Problém je totiž v tom, že takové poruchy neznamenají, že vaše dítě je hloupé. Je to spíš naopak. Drtivá většina lidí s touto diagnózou má nadprůměrnou inteligenci a například úkoly zadávané ve škole pro ně nejsou dostatečné. A stejně tak tomu je v dospělosti.
Pokud někdo nemá diagnostikovanou tuto poruchu, ale cítí její projevy, často může sám sebe odsoudit a myslet si, že je hloupý. S čímž je potom spojený i nástup dalších psychologických problémů.
ADHD a čtení
Pokud jste člověk trpící ADHD, nacházíte se před paradoxem. Chcete totiž načerpat co největší množství informací a knihy jsou pro vás jasnou odpovědí. Chtěli byste číst. Ale nedokážete u knihy udržet pozornost.
Často se budete vracet na začátek odstavce, protože už si nepamatujete, co jste četli. Přečtení jedné knihy vám může trvat třeba půl roku. Ne proto, že byste na ni neměli čas.
Proto byly pro většinu lidí s ADHD audioknihy tak úžasným objevem. A nechápejte mě špatně, ano, i u nich může vznikat problém s pozorností, ale je menší. Proč?
Jak pomáhají audioknihy
Prvním bodem a jedním z hlavních faktorů je odstranění části vjemů. Audioknihy mají totiž tu schopnost, že dokáží eliminovat problémy při snaze udržet pozornost u knihy. Pokud si čtete, často se může stát, že vnímáte zvuky v okolí – mluvení ostatních lidí, ale i obvyklé zvuky domácnosti nebo zvenčí. Ty vaši mysl rázem odvedou pryč od textu a můžete zase otáčet na první stránku.
Kdežto pokud si pustíte audioknihu, eliminujete jiné sluchové vjemy a alespoň část problému už je pryč. Pokud u poslechu zavřete oči, dokážete eliminovat i vizuální rušící faktory. Ale ani takový poslech samozřejmě není dokonalý. Když si představíte kohokoli s poruchou pozornosti, asi nebude úplně reálnou představou to, že by v klidu seděli v koutě někde se zavřenýma očima.
Tady mají audioknihy další výhodu. Jsou totiž jako stvořené pro to, abyste si mohli užívat příběh (nebo nabývali vědomosti) a přitom zvládli dělat nějakou další činnost.
Děti si můžou hrát s hračkami, stavebnicemi, kreslit si, apod. Vy můžete dělat kreativní činnosti, nebo třeba uklízet. Tím pádem se zbavíte toho nutkavého pocitu, že musíte jít a dělat něco dalšího.
Kombinace činností s audioknihou má potom za výsledek, že jako člověk s poruchou pozornosti zvládnete knihu „dočíst“. Což bývá samo o sobě velkým výkonem. Ale hlavně jich můžete konzumovat více.
Co říct na závěr? Pokud máte ve svém okolí někoho s touto poruchou, zkuste mu doporučit audioknihy. Pravděpodobně vám za to poděkuje!
Sdílej článek
Nejnovější články
Čtyřdenní pracovní týden v praxi – úspěch, nebo selhání?
V létě loňského roku jsme na zkoušku spustili čtyřdenní pracovní týden. A teď je čas podívat se na výsledky. Co jsme se při tomto experimentu naučili, kde jsme narazili… a fungujeme v tomto režimu dále?
Vnitřní motivace: víte PROČ a jak se donutit k učení, i když to někdy bolí?
Pokud se chcete naučit něco nového, občas to může bolet. Abyste to brzy nevzdali a dopracovali se do zdárného cíle, potřebujete tajnou zbraň – vnitřní motivaci. Co to vůbec je a jak se k ní při učení dopracovat?
Dva autoři, dvě knihy: Proč je dobré dýchat nosem a koupat se v ledové vodě? 
Byl to ten nejhorší námět na knihu, ze kterého však James Nestor udělal světový bestseller, aktuálně přeložený do 36 jazyků. Řeč je o audioknize Dech, kde americký novinář učí lidi správně dýchat. V jeho stopách se vydal i Čech Libor Mattuš, který pomáhal uvádět Nestorův bestseller na český trh a sám učí české čtenáře dechová cvičení i ledové koupele, a to mimo jiné ve své knize Chladová terapie. Začátkem září se znovu spojili a jeden vyzpovídal druhého.