Proč bychom se měli bavit o rozhovoru? Každý si přece umí povídat. Naučili jsme se opakovat hlásky, skládat slabiky, první slova a věty, prošli jsme jednotlivými školními stupni, dospěli jsme, pracujeme… Jazyk a řeč jsou rozhodně jedním ze základních znaků, projevů, člověka jako myslící bytosti. Jenže „umět mluvit” a „povídat si” není to samé.

Život ve 21. století není vůbec lehký a stres pociťujeme téměř každý den. Jednou z emocionálních odpovědí našeho těla na stres je úzkost. Co vás napadne jako první nejlepší řešení? Vlastně, je vůbec potřeba to řešit?

Už dlouhé roky nekoukám na žádné zprávy (ani nemám TV stanice), nečtu každý den noviny, naprosto minimálně používám sociální sítě. A nepovažuji se za ignoranta, ač vás tohle možná jako první po přečtení prvních vět článku napadlo. Praktikuju tzv. informační dietu, o které jsem poprvé slyšela od Tima Ferrise. Můj život je díky ní lepší, stresu je méně, času soustředit se na to důležité více. Což je důvod, proč věřím, že byste to měli zkusit taky.