Mnoho lidí od audioknih odradí cena. Porovnávají stejný titul s cenou e-knihy a okamžitě vidí, jaké mají audioknihy přemrštěné ceny.
Ale porovnávají hrušky s jablky.
E-kniha je „vedlejší produkt“ tištěné knihy. Překlad už byl hotový, stejně tak korektury a nakonec i formátování.
80 % finální práce mají knihy a e-knihy společných.
Stačí už jen dokončit zbylých 20 %, což ve skutečnosti znamená naformátovat elektronický text do tří formátů, přidat titulní obrázek a e-kniha je hotová.
Audioknihy s knihou naopak sdílejí asi jen 20 % finální práce, což jsou překlad a korektura.
Tvorba audioknihy je komplexní činnost. Zkontrolovaný výsledný text je jen její začátek.
Do hry nyní vstupuje interpret, režisér, studio, zvukař, střihač a masteringový inženýr. Všichni společnému projektu věnují desítky hodin práce, které se nakonec musí promítnout na konečné ceně audioknihy.
Náročnost výroby audioknihy
Na výrobu audioknihy s průměrnou délkou 10 hodin musíme počítat s přibližně 30 hodinami práce interpreta ve studiu spolu s režisérem a technikem.
Aby byla předloha zpracována co nejkvalitněji, režisér s interpretem stráví přípravou před natáčením 5 až 10 hodin – nemluvě o tom, že oba si daný titul musí nejdříve sami přečíst.
Po skončení nahrávání stráví střihač nad syrovou nahrávkou dalších 30-50 hodin a nakonec ještě masteringový inženýr finálních 5-10 hodin práce.
Poslední stanicí je kontrolní poslech, který při troše přeskakování zabere jen dodatečné 2 až 3 hodiny.
Spočítejme si to.
Interpret 10 + 5 + 30
Režisér 10 + 5 + 30
Zvukový technik 30
Střihový technik 50
Masteringový inženýr 10
Kontrola 2
Na desetihodinové audioknize společně lidé stráví 182 hodin od chvíle, kdy byl dodán finální text.
Pokud odečteme práci technika na elektronické knize a zalamování textu do knihy, stále nám zůstává přibližně 160 hodin navíc v porovnání s knihou či e-knihou.
160 pracovních hodin je jeden celý pracovní měsíc.
Když se prodávají audioknihy, počítá se přibližně s 2 až 3 % prodejů vůči tištěné knize. U mega bestsellerů je to možná 5 %.
Pokud se u nás prodá 50 000 ks bestsellerového titulu, audioknih prodá vydavatel přibližně 2 000. Někdy méně, někdy více. Mluvíme tu o sumárním prodeji za období trvání licenčních práv, což je většinou 5-7 let.
Ceny audioknih u nás a v zahraničí
Přesto jsou u nás ceny audioknih hluboko pod evropským průměrem.
Když se podíváte na ceny audioknih, na stejné tituly i autory, v zemích jako je Velká Británie, Německo, Švédsko nebo Francie ceny jsou u nich zhruba o 60 až 100 % vyšší.
Svádí to ke konstatování, že v těchto zemích mají vyšší životní úroveň, a tak tento trend odráží i ceny audioknih. Z malé části určitě.
Věci se ale mají trochu jinak.
Ceny knih, třeba ve Velké Británii, se od cen v Česku a na Slovensku liší řádově o desítky procent. Ve prospěch Britů. Proč? Větší trh, větší prodeje. Ceny přípravy se rozloží mezi větší množství prodejů.
Stejné je to i s hudbou nebo filmy.
Neplatí to ale pro audioknihy.
Ve vyjmenovaných zemích je náročnost výroby audioknihy stejná. Z bestsellerů se v Británii nebo Německu prodá 10 až 30 000 kopií. To je čtyř až dvanáctinásobně víc než u nás.
Proč jsou tedy ceny audioknih v zahraničí vyšší? Protože skutečně odráží cenu jejich výroby.
Za digitální obsah platí vydavatelé vyšší provize než za tištěné knihy. Ceny zvukových techniků, režisérů a interpretů také nejsou nízké. A nakonec, za distribuci a prodeje se platí vyšší poplatky než u tištěných knih.
Vyšší ceny zároveň dávají prostor rozvíjení trhu v podobě nových titulů, vydavatelství a distribučních kanálů.
Na jedné straně zákazníci platí o něco víc, na druhé straně o mnoho více získávají.
Pokud chceme, aby audioknihy vycházely pravidelně, ve vysoké kvalitě a udržovaly trend s tištěnými knihami, cena musí začít reflektovat skutečné náklady spojené s jejich výrobou.
Ceny audioknih nesmí být uměle upravované tak, aby byly porovnatelně nízké s cenami e-knih. Jejich porovnávání není adekvátní.
Dalším snižováním ceny se audioknižní segment stává pro vydavatele neatraktivní. Postupně z něho začnou odcházet. Anebo se přeorientují na nižší kvalitu nebo přebírání nahrávek z knihoven pro neslyšící. Někteří už to takto dělají.
Takovými ústupky nakonec budeme trpět pouze my, audioknižní fanoušci.
Tečka na závěr
Audioknihy nejsou drahé. Jejich nehmotný charakter ale v mnohých vyvolává pocit, že by měly stát méně.
Na jejich cestě do našich uší ale stojí mnoho hmoty.
Pokud chceme, aby tituly, které se stávají audioknihami, za to opravdu stály, musíme ceny začít akceptovat. Anebo si opět začneme všechny ty skvělé příběhy číst sami.
- Zavádíme na zkoušku 4denní pracovní týden - 1. července 2022
- Jak neplatit PayPalu za služby, které jsou zdarma - 29. prosince 2021
- Jsou audioknihy opravdu drahé? - 19. února 2021
5 Comments
Ondřej Svestka
12. března 2016 @ 18:40
Souhlasím, ono obecně by dnes všichni chtěli vše a nejlépe zadarmo 🙂
Jedna poznámka: jestli máte možnost, tak si změňte na blogu font u nadpisů. Ten, co zde máte, nepodporuje české/slovenské znaky.
o.
Ivan Sabo
13. března 2016 @ 16:29
Vďaka za koment a upozornenie Ondřeji. Pozrieme na to na rôznych OS, lebo na Win 8 a Mac OS nám všetkým zobrazuje nadpisy správne.
Aleš Blamák
12. března 2016 @ 19:39
Takže tu někdo vypráví pohádky o tom, jak sazba knih je levná záležitosti, a uděláte jí za 5 minut a ještě se přitom šťouráte v nose, flákáte a stihnete uvařit jídlo o 4 chodech jako vedlejší efekt flákání se u sazby, zatímco audio kniha trvá člověkoměsíc práce.
Tyhle plačky mám velice rád, a postupně způsobují, že pak těmto zdrojům nevěřím ani co se modlí. Moje důvěra v takovéto články typu „naše řemeslo je nejtěžší, nejdražší, nejnáročnější, ne jako jiné“ prudce klesá s každým takovým článkem jako je tento.
Píši jako sazeč normálních knih i elektronických. Vím, co to znamená.
Také vím, kolik stojí kvalitní sazba tištěných i e-knih i audioknih. A také vím, že kvalitní postup u žádné z nich (tedy ani postup popsaný v článku) se nedělá, a velmi se to redukuje. Kvalitně se udělá malý zlomek knih i audioknih, ale dobře se tím argumentuje, jak je to drahé. Jen se u většiny knih z toho postupu udělá tak desetina toho postupu, když máte na to dost peněz a času.
Ještě několik takových článků, a ztratím důvěru v tyto informace zcela a budu jim věřit méně než nejbulvárnější televizi na světě.
Ivan Sabo
13. března 2016 @ 16:40
Zdravím Vás Aleši. Nerozumeli sme sa. To s tou sadzbou som nikdy netvrdil – sám som zopár kníh a e-kníh sadzal, formátoval, editoval a vydal a vôbec netvrdím, že je to jednoduchá a rýchla práca. A úplne súhlasím s tým, že nie vždy sa robí kvalitne. Ja som písal : „80% finálnej práce, majú knihy a e-knihy spoločné. Stačí už len dorobiť zvyšných 20%, čo v reále znamená naformátovať elektronický text do troch formátov, pridať titulný obrázok a e-kniha je hotová.“ Nič o tom, že tých 80% je jednoduchých či lacných. Raz keď je však formát knihy spravený dobre, preklopiť ho do elektronického už nie je taká cesta zarúban. Avšak v danom momente, kedy kniha je nasádzaná, práca na audioknihe len začína doslovne „na zelenej lúke“. To bola a je celá pointa. Absolútne nejde o dehonestáciu knihtlačiarskeho remesla, ale o vysvetlenie, prečo sa výroba audioknihy nedá cenovo porovnávať z výrobou e-knihy. Nie je digitál, ako digitál. Len toľko.