Krátká historie audioknih
dejiny-audioknihy---final-cs   Audioknihy nejsou produktem posledních let, jak mnozí mylně předpokládají. Jejich začátky sahají až do 19. století a na své cestě k modernímu provedení si prošly mnohými změnami. V tomto článku se podíváme na historické milníky, bez nichž bychom neznali audioknihy tak, jak je známe dnes.  

Úplné začátky

Vše začalo v roce 1877, kdy Thomas Alva Edison vynalezl mechanické zařízení na nahrávání a reprodukci zvuku – fonograf. 19. února 1878 si tento přístroj nechal patentovat. „V prosinci 1877 přišel do redakce Scientific American mladý muž a položil před redaktory malý, jednoduchý přístroj, o němž je informoval spoře. Bez jakékoli ceremonie otočil návštěvník kličkou a k úžasu všech přítomných stroj řekl: „Dobré ráno, jak se vám daří? Jak se vám líbí fonograf?“ Stroj tak promluvil sám za sebe a oznámil všem fakt, že je to fonograf.“ Edison svůj nový přístroj představil s pompézností, která je věrně podobná prezentacím Steva Jobse o několik desítek let později (Apple také použil Edisonův portrét v jedné ze svých globálně úspěšných kampaní „Think different“.) Jedním z Edisonových záměrů při tvorbě fonografu byla i reprodukce knih pro nevidomé a jako první nahrávka posloužila načtená říkanka „Mary měla jehňátko“. Edison však nebyl jediný. V roce 1888 nezávisle na něm rozvíjel německý vědec Emile Berliner přístroj, který by k záznamu nepoužíval válec jako fonograf, ale desky. Edison se dále věnoval fonografu, protože ho vnímal jako technicky dokonalejší. Následoval dlouholetý souboj mezi oběma přístroji. Konec vzájemné rivality nastal až se zavřením Edisonovy továrny v roce 1929. My z historie víme, že gramofonové desky z něj nakonec vyšly vítězně.  

LP desky pro nevidomé

Na přelomu 19. století se začaly prodávat první nahrávky s mluveným slovem. Na každý válec se vešly přibližně 4 minuty záznamu, což značně omezovalo možnost je použít na reprodukci celých knih. To se nezměnilo ani poté, co se kapacita zvýšila na 12 a později “až na” 20 minut. K lepšímu užití pořád něco chybělo. V Británii probíhaly ve 20. letech minulého století testy pod záštitou Institutu pro nevidomé (Royal National Institute for the Blind – zkráceně RNIB), které měly za úkol zkoumání způsobů zpřístupnění knih zrakově postiženým. Jedním ze zkoumaných objektů byly i v budoucnu tak populární LP desky. První řádný zlom ale přišel až v letech třicátých, a to v Americe. Americká společnost pro nevidomé (American Foundation for the Blind, zkráceně AFB) a Knihovna pro nevidomé (Library of Congress Books for the Adult Blind) společnými silami založily program „mluvících knih“, tedy „Talking Books Program“. Hlavními cíli tohoto programu bylo zpřístupnění knih veteránům 1. světové války a jiným zrakově postiženým jedincům. První testování proběhlo v roce 1932 a lidé si tak mohli poslechnout třeba báseň Edgara A. Poea – Havran. V roce 1934 oficiálně vešly do oběhu první nahrávky a mezi nimi samozřejmě nechyběla Bible. K dispozici byly také Deklarace nezávislosti, některé Shakespearovy sonety nebo knihy Rudyarda Kiplinga. Institut pro nevidomé doručil v Británii první mluvící knihy o rok později, konkrétně 7. listopadu 1935. Poslechnout si tehdy lidé mohli Vraždu Rogera Ackroyda od Agathy Christie a Tajfun od Josepha Conrada. Tyto „mluvící knihy“ byly namluvené na LP deskách o kapacitě 25 minut na stranu. Jedna kniha byla tedy nahraná na přibližně deseti deskách. Do roku 1937 už bylo v oběhu mezi nevidomými kolem 1000 přehrávačů LP desek. Během 2. světové války bylo zničeno náhrávací studio RNIB a chvíli to vypadalo, že výroba bude muset být zastavena. Tehdy přišla na pomoc americká AFB a poslala do Británie zásobu gramofonových jehel, aby mohla výroba „mluvících knih“ pokračovat. Co ale čert nechtěl, náklad byl zničen během bombového útoku v anglickém přístavu a AFB tak byla nucena poslat další várku. Ta se už naštěstí dostala na správné místo a produkce knih pro nevidomé mohla pokračovat i přes okolní útrapy.  

Technologický pokrok a vznik audioknižního trhu

„Mluvící knihy“ se v dalších letech prodávaly výhradně na LP deskách. Ty byly distribuovány do školních archivů a knihoven. Audioknihy jako takové se však zatím netěšily všeobecné popularitě. S vynálezem magnetické pásky a později hlavně se vznikem dnes už téměř zapomenutých malých audiokazet však jejich popularita začala postupně růst. V roce 1960 byl v Británii představen nový přehrávač, Mark 1, který jako první s tehdejší magnetickou páskou pracoval.
From-Bombs-to-Blockbusters_hero
  Magnetické pásky byly kotouče, které sice nabízely mnohem větší flexibilitu a menší pravděpodobnost zničení než LP desky, ale nevidomým se s nimi špatně zacházelo. Pásky se musely manuálně navíjet. Kotouče byly navíc tak velké a těžké, že je anglická pošta odmítala doručovat se zbytkem zásilek a musely být tedy doručovány odděleně. Největším přínosem pro audioknihy byl tak nakonec vznik audiokazet. V roce 1966 přišla britská RNIB s přehrávačem Mark IV. Ten místo kotoučů přehrával kompaktní audiokazety (MC = Music Casette). V průběhu 60. let stoupl počet členů RNIB z 10ti na 40 tisíc. Audiokazety se těšily velké popularitě mezi nevidomými posluchači. A nejen mezi nimi. Jejich nástup ve velké míře umožnil vznik audioknižního trhu jako takového.  

Rozkvět audioknižního průmyslu

V 70. letech minulého století nastaly dvě zásadní změny ve způsobu přehrávání zvuku, které se postaraly i o rozkvět audioknižního průmyslu. Společnost Sony přišla s přenosným přehrávačem audiokazet, jemuž dala příznačné jméno Walkman (walk=chodit, man=člověk). Ten umožňoval poslouchání zvukových nahrávek kdykoli za pochodu. Ve stejnou dobu byly ve většině nových aut instalovány kazetové přehrávače. Lidé mohli na cestě autem konečně poslouchat, co se jim zlíbilo. Díky těmto přehrávačům a velké dostupnosti audiokazet se mezi lidmi začalo rychleji šířit povědomí o tzv. “mluvících knihách” a tomto novém způsobu četby.   Old audio cassette on white background

Další audioknižní mezníky

V 50. letech minulého století bylo v Americe založeno první vydavatelství věnující se pouze audioknihám – Caedmon Records. Jejich první nahrávkou byla kolekce básní Dylana Thomase. Po velkém boomu audiokazet už se vedle těchto průkopníků publikování audioknih věnovalo kolem devíti vydavatelů. Další zlom přišel v letech osmdesátých. Popularita audioknih se znásobila a např. na americkém trhu v roce 1988 působilo už kolem 40 vydavatelů audioknih. Tento rozkvět byl umožněn i vznikem první a jediné neziskové organizace s misí podpořit společný cíl vydavatelů audioknih – Asociace audio vydavatelů (Audio Publishers Association – zkráceně APA). Krom podpory trhu, různých výzkumů a seminářů se právě APA v roce 1994 postarala o ukotvení pojmu „audiokniha“. Ten se stal standardem audioknižního průmyslu. O 2 roky později zahájila asociace udílení cen pro nejlepší audioknihy s názvem Audie Awards.  

Soubory mp3 a budoucnost audioknih

S devadesátými lety začala postupně upadat popularita audiokazet. Na trh se dostaly kompaktní disky (CD) a okamžitě si získaly své místo i v distribuci mluveného slova. Komplikací však nadále zůstávalo, že mnohé knihy zabraly kvůli své kapacitě až několik disků. Začalo tudíž vycházet velké množství zkrácených děl. Tento problém měl vyřešit německý tým firmy Fraunhofer-Gesellshaft.   Vedoucí výzkumu Karlheinz Brandenburg, specialista na matematiku a elektroniku, se se svým německým týmem zabýval způsoby komprese audio souborů bez ztráty jejich kvality. Tým firmy Fraunhofer se věnoval výzkumu komprese souborů od roku 1977. Chvíli to dokonce vypadalo, že celý proces bude neúspěšný. Kódování skupině nefungovalo a nemohli přijít na původ této chyby. Vše bylo zachráněno na poslední chvíli, když dva dny před prezentací první verze kodeku mp3 odhalili chybu způsobující problémy. 26. listopadu 1996 si Brandenburgův tým registroval v USA patent na soubory s příponou mp3. Od té doby je Karlheinz Brandenburg často nazýván “otcem mp3-ky”. Mp3 soubory umožnily na kompaktní disky nahrát větší množství zvuku a i audioknihy tímto byly posunuty na svou další úroveň. Konečně se na jeden disk vešlo mnohem větší množství mluveného slova. Zkrácené verze byly postupně nahrazovány plnohodnotnými a nezkrácenými knižními nahrávkami. V roce 2003 začaly kompaktní disky konečně převládat v prodejích nad audiokazetami a popularita audioknih odstartovala svůj do té doby největší rozkvět. S příchodem a rozšířením internetu do většiny domácností se ale hra měla změnit znovu.  

Nástup downloadu

V roce 2008 měly CD nosiče největší podíl na prodejích audioknih – bylo to celých 78%. Od té doby však jejich podíl neustále klesá. Do popředí se začal prodíret digitální download. Studie APA z roku 2012 ukázala, že CD měla na prodejích v USA podíl už jen 53%. A toto číslo každým rokem klesá. Začátek nového tisíciletí s sebou, hlavně díky rozmachu internetu, přinesl nové možnosti pro posluchače. Download bez nutnosti nákupu fyzického nosiče. Průkopníkem v tomto oboru se stala dceřinná společnost amerického Amazonu s názvem Audible. Audible.com svým zákazníkům jako první dovolil stahovat audioknihy na počítač a dále s nimi zacházet dle své vlastní potřeby. Lidé rychle rozpoznali výhody takových služeb. Už žádné skladování zbytečných disků, žádné strachování ohledně toho, jestli bude hledaný titul vůbec dostupný na skladu. Výhodám digitální distribuce přicházeli rychle na chuť. Ale největší boom digitálních služeb přišel až v roce 2005. Mezi lidmi se poprvé ve větší míře rozšířily tzv. chytré telefony a hlavně všudypřítomné rychlé 3G mobilní připojení k internetu. pohodlne nakupovanie audioknih v mobiloch   Oba tyto nové přínosy znamenaly, že si posluchači mohli začít stahovat audioknihy přímo do svých mobilních zařízení kdekoliv. Všechny starosti ohledně přenosu byly pryč. V roce 2007 společnost Apple přišla s prvním iPhonem a vlna zájmu o chytré telefony nabrala na síle. Počet uživatelů mobilního internetu a downloadových služeb začal exponenciálně růst každým rokem. Zajímavým milníkem posledních let je rok 2014. V tomto roce vznikla první škola vyučující umění i technologii produkce audioknih – Deyan Institute of Vocal Artistry and Technology (zkráceně DIVA). Vznik této školy byl umožněn právě stále rostoucí popularitou audioknih.  

Z našich luhů a hájů

První mluvené knihy v Československu vznikaly pod záštitou nakladatelství Ultraphon – němečké společnosti, kterou mohla od roku 1929 zastupovat česká firma Ravitas. Společnost působila primárně jako hudební vydavatelství, ale mezi jejími produkty figurovalo od začátku i mluvené slovo. Nahrávky vycházely na gramofonových deskách. Prvotně se prodávaly jen dovezené kusy, ale v roce 1930 byla v Praze postavena první lisovna desek v Československu. Začala se vydávat i domácí produkce. Mezi prvními deskami s mluveným slovem byl v roce 1930 Spejbl a Hurvínek Josefa Skupy. V roce 1932 byla pod vlajkou Ultraphonu zapsána značka Supraphon. Stalo se tak po krachu nizozemského Ultraphonu, kdy byla společnost zachována jako čistě československá. Po druhé světové válce byla firma na základě Benešových dekretů znárodněna a stala se součástí Gramofonových závodů. Stejný osud postihl i první ryze české vydavatelství ESTA, které začalo v roce 1930 také vydávat nahrávky na gramofonových deskách. Gramofonové závody se za éry komunismu staly jedinou a výhradní společností starající se o produkci hudby i mluveného slova. Konkurence byla prakticky nulová. O několik let později se pro účely exportu ustálila značka Supraphon (jako samostatný národní podnik funguje Supraphon od roku 1969). V padesátých letech se v Československu začaly prodávat “nerozbitné” dlouhohrající LP desky (LP= long play). “Elpíčka” dovedla přehrát až 45 minut záznamu na jedné straně. Vycházely na nich populární čeští autoři jako Jan Werich nebo Jaroslav Hašek. V Levoči byla 28. listopadu 1946 založena tiskárna pro nevidomé pod názvem Slovenská slepecká tlač. Pod její záštitou začaly v roce 1962 vznikat tzv. zvukové knihy pro nevidomé. Podobně jako ve světě byly tyto knihy nejdříve vydávány na magnetofonové pásce, později na audiokazetách. Dnes společnost funguje pod názvem Slovenská knižnica pre nevidiacich Mateja Hrebendu v Levoči. I přes přítomnost audiokazet byla 70. léta minulého století ve znamení větší popularity “elpíček”. Supraphon vydával populární díla souběžně na LP i MC. V roce 1972 tak vyšly např. pohádky o Rumcajsovi, Mance a Cipískovi. Po pádu režimu a zániku monopolu vznikala nová nakladatelství věnující se mluvenému slovu a tehdy už audioknihám. V roce 1991 byl založen Radioservis a ve stejném roce vzniklo i nakladatelství Audiostory. V roce 1995 vznikl z nespokojenosti s nedostatkem mluveného slova na domácím trhu projekt Pavla Musila, Spolek Mluvící kniha. Projekt chtěl zprostředkovávat mluvené knihy hlavně nevidomým a jinak zrakově postiženým v odpovídající kvalitě. V 90. letech minulého století se tedy mezi posluchače začaly šířit nahrávky ve větším množství – nejprve na kazetách a po přelomu tisíciletí převládly také na našem trhu CD nosiče. Podobně jako ve světě začala i u nás CD ustupovat ve prospěch digitálního downloadu. Kromě komerčních nakladatelství si své postavení drží také Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana i Slovenská knižnica pre nevidiacich Mateja Hrebendu. Tyto dvě neziskové organizace poskytují obsah pouze svým členům na základě jejich zdravotního znevýhodnění. Co se terminologie týče, V Česku i na Slovensku se dlouhodobě formoval rozdíl mezi audioknihou a zvukovou knihou. Zvukové knihy jsou brané jako nahrávky pro nevidomé, kdežto audioknihy jsou mluveným slovem pro komerční účely. V roce 2014 vznikla i u nás asociace podporující audioknihy a trh s nimi – Asociace vydavatelů audioknih (AVA). AVA také každoročně pořádá anketu Audiokniha roku.  

Pár slov na konec

Audioknihy mají za sebou dlouhou historii a opravdu nejsou pouze výkvětem posledních let. Díky současnému boomu technologií a změně životního stylu celé společnosti se ale dostávají do povědomí stále většího počtu posluchačů jak ve světě, tak i u nás. Světový audioknižní trh však stále zůstává o pár skoků napřed. Drtivá většina bestsellerů v zahraničí již vychází souběžně s tištěnou knihou v audio formě a audio formát sám se těší v mnoha zemích větší oblibě než například mnohem etablovanější e-knihy. Některé bestsellery už se i u nás podařilo vydat současně s jejich tištěnými “sestrami” (Syn, Dívka v pavoučí síti, Krv nie je voda, Grey). Některé vyšly v audio verzi dokonce dříve než tištěná podoba (Dívka ve vlaku). I přesto, že audioknižní trh stále tvoří pouhý zlomek trhu knižního, můžeme u něj pozorovat jasný vzestup také u nás (viz Audioknižní průzkum 2014, 2015). Audioknihy si po dlouhé pouti našly své místo mezi lidmi a o jejich osud už se bát nemusíme. S přibývajícími fanoušky vrůstá i trh a věříme, že světový trend vydávání nejen bestsellerové literatury dorazí brzy i k nám a mezi tituly si každý najde ten svůj.       Zdroje: http://audioforbooks.com/2011/01/recorded-books/ https://en.wikipedia.org/wiki/Audiobook http://www.silksoundbooks.com/history-of-audiobooks.html http://www.rnib.org.uk/talking-book-machines-evolution https://cs.wikipedia.org/wiki/Gramofon https://en.wikipedia.org/wiki/Phonograph http://www.rnib.org.uk/how-talking-books-were-born http://www.rnib.org.uk/Inside-the-talking-books-studio http://www.jwag.biz/newsletters/2013/03/12/a-short-history-of-the-mobile-internet.html http://inventors.about.com/od/mstartinventions/a/MPThree.htm http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=1279&idr=10&idci=26 http://audiotools.com/cass.html http://www.ktn.cz/index http://www.mluvicikniha.cz/historie https://www.skn.sk/?o-kniznici https://www.skn.sk/?novinky&novinka=2399 https://cs.wikipedia.org/wiki/Ultraphon https://cs.wikipedia.org/wiki/Esta http://www.supraphon.cz/o-nas http://www.supraphon.cz/historie-spolecnosti/60-vznik-vydavatelstvi-panton

Sdílej článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější články

Audioknihy

Audioknižní experiment: vybrali jsme nejlepší audioknihy z oblíbených žánrů

Audioknižní experti z Audiolibrixu dostali za úkol vybrat ze svého oblíbeného žánru jednu jedinou audioknihu, kterou by doporučili odvážnému jednci ochotnému probádat zatím neznámý žánr. ...
Pokračuj >
Velký audioknižní průzkum 2023 a soutěž o 22 audioknih Audioknihy

Velký audioknižní průzkum 2023

Informace o akci Velký audioknižní průzkum 2023 a soutěž o 22 audioknih, která probíhá od října do konce roku 2023.
Pokračuj >
Umělá inteligence Technologie

Umělá inteligence: Už jste se s ní setkali?

Umělá inteligence, ChatGPT, AI. Pojmy, které na nás skáčou ze všech stran, moc jim nerozumíme, ale podle všeho je to něco skvělého a zároveň děsivého. ...
Pokračuj >